logo prehis.cz Cestování okres Chomutov Strupčice sousoší Piety

Strupčice - velkodůl Vršany

Informace

Navštíveno: 13. 9. 2021

Historie: Lom Jan Šverma byl hnědouhelný povrchový lom nacházející se v severočeské hnědouhelné pánvi, na rozhraní okresů Most a Chomutov v Ústeckém kraji. Lom jako samostatná jednotka již neexistuje, po roce 2010 došlo k jeho propojení s lomem Vršany, jehož součástí se prostor lomu Jan Šverma stal. V lokalitě původně existoval hlubinný důl Robert I, který byl založen v roce 1860 (podle dalších zdrojů až v roce 1865). V roce 1918 (podle dalších zdrojů již v 90. letech 19. století) pak byl založen povrchový lom Robert II. Těžba v obou provozech pa probíhala souběžně až do roku 1942, kdy byl provoz dolu Robert I ukončen. V roce 1946 pak došlo k jeho přejmenování lomu Robert II na Doly Jan Šverma. Následně v 50. letech začíná velký rozvoj lomu. Dochází k celkové modernizaci strojního vybavení - jsou nasazený nové těžební stroje a zakladače, přechází se na standardní rozchod kolejí 1435 mm a začínají se využívat elektrické lokomotivy 26EM1. Souběžně dochází k rozvoji těžby na lomu ČSA a jsou vystavěny úpravárenské komplexy Úpravna uhlí Komořany a Úpravna uhlí Herkules. Uhlí z lomu v tomto období tvořilo zásadní část uhlí využívaného v celém Československu. Druhým sousedním dolem byl povrchový důl Vršany, kde byla těžba zahájena již v roce 1978. Když se k sobě začaly blížit porubní fronty obou lomů, bylo provedeno vyhodnocení vhodnosti obou lomů pro pokračování těžby. V dobývací technologii se lomy zásadně nelišily, rozdíl ale byl v důlní dopravě - lom Vršany využívá výhradně pásovou dopravu, lom Jan Šverma používal méně vhodnou kolejovou dopravu (menší kapacity, vyšší náklady na údržbu. Bylo tak rozhodnuto, že do fáze útlumu těžby přejde lom Jan Šverma a dojde k jeho pohlcení lomem Vršany. Od roku 1995 tak začíná docházet k útlumu těžby v lokalitě a k propojení skrývkových řezú obou lomů rypadlem KU800/84. V roce 1999 dochází k technologickému propojení a k rozšíření pásové dopravy i do lokality lomu Jan Šverma. Odkliz z rypadla KU800/92 z lomu Vršany se tak začal pomocí zakladače ZP6600/93 ukládat na výsypku lomu Jan Šverma. Na rok 2010 pak bylo naplánováno, že porubní frontu bude již odtěžovat pouze lom Vršany. Propojení mělo proběhnout rypadlem KU300/85. K roku 2009 bylo v provozu na lokalitě Jan Šverma v procesu dobývání jedno rypadlo KU300/96 na těžbě uhelné sloje a rypadlo K800/54 nasazené na odlehčovacím řezu lokality Vršany. Lom Vršany tak bývá uváděn s názvem ve tvaru Lom Vršany - Šverma. Ještě na začátku roku 1990 byly mezi výhledové lokality těžby uhlí zařazeny lokality Bylany a Šverma - západ. Lom Šverma - západ byl projektován na 138 mil. vytěžitelných tun uhlí, nicméně bylo rozhodnuto zde povrchovým způsobem netěžit a byly zrušeny dobývací prostory. Obě lokality se následně ocitly mimo hranice územních ekologických limitů těžby. Při těžbě byly zbourány obce Nové Sedlo nad Bílinou, Holešice a Pohlody. Zajímavým unikátem, který rozděluje tento velkodůl s lomem ČSA je Ervěnický koridor. Je to mohutný násep, který se zvedá ze dna uhelné pánve místy až do maximální výšky 170 metrů. Koridor vznikl na hraně lomu ČSA a Jan Šverma. V roce 1964 bylo uvolněno místo pro jeho vytvoření, kdy docházelo k vyuhlení zásob uhlí a postupu směrem od koridoru. S tím jak těžba postupovala, byla v místě koridoru zakládána výsypka. V období od roku 1964–1985 bylo na trasu koridoru přemístěno 520 miliónů metrů krychlových skrývkových hmot. Na tomto koridoru pak byla vytvořena železniční trať silnice E442 a přeložka řeky Bíliny. Tento koridor je pak spojkou mezi městy Jirkov a Most, mezi kterými se nachází. Předpokládalo se, že násep bude zpočátku klesat až o půl metru za rok. Proto tu byly postaveny čtyři koleje – po dvou se jezdilo, další dvě se průběžně opravovaly. Také elektrická trakce, která dlouho končila v Třebušicích, na koridor pokročila teprve po jeho stabilizaci a elektrický provoz byl zahájen 5. prosince 1989. Součástí železniční části koridoru je i přemostění části vodní nádrže Újezd. Na konci zatrubnění řeky Bíliny je ve výtokovém objektu MVE Ervěnický koridor.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Erv%C4%9Bnick%C3%BD_koridor

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lom_Jan_%C5%A0verma

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lom_Vr%C5%A1any

Dojmy: Velmi rozsáhlí povrchový důl, který by byl ještě větší, kdyby nebylo uměle vytvořeného Ervěnického koridoru.

Mapa

Fotografie

velkodůl Vršany ve Strupčicích
velkodůl Vršany ve Strupčicích
velkodůl Vršany ve Strupčicích
×