Navštíveno: 22. 6. 2021
Historie: Načetín (německy Netschung) je vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Stojí 15,5 kilometru severozápadně od Chomutova. Vesnice svůj název získala podle potoka, který se původně jmenoval Načka. Toto jméno bylo převedeno do němčiny jako Natschung a poté zpět do češtiny. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: kus vody Wnaczke (1555), Welka Naczka (1564), Welka Nacžka (1565), Natzschung (1719), Natsching nebo Natschung (1787), Natschung (1846) a Vnače nebo Natschung (1886). Jako pomístní jméno se Načetín objevuje v písemných pramenech roku 1507. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1549, kdy je Jan z Veitmile uveden jako majitel Natzschkau. Roku 1564 je zmiňován mlýn Welka Naczka pojmenovaný podle potoka, u kterého stál. Načetín patřil k chomutovskému panství, které bylo roku 1594 zkonfiskována Jiřímu Popelovi z Lobkovic. Novým majitelem se stal roku 1605 Adam Hrzán z Harasova, který vesnici připojil k Červenému hrádku. Až do třicetileté války se v okolí těžily rudy stříbra, cínu a mědi. Z průběhu války se zachovaly zprávy o roce 1632, kdy museli obyvatelé před vojskem uprchnout do lesů, a v roce 1640 vesnici vyplenilo švédské vojsko, které se utábořilo na vrchu Čihadlo. Ve druhé polovině sedmnáctého století se rozšířila výroba dřevěného zboží jako byly šindele, hračky, kuchyňské náčiní apod. V roce 1685 byla v Načetíně na podnět dvorského rady Ondřeje Maiera postavena vysoká pec a další zařízení pro zpracování železné rudy, která se sem dodávala zejména z Mezilesí, ale i v Načetíně se ruda těžila v dole Jindřich. Vzhledem k problémům při dopravě rudy i výrobků byl celý železářský podnik roku 1749 uzavřen a přestěhován do sousedního Kalku. Další příčinou uzavření podniku byl nedostatek dřeva, přestože jinak obtížně dostupné a využitelné lesy byly původně důvodem k jeho založení. Na konci osmnáctého století se rozvinula také výroba hřebíků. Významnou událostí byla v roce 1766 návštěva císaře Josefa II., při které byl v sousedním Kalku postaven malý lovecký zámek. Nepříznivým obdobím se stala sedmiletá válka (1756–1763), kdy museli vesničané zásobovat vojska, která tudy opakovaně procházela. Roku 1817 založil hrabě Jiří František August Buquoy, majitel červenohrádeckého panství, u Nového Domu sklárnu. Její součástí byl parní stroj, v jehož kotli se topilo rašelinou z okolních rašelinišť. Stroj čerpal vodu určenou k pohonu stoupy na drcení surovin. Podnik krátce po svém otevření zaměstnával pět set lidí, ale už roku 1818 vyhořel a zanikl. Před polovinou devatenáctého století měl Načetín asi 540 obyvatel a byly v něm tři hostince, tři mlýny a celní úřad. Lidé se živili prací v lese, chovem dobytka a někteří si stále přivydělávali výrobou dřevěných hraček a zboží pro domácnost. Kromě toho ve vesnici pracovali dva pekaři, dva podkováři, dva ševci, řezník, uhlíř, mlynář, krejčí, tkadlec, tesař a dva hřebíkářští mistři. Mnoho dalších hřebíkářů zaměstnávala Rauscherova továrna. Po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století se tato vesnice stala součástí obce Kalek, kam spadala až do roku 1890, kdy se stala samostatnou obcí. Před druhou světovou válkou byli v Načetíně pouze čtyři příslušníci finanční stráže, kteří měli také za úkol ostrahu hranice. Ve druhé polovině třicátých let dvacátého století stále častěji docházelo k incidentům spojeným se Sudetoněmeckou stranou, a proto byla roku 1938 finanční stráž posílena o příslušníky Stráže obrany státu. Ve stejném roce byla do vesnice zavedena elektřina. V prosinci roku 1944 byl pod velením organizace Todt zřízen pracovní tábor pro muže, kteří byli ubytováni ve dvou hostincích a pracovali v lese. K osvobození došlo 5. května 1945, kdy německé jednotky bez boje ustoupily před projíždějícími ruskými vojáky. Po vysídlení Němců z Československa poklesl počet obyvatel na sedminu předválečného stavu a dále klesal až do počátku devadesátých led dvacátého století, a vesnice se změnila na rekreační osadu. Takže zatím co v roce 1930 zde žilo celkem 470 obyvatel, z nichž 461 obyvatel byly Němci. Po odsunu německého obyvatelstva a dosídlení obyvatelstva z vnitrozemí zdejší počet klesl roku 1950 na počet 71 obyvatel. Díky tomu se tato ves stala v roce 1961 součástí obce Kalek, kam patří do současnosti. Dle sčítání z roku 2011 zde žilo celkem 33 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Na%C4%8Det%C3%ADn_(Kalek)
Dojmy: Malebná vesnice, nacházející se severozápadně od Chomutova, kde je několik zajímavostí.
