Navštíveno: 30. 1. 2019
Historie: V srdci Karlovarského kraje, v okrese Cheb, se nachází fascinující národní přírodní památka - Bublák a niva Plesné. Toto území bylo vyhlášeno v roce 2017 a je domovem pro mnoho ohrožených druhů rostlin a živočichů, které se nacházejí v biotopech mokřadního charakteru.
Jedním z nejzajímavějších prvků tohoto chráněného území jsou mofety - přírodní vývěry oxidu uhličitého. Mofety Bublák jsou součástí Geoparku Egeria, který je součástí Česko-bavorského geoparku. Tato geologická lokalita je ve střední Evropě ojedinělá a společně s dalšími mofetovými poli v blízkém okolí, například NPR Soos, tvoří jedno z největších území s výskytem mofet.
Před vyhlášením tohoto chráněného území v roce 2017 byl v roce 2010 zaregistrován menší významný krajinný prvek s názvem Hartoušovské mofety. Tento prvek byl však omezen pouze na mofetové pole v okolí říčky Plesné západně od Hartoušova.
V roce 2014 Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrh na vyhlášení Hartoušovských mofet a mofet Bublák jako novou národní přírodní památku s názvem Bublák a niva Plesné. Tento návrh byl založen na nových poznatcích o nadregionálním významu těchto geologických jevů, které jsou v rámci střední Evropy unikátní. Chráněné území bylo následně rozšířeno směrem na sever a předmět ochrany byl rozšířen o další ohrožené druhy rostlin a živočichů.
NPP území se nachází v severovýchodní části Chebské pánve, kde se v mělké říční nivě Plesné mezi Milhostovem a Hartoušovem nachází zvláštní geologické podloží. Toto podloží je tvořeno sedimenty svrchního písčito-jílovitého cyprisového souvrství Chebské pánve, které se nachází pod holocénními náplavami údolní nivy. V některých místech náplavy chybí a na povrch vystupují jílovce cyprisového souvrství.
V roce 1958 byl v tomto území realizován průzkumný vrt, který prokázal velký přítok rozpuštěného i volného CO2. Množství plynné fáze mnohonásobně převyšuje množství podzemní vody, kterou plyn vytlačuje z hlubších obzorů. Z důvodu vysokého množství oxidu uhličitého je jeho obsah nesnadno měřitelný. Při silně bouřlivém oddělování plynné fáze dochází k jeho intenzivnímu bouřlivému uvolňování. Z nepřesných měření byl stanoven obsah volného oxidu uhličitého na 2000 až 2500 mg/l.
Analýzy prováděl Výzkumný ústav balneologický z Mariánských Lázních ve spolupráci s Výzkumným institutem pro balneologii z Bad Elsteru (Sasko). Z geologického podloží podél tzv. Hrzínského zlomu v Oherském riftu proudí do mofet z hloubek desítek kilometrů plyn, který je tvořen téměř čistým oxidem uhličitým (99,5 %). Zbytek tvoří dusík, kyslík a methan. V neobvykle vysoké koncentraci (1,8 až 4 ‰) se v plynu vyskytují izotopy helia 3He a 4He, které se jinak na zemi vyskytují velice vzácně. To svědčí o tom, že plyny vystupují z velkých hloubek.
Výrony plynů v mofetách vydávají charakteristický silný zvuk, jakoby voda v mofetách vařila. Teplota vody je však nízká, nedosahuje ani 10 °C. V případě vysokého průtoku dochází k prudkému vytlačení sloupce vody k povrchu, čímž vzniká miniaturní gejzír. Při hledání vývěrů se dá spolehnout na sluch, mofety hlasitě bublají. Geologové se domnívají, že plyny unikají přímo z plastické astenosféry ve svrchním zemském plášti podél hranic geotektonických zlomů a procházejí oslabenými zónami v zemské kůře.
Z ohrožených druhů rostlin se v chráněném území vyskytují hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba) a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Z dalších vzácnějších druhů zde roste prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). Z ohrožených druhů živočichů zde žijí bobr evropský (Castor fiber), mihule potoční (Lampetra planeri) a blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus). Rákosové porosty poskytují prostor pro hnízdění motáka pochopa (Circus aeruginosus) a jeřába popelavého (Grus grus).
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bubl%C3%A1k_a_niva_Plesn%C3%A9
Dojmy: Krásná národní přírodní rezervace, kterou dominantou je vývěr jménem Bublák. Právě tento vývěr vyznačuji na mapě.
