Navštíveno: 6. 11. 2016
Historie: V roce 1870, v srdci oblasti bohaté na minerální prameny, byly založeny lázně. Dva lékaři, Dr. Reisinger z Teplé a Prof. Dr. Hueppe z Prahy, provedli analýzu minerálních vod pro lázeňské účely a potvrdili jejich naprostou čistotu. Ujistili se, že každý pramen je ideální pro denní lékařské pití a neobsahuje žádné škodlivé bakteriologické zárodky pro lidský organismus. Vzorky z těchto pramenů byly odeslány do Vídně, kde je podrobil detailnímu chemickému rozboru Profesor Dr. v. Kletzinsky a vydal oficiální stanovisko.
Čtyři obchodníci z obce Prameny založili společnost nazvanou "Sangerberger Bade-Gesellschaft" (Sangerberská lázeňská společnost) a rozhodli se postavit velké lázně. Lázeňský komplex byl slavnostně otevřen v roce 1870. Sanatorium nabízelo 40 prostorných pokojů s komfortním vybavením, malou koncertní síň, čítárnu, několik heren a velkou restauraci s kapacitou pro 200 hostů.
Lázně byly obklopeny rozsáhlým okrasným parkem s pískem pokrytými cestami. Park se táhl až k potoku Roda na východě a kolem něj byly postaveny tenisové kurty, prostory pro hraní kriketu a kuželek a také veřejné koupaliště s dřevěnými kabinami. Pro lázeňské hosty byly k dispozici kočáry, které jezdily po oddělených cestách, kde byly i stáje pro koně.
Za hotelem stál velký dřevěný léčebný dům a za ním byla postavena částečně uzavřená dřevěná kolonáda ve tvaru oblouku. Součástí areálu byl také Popský mlýn, lázeňský dům u tenisových kurtů a rybářský domek u potoka Roda.
Během první světové války sloužily lázně jako ozdravovna pro pacienty s poškozenými plícemi. Avšak válka přinesla i své nástrahy - povrchová voda pronikla do hlavního Vincentova pramene a značně ho znečistila. Po skončení války, v roce 1918, lázně odkoupila firma Julius Meinl. Ta provedla rekonstrukci objektu - zadní pavilon byl zbourán a na jeho místě byla postavena nová křídla lázní s pokoji. Nicméně firmě se nedařilo a lázně prodala společnosti Porcelán Karlovy Vary, a.s. (Porzellan Karlsbad, AG.). Tato společnost ukončila provoz lázní, zrušila koupele a v objektech zřídila ozdravovnu pro své zaměstnance s poškozenými plícemi; spolu s nimi zde byli léčeni i pacienti s tuberkulózou.
V roce 1945 přešlo sanatorium do vlastnictví Ústředí nemocenských pojišťoven. Po třinácti letech zde bylo znovuotevřeno plicní oddělení, které zde fungovalo až do roku 1966. Následující rok zde stát zřídil Domov důchodců.
Dne 2. června 1983 však v noci z neznámých důvodů propukl požár a lázeňský dům byl z velké části zničen. Prázdný areál postupně chátral. Stát poskytl prostředky na opravu lázní, ale ty byly nedostatečné. Byly provedeny pouze základní statické opravy a byla zhotovena nová měděná střecha, která zabránila zatékání vody. V roce 1990 však byla měď ze střechy ukradena a odvezena do sběru. V roce 2000 byla budova srovnána se zemí buldozerem. Nakonec byly místní prameny pojmenované Giselin a Rudolfův někdy během prvního dvacetiletí 21. století vyspraveny a bylo vytvořeno současné jímání těchto dvou pramenů.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%A1zn%C4%9B_Prameny
Dojmy: Městečko, které se zachránilo pomocí několika zde nalezených pramenů, z nichž tyto dva jsou asi nejzajímavější.
