Navštíveno: 9. 3. 2020
Historie: V únoru 1915 byl nedaleko města Cheb založen zajatecký tábor. Tento tábor byl umístěn u vojenského cvičiště při silnici na ves Podhrad. Areál tábora byl vybaven dřevěnými objekty jako ubytovna, umývárna, dezinfekční objekty, prádelna, pekárna, krejčovská a truhlářská dílna. Tábor měl své vlastní elektrické osvětlení a vodovod. Byl oddělen od okolí dvoumetrovým drátěným plotem, který byl zesílen strážními věžemi.
V táboře bylo ubytováno 800 mužů ostrahy, důstojníků a lékařů. Drženi v zajetí zde byli převážně ruští vojáci různých etnik a subetnik, jako byli Baškirové, Kumykové, Nogajci, Čeremisové (Marijci), Avarci nebo Krymští Romové. Většina z nich byli muslimové, a proto byla v táboře postavena mešita s vysokým minaretem.
Prvních 400 zajatých vojáků z ruské fronty přijelo 24. března 1915. Během války zde bylo internováno na 10 000 mužů, kromě Rusů také vojáci ze Srbska, Slovinska, Chorvatska nebo Černé Hory. Zajatci vykonávali pomocné práce v zemědělství a stavebním průmyslu.
Po uzavření brestlitevského míru začaly transporty od srpna 1918 odvážet vojáky zpět do vlasti. Tábor postupně zanikl. Tento tábor byl svědkem mnoha příběhů a osudů, které se odvíjely během první světové války. Jeho existence je důležitou součástí historie města Cheb a jeho okolí.
V těsné blízkosti zajateckého tábora, který byl založen nedaleko města Cheb, vznikl hřbitov. Tento hřbitov byl založen na konci jara roku 1915 v již zaniklé obci Velká Všeboř. Původní plocha hřbitova byla 300 m² a byla ohraničena laťkovým plotem a vysazeným stromovým porostem.
Hřbitov byl rozdělen na pět sektorů podle náboženství, ale v průběhu války zůstaly pouze dva sektory - pravoslavný a muslimský. Hřbitov byl postupně rozšiřován a hroby na něm byly řazeny v dlouhých řadách. Hroby byly označeny nápisovou deskou umístěnou na kamenném soklu s půlměsícem nebo běžnou kamennou stélou. Později byly hroby označeny pouze dřevěným křížem se jménem na cedulce.
V létě 1915 zde bylo pohřbeno 7 Rusů, roku 1918 již 420 Rusů, 46 Italů a 220 zajatců islámského vyznání. Roku 1917 získal hřbitov dva žulové pomníky od chebského sochaře Karla Wilfera mladšího. První muslimský pomník měl podobu hrubě tesaného monolitu, který byl ukotven na základně z přitesaných kvádrů a zakončen turbanem. Jeho pohledovou stranu zdobil reliéfní půlměsíc s hvězdou a arabský citát z koránu: „Žádná duše není smrti ušetřena“.
Druhý pravoslavný pomník tvořila stéla, ze které vystupoval mohutný ortodoxní kříž s Kristovým monogramem v ruštině I.N.Z.I.: „Ježíš Nazaretský car Judejský“ doplněný pamětním nápisem: „Na věčnou památku zde v Pánu odpočívajících“ a věnováním v němčině a gruzínštině.
Roku 1926 byly exhumovány na žádost Království Srbů, Chorvatů a Slovinců ostatky 87 Srbů, 1 Černohorce a 1 Bosňáka a převezeny k pietnímu uložení v nově zbudovaném mauzoleu v Jindřichovicích. Koncem druhé světové války bylo na podhradském vojenském hřbitově pohřbeno 13 sovětských zajatců.
V průběhu druhé poloviny 20. století tento hřbitov postupně chátral a zanikal, až nakonec byl roku 2009 revitalizován za přibližně 1 milion korun. Město Cheb získalo dotaci ve výši 867 tisíc korun od Ministerstva vnitra ČR. Opraveny byly pomníky, náhrobky a oplocení hřbitova, ošetřeny byly stávající stromy a vysazeny nové duby v aleji. Tento hřbitov je důležitým svědkem historie a připomínkou těch, kteří zde našli svůj poslední odpočinek.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vojensk%C3%BD_h%C5%99bitov_(Podhrad)
Dojmy: Zajímavý hřbitov, o kterém moc lidí vůbec neví.
