Navštíveno: 3. 8. 2019
Historie: Podhorní vrch, známý také jako Podhora, je zalesněný vrchol v okrese Cheb, který se nachází asi 4 kilometry severovýchodně od Mariánských Lázní. S nadmořskou výškou 847 metrů je to nejvyšší vrchol Tepelské vrchoviny. Druhý vrchol, Malá Podhora, dosahuje výšky 829 metrů.
Z vrcholu Malé Podhory se naskýtá úchvatný pohled na Tepelskou vrchovinu a Slavkovský les směrem k severovýchodu, na Smrčiny směrem k severozápadu a na Český les směrem k jihozápadu. V sedle mezi oběma vrcholy stojí kovová radiokomunikační věž.
Na jižním úpatí hory vede železniční trať 149, která spojuje Mariánské Lázně a Karlovy Vary. Tato oblast je oblíbeným cílem turistů, zejména díky svým panoramatickým výhledům. Z Mariánských Lázní vede na Podhorní vrch červeně značená turistická stezka přes obec Zádub-Závišín.
V roce 1997 byla tato oblast vyhlášena přírodní rezervací Správou CHKO Slavkovský les, která území také spravuje. Lokalita má rozlohu 31,85 ha a je chráněna pro své unikátní geologické a vulkanologické relikty třetihorní sopečné aktivity a skalní a lesní rostlinná společenství.
Podhorní vrch je geomorfologicky součástí Tepelské vrchoviny, podcelku Toužimské plošiny, okrsku Mariánskolázeňské vrchoviny a podokrsku Zádubské vrchoviny. Hora má pravidelný kuželovitý tvar a s jeho dvěma vrcholy dominuje krajině Tepelské vrchoviny.
Podloží hory tvoří amfibolity mariánskolázeňského metabazitového komplexu. Hora sama vznikla sopečnou činností v třetihorách před zhruba 12 až 15 milióny lety a patří k nejmladším pozůstatkům vulkanické činnosti oherského riftu. Vulkanismus byl převážně efuzivního charakteru.
Podle posledních výzkumů se sopečná činnost projevila třemi navazujícími explozemi, z nichž první a třetí byly relativně klidné, doprovázené výlevy láv, druhá neklidnější s dramatickým vyvrhováním tufů. V opuštěném lomu na severozápadním svahu hory byly v minulosti zaznamenány nálezy olivínu a až 10 mm velké krystaly nefelinu.
Vrcholem prochází hranice mezi povodím Teplé, jejíž horní tok míjí Podhorní vrch ze severu, a povodím Mže z jižní strany (Kosový potok). Pod Podhorním vrchem se na řece Teplá nachází vodní nádrž Podhora.
Vrcholová partie Podhorního vrchu je chráněna jako přírodní rezervace. Severovýchodně od vrcholu se poblíž Podhorní hájovny vyskytují mofety, výrony suchého oxidu uhličitého, které jsou geneticky spojené s vulkanickou činností. Tyto mofety jsou chráněny v přírodní památce Sirňák.
Území je porostlé suťovými lesy s převahou javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a fragmenty květnatých bučin ve východní části území. Zajímavostí jsou staré exempláře třešně ptačí (Prunus avium).
Ze vzácnějších skalních druhů zde roste netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), v bučinách dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), na prameništích vzácně lipnice oddálená (Poa remota) a čarovník alpský (Circaea alpina).
V lesních porostech s převládajícími kleny a jasany roste hojně lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia). V sedle mezi vrcholy roste oměj vlčí (Aconitum lycoctonum), na sutích vranec jedlový (Huperzia selago).
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Podhorn%C3%AD_vrch
Zdroj všech fotografií, krom poslední: https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Podhorn%C3%AD_vrch_(Tepelsk%C3%A1_vrchovina)
Dojmy: Krásná přírodní rezervace a nádherný rozhledem, kterou jsem bohužel nenavštívil kvůli častému dešti a strachu o techniku.
