Navštíveno: 13. 3. 2019
Historie: Když se vydáte asi dva kilometry severozápadně od Milíkova, narazíte na tichou, nenápadnou vesničku jménem Mokřina. Možná by dnes snadno zapadla mezi ostatními osadami, nebýt jejího bohatého příběhu, který začíná už v roce 1311. Tehdy byla součástí majetku kynžvartského hradu a její jméno znělo Krottensee – název, který nám připomínají i někteří z pozdějších držitelů.
Již v roce 1370 zde stála tvrz, obydlená many z různých panství. Právě tato skutečnost napovídá, že nešlo o pouhou vesnici, ale o místo s určitým strategickým a společenským významem. V roce 1385 připadla Mokřina Leuchtenberkům a už o pět let později zdejší manové nesli jméno Planknárové z Kynšperka. Následovali Typrárové z Krottensee, od nichž pochází německý název vesnice. Každý z těchto rodů zanechal v Mokřině svůj otisk.
Ve druhé polovině 16. století se obec stala součástí loketského panství, které drželi mocní Šlikové. Zanedlouho se však opět vrátila pod kynšperské zboží a dostala se do rukou Globnerů z Globna. Právě z tohoto rodu pocházel Mikuláš Globner – rytíř, zemský sudí a později i účastník bouřlivého stavovského povstání. V roce 1623 mu sice byla odpuštěna konfiskace, ale jen o pár let později odešel do emigrace a přenechal statek svému strýci. Když se v roce 1631 vrátil jako saský komisař, netušil, že se jeho působení v kraji rychle uzavře. Po odchodu Sasů byl nucen znovu uprchnout a o dva roky později byla Mokřina rodině Globnerů definitivně odňata.
Z téhož roku – 1633 – pochází i poslední zpráva o tvrzi, která poté ztratila svůj význam a postupně zmizela z povrchu země. Nevíme, kde přesně stála ani jak vypadala, ale její zánik uzavřel jednu důležitou kapitolu vesnických dějin. Manské držení statku bylo zrušeno a správu převzali úředníci vrchnosti.
V dalších staletích se správa Mokřiny několikrát změnila – patřila městu Kynšperku, od roku 1790 pak Kynžvartskému panství v držení Metternichů. Po zrušení patrimoniálního systému byla nejprve připojena k Milíkovu, roku 1880 získala samostatnost jako obec, ale ta vydržela jen do roku 1961. Od té doby se její správní příslušnost několikrát měnila, až se v roce 1990 opět vrátila pod Milíkov, jehož místní částí je dodnes.
Podle sčítání z roku 2011 žilo v Mokřině pouhých osmnáct obyvatel. Přesto – nebo právě proto – je tato malá vesnička skrytým pokladem, který v sobě nese odraz staletých proměn českých zemí. Její dějiny jsou jako kronika vepsaná do krajiny – nenápadná, ale hluboká.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mok%C5%99ina_(Mil%C3%ADkov)
Zdroj: https://www.turistika.cz/mista/mokrina/detail
Dojmy: Maličká vesnička, kde je několik zajímavostí.
