Navštíveno: nenavštíveno
Historie: Milhostov, německy Millestau, je dnes jen tichou a nenápadnou vesničkou ležící asi jeden a půl kilometru jihovýchodně od Zádubu-Závišína, přesto v sobě nese nesmazatelné stopy hluboké historie. Jeho jméno se poprvé objevuje již roku 1273 v listině papeže Řehoře X., která potvrzovala majetky premonstrátského kláštera v Teplé. Zapsán byl jako „Milhoztouo“ a i později, v roce 1495 za krále Jiřího z Poděbrad, figuruje jako „Milhostowo“.
Po dlouhých sedm století byl Milhostov pevně spjat právě s klášterem Teplá, pod nějž patřil společně s nedalekými Ovesnými Kladruby. Ty byly pro vesničany centrem duchovního života — právě tam se křtili, uzavírali sňatky i nalézali místo posledního odpočinku. Pouze dvakrát v 16. století se na chvíli vymanili z klášterní správy, když ves přešla nejprve pod rod Pluhů z Bečova a posléze pod Šliky.
Osud obce se však začal psát mnohem dříve. Milhostov vznikl patrně už v době kolonizace pod vedením Hroznaty nebo jeho otce Sezimy a vyrostl jako typická okrouhlice — vesnice s 14 dvory uspořádanými do kruhu, chráněná západní vyvýšeninou před drsnými větry. Antonín Gnirs, znalec zdejší historie, se domníval, že ves mohla být po morové epidemii roku 1381 opětovně osídlena, i když pozdější mapa z roku 1833 svědčí o tom, že už tehdy měla zachovalý půdorys okrouhlice.
Ani Milhostovu se nevyhnuly bouřlivé okamžiky. V roce 1680 se vesničané, v čele se sedláky Šimonem Turbou a Vítem Saczerem, postavili klášterní vrchnosti během selské rebelie. Povstání však bylo potlačeno a pod hrozbou represí museli znovu složit přísahu věrnosti před křížem.
V 19. století se život ve vsi proměnil. Po zrušení patrimoniální správy připadl Milhostov pod obec Ovesné Kladruby. Nejzásadnější změnu však přinesla až druhá světová válka a její dozvuky. Odsun původních obyvatel a dosídlování z vnitrozemí radikálně proměnily složení obyvatelstva. Zatímco v roce 1930 zde žilo 147 obyvatel, o dvacet let později už jen 58 a počet dále klesal.
Ve druhé polovině 20. století se správní příslušnost Milhostova několikrát změnila. V roce 1961 byl přičleněn k Zádubu-Závišínu, v roce 1976 se stal součástí Mariánských Lázní, aby se v roce 1990 opět vrátil pod Zádub-Závišín. Podle posledního sčítání v roce 2021 zde žije už jen 46 obyvatel.
Přesto zůstává Milhostov výjimečným místem. Jeho okrouhlá dispozice, dlouhá věrnost klášterní vrchnosti, příběhy vzdoru i podřízenosti a nakonec i proměny posledních desetiletí vytvářejí jedinečnou mozaiku dějin, která z něj činí vzácného svědka proměnlivého a pestrého příběhu západočeského venkova.
Zdroj:
Dojmy: Malá vesnička, nacházející se jihovýchodně od Zádub-Závišín, kde je pár zajímavostí.
