Navštíveno: 27. 2. 2016
Historie: Na tomto místě se kdysi tyčila renesanční tvrz, kterou mezi lety 1585 a 1597 postavili páni z Cedvic. Avšak po účasti Kryštofa Jindřicha mladšího z Cedvic ve stavovském povstání byl majetek zabaven. Již 23. května 1623 bylo zdejší zboží propůjčeno a v roce 1630 předáno pěti bratrům Metternichovým, synovcům trevírského kurfiřta.
Když říšský hrabě Filipp Emmreich von Metternich získal tento majetek, rozhodl se původní renesanční tvrz přestavět na honosný zámek. Přestavba proběhla v barokním slohu v letech 1681 až 1691 podle plánů neznámého autora.
Postupem času zdědil zdejší zboží Clemens Wenzel Lothar Johann Nepomuk 2. kníže von Metternich-Winneburg. Jelikož od roku 1809 působil jako ministr zahraničí a v letech 1821 až 1848 byl kancléřem habsburského domu, dvora a státu, potřeboval reprezentativní sídlo. Rozhodl se tedy přestavět tento původně barokní zámek ve slohu vídeňského klasicismu podle plánů vídeňského architekta Prietra Nobile v letech 1820 až 1839. Tím získal zámek svůj současný honosný vzhled.
Clemens zde hostil mnoho význačných hostů, včetně ruských carů Alexandra I. a Mikuláše I. a básníka J. W. Goetheho. Tento zámek tak sloužil nejen jako domov, ale také jako místo setkání významných osobností.
Rod Metternichů držel tento zámek až do roku 1945, kdy byl konfiskován. Po druhé světové válce se zde usídlilo velitelství 3. divize americké armády. V roce 1947 byl tehdejší státní zámek otevřen veřejnosti a zůstal přístupný až do roku 1976, kdy musel být kvůli napadení dřevomorkou, která poškodila část podlah, krovů a knihovny, vystěhován.
Postupná oprava zámku začala až na počátku 90. let 20. století a v roce 1994 byla zpřístupněna první část expozice. V letech 1998 až 2000 prošel zámek celkovou rekonstrukcí, která stála celkem 82 milionů korun.
Ačkoliv se to může zdát nepravděpodobné, veřejné muzeum bylo v tomto zámku založeno již v roce 1828 a patří tak k nejstarším v Čechách. Návštěvníci muzea mohou obdivovat historické mince, umělecké předměty, přírodniny a exotické zbraně. Nachází se zde také gotické deskové oltářní obrazy z roku 1510 a francouzská renesanční tapiserie z doby kolem roku 1560.
Velmi cennou součástí zámku je knihovna, která byla založena díky pozůstalosti trevírského biskupa Lothara von Metternicha, který zemřel v roce 1623. Sbírka knihovny byla postupně rozšiřována a dnes zde najdeme asi 12 tisíc titulů v 24 tisících svazcích. Knihovna také uchovává vzácné kousky, jako jsou rukopisy, fragment Starého zákona z konce 8. století nebo 230 inkunábulí.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kyn%C5%BEvart
Zdroj: https://www.zamek-kynzvart.eu/cs/vice-o-zamku/historie/Zamek-Kynzvart
Dojmy: Nádherný a impozantní zámek, který stojí trochu bokem od města.
