Navštíveno: nenavštíveno
Historie: V poklidném údolí jihozápadně od města Lázně Kynžvart stojí nenápadná, leč pozoruhodná budova zvaná Rollmühle. Její první písemná zmínka pochází z roku 1662, kdy se v matričním zápisu objevuje jméno Geoorga Seydla, jehož otec Hans Seydl tu působil jako mlynář. Mlýn tu možná stával už o něco dříve, ale ve větším povědomí se usadil až v první polovině 18. století – z té doby totiž pochází také název Mlýnského rybníka (1751). Po Hansu Seydlovi vedli mlýn další majitelé, v roce 1841 je zmiňován Kaspar Martin, v roce 1930 František Martin. Nejen lidé, ale i budova sama procházela s postupujícími lety proměnami. Hrázděný objekt s kamenným přízemím získal kolem roku 1785 díky hraběti Franzi Georgu von Metternich podobu, která se v základech dochovala dodnes. Dochované účetní záznamy z let 1804–1858 ukazují na někdejší každodenní provoz mlýna: od výroby mouky, přes správu okolí rybníka až po zvelebování zámeckého parku.
Právě zámecký park prošel v letech 1820–1839 výraznou klasicistní přestavbou, do níž byl citlivě začleněn i Rollmühle. Díky obnově Mlýnského rybníka vyrostl z vytěžené zeminy romantický ostrůvek s altánkem, kde zámečtí pánové pořádali projížďky na loďkách a večerní setkání. Když se ale v první polovině 20. století přestal mlýn používat k mletí, nastěhoval se sem hostinec, v němž vyrůstaly i různé tajuplné pověsti. Tou nejznámější je příběh o tajemném třináctém společníkovi s podivnou nohou, který se jednoho večera přidal k partě mládenců a ukázalo se, že má místo nohy kopyto. Místní vypravěči tvrdí, že čert tehdy zmizel vikýřem v oblaku síry a zápachu, a pekelnou brázdu za sebou prý zanechává dodnes.
Další osud mlýna ovlivnily dramatické události 20. století. Po druhé světové válce byl konfiskován jako majetek knížete Paula Alfonse von Metternich-Winneburg a nějaký čas ho užíval Junák z Kynšperka nad Ohří. Prostor ostrůvku pak sloužil jako soukromé útočiště okresního funkcionáře, ale při požáru došlo k částečnému poškození stavby. Na počátku prosince 1974 se po vydatných deštích protrhla hráz rybníka a další ránu mlýnu zasadil zánik mlýnského náhonu, když v letech 1978–1980 probíhala rekonstrukce hráze. Mlýn se tak ocitl bez užitku, postupně z něj mizely okenní i dveřní výplně a vytrácela se i jeho důstojnost. Teprve po roce 2000, v souvislosti s dokončováním obnovy celého zámeckého komplexu, se začal rýsovat nový zájem potenciálních investorů. Zdá se tedy, že Rollmühle má naději, aby se ještě jednou probral k životu, a že ani čert, ani pohnuté dějiny mu nezabrání, aby znovu zazářil v plné parádě jako dříve.
Zdroj: https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/2577-martinuv-mlyn-rollmuhle-roggenmuhle
Zdroj fotografií: https://mapy.cz/s/kupocuvubo
Dojmy: Krásný mlýn, který jsem bohužel nenafotil, a tak jsem si dovolil zapůjčit jeho fotografii.
