Navštíveno: 27. 3. 2019
Historie: V roce 1197 se poprvé objevuje zmínka o tomto místě, kdy byl tehdejší les součástí sporu mezi městem Chebem a klášterem v Teplé. V roce 1242 byla uzavřena smlouva s Chebem, která tuto oblast začlenila do Českého království. Král Václav I. v této době nechal postavit hraniční hrad, který sloužil jako ochrana obchodní a vojenské stezky.
První písemná zmínka o tomto hradu pochází z roku 1287, kdy se stal majetkem Štaufského ministeriálního rodu Hartenberků z Hartenberku, konkrétně Tuta z Hertenberku. V roce 1322, kdy král Jan Lucemburský připojil Chebsko k Českému království, začal hrad ztrácet na významu, protože hranice byla posunuta daleko na západ.
V polovině 14. století hrad drželi Englhart a Albert z Kynžvartu. Během sporu mezi císařem Ludvíkem Bavorským a českým králem Karlem IV. se přidali na stranu Ludvíka Bavorského. Engelhart začal provádět nájezdy na obyvatele Chebu, což vedlo k tomu, že král Karel IV. vyslal své vojsko proti hradu. V roce 1347 byl hrad dobyt a zničen a bylo zakázáno jeho obnovení.
Bratři uprchli do Bavorska a v roce 1349 se vrátili a pokusili se hrad obnovit. Nakonec se ale podrobili zákazu Karla IV. a začali sídlit na hradě Boršengrýn v nedalekém Úbočí. Hrad tak ztratil na významu až do roku 1395, kdy královský podkooří Zikmund Huler vyměnil zdejší území za hrad Orlík s Hynčíkem Pluhem z Rabštejna. V roce 1398 král vyhověl Hynčíkově žádosti a dovolil mu obnovit původní hrad. Hrad byl tak postaven jako mohutný gotický hrad s rozsáhlým předhradím.
V roce 1400 byl hrad prodán leuchtenburskému landkraběti Janovi, který jej přenechal Jindřichovi I. z Plavna. Jindřich je poprvé připomínán v roce 1402. V roce 1418 se Jindřich postavil proti králi Václavu IV. spolu s Borešem z Rýzmburka. To vedlo k tomu, že král Václav IV. vytáhl proti Jindřichovi, který byl zajat a uvězněn na Staroměstské radnici. V roce 1419 byl Jindřich vysvobozen Husity a stal se věrným služebníkem císaře Zikmunda a zapřisáhlým protivníkem Husitů. To vedlo k tomu, že husité vypálili Plavno a další Jindřichovy statky.
Posledním majitelem hradu z tohoto rodu byl Jindřich III. z Plavna, který je naposledy zmiňován v roce 1471. Poté byl hrad na konci 15. století prodán rodu Šliků a na počátku 16. století se stal majetkem rodu Gutštejnů. Tento rod vedl sourozeneckou válku mezi bratry Volfem a Jindřichem. Král Vladislav II. Jagelonský využil tohoto sporu a zařídil, aby se hrad stal majetkem České koruny.
Někdy před rokem 1516 byl hrad zastaven bratrům Hynčíkovi a Hanušovi Pluhům z Rabštejna. Poté získal hrad Kašpar Pluh z Rabštejna, který se ale zúčastnil stavovského odboji, a tak mu byl v roce 1547 hrad zkonfiskován a v roce 1554 postoupen bratrům Jindřichovi, Zdeňkovi a Jáchymovi ze Švamberka. Tito muži v průběhu 60. a 70. let opravili hrad.
Páni ze Švamberku přenechali hrad před rokem 1585 Chebskému purkrabímu Hanuši Šebestiánu z Cedvic. V roce 1586 si rod Cedviců vymohl na císaři dědičné právo na tento hrad, ale za účast na stavovském povstání byl hrad v roce 1621 zkonfiskován. Rod Cedviců v té době již na hradě nežil, ale sídlil na tvrzi, která se nacházela na místě dnešního zámku.
V roce 1623 získal zdejší panství jako zástavu Jan Reichart z Metternichu, Winneburgu a Brilsteinu, který v roce 1630 získal dědičné právo na zdejší panství. Bohužel, třicetiletá válka dorazila i do tohoto kraje. V roce 1647 obsadila hrad Wrangelova armáda, která v té době obléhala Cheb. V srpnu roku 1647 Švédské vojsko odsud vytlačila císařská armáda pod vedením Corna, ale v říjnu 1647 Švédi dobily hrad zpět a při tom byl hrad vypálen a zničen.
Následně zřícenina hradu sloužila jako zdroj stavebního materiálu na stavbu zámku v 80. letech 17. století. Dodnes se z hradu zachovaly mohutné hradní příkopy, zbytky rozsáhlého předhradí a zbytky zdí samotného hradu se zbytky mohutné kruhové věže.
Zdroj: https://www.hrady.cz/hrad-kynzvart-lazne-kynzvart/
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kyn%C5%BEvart_(hrad)
Zdroj: https://www.slavkovsky-les.cz/zajimava-mista-slavkovskeho-lesa/hrad-kynzvart/
Dojmy: Malebná zřícenina, která určitě stojí za návštěvu.
