Navštíveno:
Historie: Tělocvična ve městě Hranice je úzce spojena s temnou kapitolou českých dějin 20. století. Příběh této budovy je plný dramatických událostí, které odrážejí napětí a konflikty té doby.
Vše začalo 18. září 1872, kdy v Hranicích proběhla ustavující schůze prvního tělocvičného spolku. Tento spolek se později nechvalně proslavil jako nositel henleinovského hnutí. Konrád Henlein, ašský učitel tělocviku, v roce 1933, krátce po nástupu Hitlera k moci v Německu, vyhlásil v Chebu program "Sudetendeutsche Heimatfront". Vyzval všechny Němce v Československu k jednotě, aby odvrhli stranické a třídní rozpory a vytvořili jedno společenství ducha a krve. Zdůrazňoval, že hlavním nepřítelem sudetských Němců nejsou kapitalisté, ale Češi a marxisté, kteří podle něj rozbíjejí národní jednotu sudetoněmeckého kmene.
Henleinova strana, přejmenovaná v roce 1935 na Sudetendeutsche Partei (SDP), se prostřednictvím slibů a někdy i teroru, za přitakávání českých fašistických stran, stala nejsilnější stranou v československém parlamentu. Toto politické ovzduší ovlivnilo i Hranice. Tělocvičný spolek, který byl nejhorlivějším propagátorem Henleinova hnutí, neměl dosud vlastní budovu. Svá veřejná cvičení pořádal na hřišti v prostoru dnešní výrobní haly firmy A+S Elektrik.
V roce 1933, za značné podpory hranických fabrikantů, byla v Hranicích vystavěna nová budova tělocvičny ve stylu moderny. Autor stavby zůstává neznámý. Slavnostní vysvěcení proběhlo 23. června 1933 a otevření provedl sám Konrád Henlein. Tato budova, dnešní sokolovna, se stala centrem tělocvičného spolku a místem důležitých událostí.
Události roku 1938 přinesly zvýšené napětí. Dne 21. ledna učitel tělocviku Zeidler uprchl přes hranice poté, co ho česká policie chtěla zatknout. Při odvádění se mu podařilo utéct přes plot tělocvičny, a ani výstřel vypálený za ním ho nezadržel. Zeidler byl fanatickým bojovníkem za svůj lid.
V březnu 1938 se politické strany jako Svaz zemědělců, Živnostenská strana a Německá křesťansko-sociální strana rozpustily a vstoupily do SDP. Prvního května se tělocvičný spolek poprvé zúčastnil májových oslav v Aši v tělocvičném úboru, přičemž z Hranic dorazilo 1 500 účastníků. Sudetské němectvo bylo navzdory sociální nouzi jednotné jako nikdy předtím.
Pátého května, v předvečer 40. narozenin Konráda Henleina, se v Aši konala velká politická manifestace. Cvičenci z Hranic, v počtu 280 osob, přišli s hudbou a praporem. Proběhlo defilé několika tisíc účastníků a nadšení bylo obrovské. Češi byli svědky rostoucí síly henleinovského hnutí a nemohli již změnit běh událostí.
V noci z 20. na 21. května ve 2:30 hodin byl v Hranicích vyhlášen noční poplach. Během hodiny se dostavilo 150 lidí. V důsledku české mobilizace panoval i mezi místními Čechy neklid. Byla zavedena pochůzková a strážní služba. Na neděli 22. května byly v pohraničí vypsány volby do obecních zastupitelstev, které pod henleinovskou propagandou získaly charakter plebiscitu. Heslo "Es kommt der Tag" (Přijde den) mělo dojít svého naplnění a šířily se zvěsti, že v den voleb přijde Hitler.
Československá zpravodajská služba zjistila pohyb německých vojsk směrem k hranicím. K ostraze hranic bylo proto povoláno několik ročníků záložníků. V Chebu probíhala bouřlivá schůze henleinovců, kde se otevřeně mluvilo o plánech na rozbití republiky. Po půlnoci nasedli dva účastníci této schůze na motocykl a ujížděli k Františkovým Lázním. Na Zlatém vrchu poblíž kasáren je chtěli zastavit inspektor civilní stráže Alois Kriegel a štábní strážmistr František Koranda. Motocyklisté na výzvu "Stůj!" nereagovali a zvýšili rychlost. Koranda sotva uskočil a použil služební zbraň. Po výstřelu byl Georg Hofman mrtev a Niklas Böhm zemřel po převozu do kasáren.
Tento incident vyvolal silnou propagandistickou reakci německého tisku a rozhlasu. Psalo se o "mučednících nacionálně socialistických idejí". Říšskoněmecký ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop prohlásil, že Německo nebude trpně přihlížet "prolévání krve bezbranných sudetoněmeckých soukmenovců" českou národností. Den pohřbu byl ve znamení protičeskoslovenských manifestací. V závodech se nepracovalo, obchody byly zavřeny, zvonily zvony všech kostelů a němečtí občané Sudet s obnaženými hlavami vzdávali poctu "padlým mučedníkům".
Dne 21. června 1938 se v Hranicích konala letní slavnost s účastí přes tisíc lidí. Ohně na Ebmathu zapálili mladíci, kteří nenarukovali a utekli do Německa. Místní komunisté při této příležitosti vyvěsili rudou vlajku na nejvyšší strom za dnešní budovou městského úřadu. Vlajka byla odstraněna až druhý den pomocí hasičů.
V červenci 1938 převzal Herman Geipel úřad starosty. Dne 14. srpna se v Hranicích konala okresní slavnost za přítomnosti celého politického vedení okresu. Účast byla mimořádně velká; 2 300 občanů se zúčastnilo slavnostního pochodu a dalších 4 000 lidí přihlíželo. Místní komunisté vyvěsili na státní hranici transparent s nápisem "Pryč s Hitlerem, svobodu Thälmannovi". Kmen stromu natřeli dehtem a omotali ostnatým drátem, takže transparent nešel odstranit a strom musel být druhý den poražen. Akci provedli Willi Rohleder a Gustav Zapf z Pastvin. Willi Rohleder byl v březnu 1939 ve věku 31 let za tuto akci umučen v koncentračním táboře Dachau. Ani při mučení neprozradil své spolupracovníky.
Dne 21. září 1938 ve 22:30 hodin začaly v Hranicích houkat sirény a zvonit zvony. Obyvatelstvo vyšlo do ulic, všude vlály prapory s hákovým křížem a zněla německá hymna. Čeští četníci a finančníci byli odzbrojeni a s kolaboranty dopraveni do Německa. Všechny úřady byly obsazeny, SDP zajišťovala pořádek. Kronikáři zapsali: "Jsme svobodni. Nepřátelská fronta je u Hazlova. Osvobodili jsme se, ale Češi uvnitř země nelidsky řádí."
V Hranicích byly dvě celnice, na Krásňanech (dnešní domov důchodců) a na Ebmathu, kde sloužilo celkem 11 celníků. Šest četníků tvořilo celou ozbrojenou složku ve městě. Tito muži, vyzbrojeni jen puškami a několika bednami ručních granátů, byli bez spojení s vojenskou posádkou v Chebu a měli zákaz střílet. Příslušníci "Freikorpsu", vyzbrojení v Německu, obsadili celnice a zajali tyto muže bez boje. Podle svědectví poslance SDP Schreibera byli vedeni důstojníky SS a měli k dispozici 200 pušek. Zajatí celníci, železničáři a poštmistr byli internováni na sportovním stadionu v Plavně, kde museli být chráněni před obyvateli, kteří je považovali za vrahy.
Zápis v kronice tělocvičného spolku uvádí: "30. září 1938 – Velký táborák na Ebmathu. Všechny české hadry, obrazy prezidenta, helmy četníků, české a rudé vlajky jsou za přítomnosti obyvatelstva a školní mládeže spáleny. Družstevní obchod a dělnický dům jsou pod dohledem. Předáci komunistů byli pozatýkáni."
Město Hranice se tak zapsalo do dějin tím, že bylo teroristicky obsazeno bojůvkami SDP devět dní před přijetím mnichovské dohody a násilného odstoupení Sudet Německu. Tato provokace proti celistvosti československého státu byla nesporně předem dobře připravena na nejvyšších místech v Německu a měla demonstrovat před světem touhu obyvatelstva Sudet po připojení k Německé říši. O připravenosti této akce svědčí mimo jiné i datum poštovního razítka z Aše 21. září 1938 s příslušným nápisem.
Německá publikace vydaná po okupaci Československa uvádí u snímku Aše: "Zde stála tělovýchovná škola Konráda Henleina. Aš se stala výchozím bodem sudetoněmeckého hnutí. Na podzim 1938, ještě před mnichovskou dohodou, obsadily oddíly sudetoněmeckého Freikorpsu Ašsko, aby je ochránily proti českému vojsku."
Dne 3. října 1938 vstoupila německá vojska do Hranic. Motorizovaný oddíl SS pod velením obergruppenführera Seppa Dietricha, velitele osobní standarty Adolfa Hitlera, projel městem. Dopoledne navštívil Adolf Hitler Aš, odpoledne byl v Chebu. Německá říše převzala státní moc.
Tato historie je úzce spojena s budovou tělocvičny v Hranicích. Dodnes si zachovala svůj původní vzhled a slouží jako tělocvična, připomínající složitou a tragickou část českých dějin.
Zdroj: https://www.soupispamatek.com/okres_as/hranice/hranice_historie.htm
Zdroj fotografií: https://mapy.cz/s/jacojenobo
Dojmy: Velmi zajímavá budova, kterou jsem bohužel nenafotil, a tak jsem si dovolil zapůjčit její fotografii.
