Chlum sv. Máří - kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény

Informace

Navštíveno: 16. 8. 2015

Historie: Historie tohoto místa stejně jako historie na mnoha místech v okolí začíná legendou. Podle této legendy ve 13. století Sokolovský řeznický tovaryš našel v lískovém keři u cesty na chlumském kopci dřevěnou sošku sedící Panny Marie s Ježíškem, a tak se rozhodl že si ji vezme s sebou domů. když večer šel spát, soška ještě byla na místě kam ji umístil, avšak ráno, když se probudil soška nikde. Tak ji začal hledat. Hledal dlouho a dlouho až na konec jej kroky zase zavedli k tomu samému lískového keři a soška byla na místě kde ji našel již dříve. Proto to bral jako znamení a postavil nad soškou dřevěný přístřešek. Mezitím upadla soška v zapomnění. koncem 13. století ji údajně objevil jakýsi bednářský tovaryš, kterému se zjevila Panna Marie, když zabloudil a navedla ho zpět, za to slíbil že se zřekne všech hříchů a bude se kát. Proto se rozhodl že postaví nad soškou dřevěnou kapli, ke které začali putovat lidé z širého okolí, aby se pomodlili. A tak vzniklo poutní místo na Chlumu.

Kus od kaple byla vybudovaná osada Chlum, která je již zmiňovaná dne 16. května 1341. Postupně ke kapli přicházelo více a více poutníků, ale jelikož zde byli hluboké lesy, bylo zde více a více lupičů. Proto se roku 1383 rozhodl rytíř Heinrich z Reissengrünu darovat řádu křížovníků s červenou hvězdou 60 jiter půdy. Křížovníci zde ustanovili dva kněze, kteří zde byli povinni dvakrát ročně sloužit věčnou mši. Heinrichův syn však umřel, tím pádem Heinrich zůstal bezdětným. Následně když umíral Heinrich sám, tak se rozhodl že daruje všechen svůj majetek křížovníkům a ty se jaly vybudovat svůj konvent.

Někdy v období kolem roku 1400, zde byl místo dřevěné kaple vybudovaný kamenný poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie a Máří Magdalény. Jakmile byla dokončena stavba kostela započala stavba fary. Roku 1401 zde byl první Chlumský farář. Radost však netrvala dlouho jelikož roku 1429 byl kostel husity vypleněn a vypálen. Místní se ihned dali do práce a začali znovu budovat kostel, ale protože to byla práce zdlouhavá a náročná, tak roku 1469 velmistr Křížovnického řádu Nikolaus Puchner osvobodil místní obyvatele od robot, aby se lépe mohli věnovat obnově kostela a rostoucímu počtu poutníků.

Roku 1499 pak byla vystavěna kaple sv. Tří králů, ve které se rovněž konaly pobožnosti pro poutníky, kteří přicházeli do Chlumu neustálé v hojnějším a hojnějším počtu.

V průběhu 16. století byla velká nevraživost vůči katolickým kněžím, jelikož se v Čechách hojně rozvíjelo protestantství a taktéž se blížila doba Bělohorská. A tak během stavovského povstání, dne 4 října 1618 byl Chlum šlechtici dobit a vypleněn. Naštěstí všechny důležité listiny a cennosti kostela byli převezeny do Chebu, aby se dostal do rukou protestantů, ale co čert nechtěl. V roce 1645 zachvátil město Cheb obrovský požár, ve kterém shořelo 52 domů a shodou okolností i dům, kde byly uloženy všechny cennosti.

Po konci třicetileté války se začala pomalinku celá vesnice obnovovat. Roku 1666 na přání hraběnky Eleonory Susan Frankenburg, byla vystavěna před kostelem nová kaple, kam byla umístěna soška milostivé Panny Marie. Když v tomto kraji probíhala rekatolizace, znovu se objevil kult Panny Marie, což vedlo k tomu, že se poutní místo stalo opět hojně navštěvované. Díky návštěvnosti poutního místa, pražský arcibiskup Jan Bedřich Valdštejn povýšil zdejší faru na probošství.

V té době začala také obrovská přestavba původního areálu. Přesněji řečeno v letech 1687 až 1728 podle plánu barokního architekta Kryštofa Dietzenhofera, kterému bil polírem Wolfgang Braunbock. Ten mistrův plán trochu přepracoval a podle toho vystavěl proboštství. Jak probíhala přestavba areálu, budu raději citovat:

""Jako první proběhla demolice původní zástavby poutního areálu. Již v letech 1686-1687 bylo zbořeno průčelí gotického kostela s věží. Základní kámen novostavby poutního chrámu byl položen v roce 1687. V letech 1687-1691 bylo vybudováno nové dvouvěžové průčelí na západní straně chrámu. V letech 1690-1692 probíhaly v prostoru těsně za průčelím stavební práce u barokní Milostivé kaple, která byla již v roce 1692 znovu předána do užívání. Po dokončení stavebních prací na západní straně proběhla v letech 1692-1702 druhá etapa výstavby samotného hlavního poutního barokního chrámu Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény. Dne 7. května 1692 položil zdejší probošt Johann Adalbert Kaplanek základní kámen chrámu. Stavební práce postupovaly od východu k západu. Jako první byl tedy dokončen včetně štukové výzdoby presbytář kostela, ve kterém mohla být již dne 23. října 1694 sloužena první mše svatá. V roce 1699 byla dokončena celková hrubá stavba poutního chrámu a byly zahájeny úpravy interiérů objektu. Dne 11. května 1701 chlumský probošt Franz Rivola částečně dokončený kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény vysvětil. Dne 11. května 1702 byl hlavní poutní chrám slavnostně konsekrován pražským světícím biskupem Veitem a následujícího dne rovněž Milostivá kaple. Po vysvěcení kostela však stále ještě bylo doplňováno vnitřní zařízení kostela. Výstavba velkolepého chrámu ještě více proslavila zdejší poutní místo a příliv věřících nadále stoupal. V letech 1701-1710 přišlo ke kostelu celkem 1657 procesích, kterých se zúčastnilo na 718 347 věřících. Po dokončení stavby poutní chrámu pokračovala úprava okolí a výstavba dalších objektů poutního areálu. Ještě v letech 1701-1702 byl současně s dostavbou kostela vybudován objekt starého proboštství. V letech 1702-1703 byl následně na jižní straně poutního areálu rozšířen hřbitov, obklopený novou ohradní zdí. V letech 1704-1722 a 1725-1728 byl kolem poutního kostela budován symetricky komponovaný otevřený ambit s šesti postranními kaplemi. Roku 1722 byla vystavěna na jižní straně areálu nová školní budova a v letech 1723-1728 objekt nového proboštství, které zaujalo severní frontu areálu. ""

Největší Rozkvět v pořádání poutí byl v 2. polovině 18. století, kdy Chlum Svaté Máří patřil mezi nejnavštěvovanější poutní místa v Čechách. Tomuto postu nezabránilo ani to, že císař Josef II. vydal v letech v 1785 až 1795 reformy, které poutě zakazovali, i tak sem přicházeli návštěvníci v počtu 39 až 56 tisíc. V průběhu let funkčnosti byla potřeba také rekonstrukce sešlé stavby, ta probíhala v letech 1877 až 1894.

Obrovský pokles poutí nastal v době okupace a po druhé světové válce, kdy došlo k odsunu Němců a s nimi z tohoto místa odešly i Křížovníci. Duchovní správy se proto ujali dominikáni, ti nakonec také ale musel odejít. Objekt byl znárodněn a používán jako ubytování budovatelů elektrárny Tisová. Dne 3. května 1958 byl objekt zapsáno na listinu kulturních památek České republiky pod číslem 21448/4-595, ale i tak nebyl udržován. Až po roce 1989 začal opět zájem o pořádání poutí, s tím se sem vrátily zpátky Křížovníci s červenou hvězdou. A od roku 1992 prochází areál neustálými opravami a rekonstrukcemi, aby se spravilo to, co že minulý režim zničil

Zdroj: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/chlum-svate-mari-kostel-nanebevzeti-panny-marie-a-sv-mari-magdaleny

Dojmy: Obrovský komplex opředený legendami. Kupodivu tu není skoro žádný turistický ruch.

Mapa

a

Fotografie

×
„Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada vaše problémy sice nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem, že stojí za to si ji užít.“ Jan Werich