logo prehis.cz Cestování Hlavní město Praha Karlín Karlínská kasárna Národní dům

Karlín - Kostel svatého Cyrila a Metoděje

Informace

Navštíveno: 22. 5. 2021

Historie: Kostel svatých Cyrila a Metoděje v Praze 8-Karlíně na Karlínském náměstí patří mezi největší církevní stavby 19. století v Čechách. Iniciátorem projektu byla Katolická jednota v Praze, která v roce 1850 začala sbírat peníze na stavbu kostela v Karlíně. Návrh Václava Štulce na financování stavby prostřednictvím sbírek byl schválen v Den slovanských věrozvěstů (jež byl tehdy slaven) dne 6. března 1850. Zamítavá stanoviska, že v Praze už probíhají sbírky na Votivní kostel ve Vídni, Národní divadlo a Chrám sv. Víta, neobstály. V roce 1851 neobstál ani předložený návrh Josefa Krannera na stavbu v novogotickém slohu. František Ladislav Rieger prosadil pro kostel sloh „byzantský“ – jak se tehdy říkalo románskému slohu. Pozemek na stavbu chrámu zakoupila karlínská obec v říjnu 1853 za 25 tisíc zlatých. Základní kámen kostela byl na Karlínském náměstí položen 10. června 1854 za účasti císaře Františka Josefa I. a jeho ženy Alžběty. Do sbírky přispěl mj. císař Ferdinand I. Dobrotivý a ovdovělá císařovna Karolina (po ní byla nově vznikající čtvrť pojmenována – Karolinenthal – Karlín). K úspěchu sbírky neodmyslitelně patří práce Marie Reigrové-Palacké a jejího Výboru dam. Stavba kostela trvala 9 let a na jeho výzdobě se podílela celá řada českých, rakouských a německých umělců i firem. Stavba je 75 metrů dlouhá a 31 metrů široká. Na projektu kostela se podíleli architekti Karl Rösner a Vojtěch Ignác Ullmann, stavební práce prováděl Jan Bělský, kamenické práce Karel Svoboda. Kostel tak byl vystavěn v neorománském slohu. Kostel vysvětil pražský arcibiskup a kardinál Bedřich ze Schwarzenbergu 18. října 1863 v den milénia příchodu slovanských věrozvěstů. V roce 2002 byl chrám společně s celým Karlínem zasažen ničivou povodní. Voda dosahovala v kostele do výše jeden a půl metru. V letech 2003-2006 byl chrám kompletně opraven technickými firmami a restaurátory vedenými akademickým malířem Tomášem Záhořem, pod orgnizačním vedením patera Miroslava Cutha a s přispěním tisíců dárců.

Průčelí kostela zdobí tři portály, na kterých jsou umístěny christologické reliéfy od Václava Levého. Bronzová vstupní vrata zdobí reliéfy se scénami ze života sv. Cyrila, Metoděje a českých patronů sv. Václava, Ludmily a Vojtěcha podle návrhu Josefa Mánesa. Nad portály je arkádový vlys se sochami judských králů od Čeňka Vosmíka z roku 1913. Kování a zámky dodal továrník Josef Rudle. Dalšími dobrodinci byli továrník Čeněk Daněk a starosta Karlína Josef Götzl, oba vyobrazeni na vratech jako klečící. Výběr výtvarníků řídila Krasoumná jednota, která ustanovila Jednotu pro okrášlení chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně, jež působila v letech 1863-1937 a komisionelně posuzovala návrhy prací i jejich realizaci. Hlavní kritické slovo v ní kromě výboru Krasoumné jednoty měl tehdejší karlínský kaplan Ferdinand Josef Lehner, který sídlil na Karlínském náměstí a tam také vedl redakci časopisu Method pro církevní umění. Vykonával stavební a ideový dozor a ve výročních zprávách v Methodu referoval o postupu prací. Komise zaznamenávala veškerou činnost v Knize protokolů, kterou po skončení prací uchoval jeden karlínský občan a před obnovou v roce 2003 ji daroval karlínské farnosti. Trojici prosklených dveří do chrámové lodi vyzdobil Josef Mocker (ornamentální motivy), František Ženíšek a František Sequens vytvořili kartony pro figurální motivy, podle kterých byly zhotoveny okenní vitráže, většinou v 80. letech a počátkem 90. let, vždy po dvojicích se na nich objevují stojící postavy světců, jejichž výběr určily rodiny objednavatelů, zpravidla podle svých křestních patronů, takže se zde vyskytují i neobvyklí světci jako například svatý Edmund. Dodala je tyrolská huť, dochovala se signatura Golderer 1888. Jména donátorů jsou zaznamenána na okenních tabulkách. V hlavní lodi pod kruchtou po stranách hlavního vchodu stojí dvě dřevěné sochy věrozvěstů v nadživotní velikosti od Břetislava Kafky signované BŘ.KAFKA a datované rokem 1934. Autorem návrhů nástropních maleb ze 60. let byl profesor Josef Matyáš Trenkwald, v letech 1867-1873 je provedli Gustav Vacek, Petr Maixner (jen začal), později František Rudl a bratři Karl a Franz Jobstové, povolaní k tomu úkolu roku 1886 z Vídně. Křestní kapli v secesním stylu vymaloval František Urban roku 1905. Na postranním otáři sv. Václava jsou obrazy českých patronů sv. Vojtěcha, Radima, Ludmily a Prokopa od Josefa Mánesa. Namaloval je v letech 1866 nebo 1867 na soukromou objednávku Marie Riegrové-Palacké. Antonín Lhota namaloval obrazy českých patronů pro oltář P. Marie. Osm obrazů ze života apoštolů namaloval Zikmund Gustav Rudl. Lunetové obrazy z cyklu života svatých Cyrila a Metoděje do presbytáře navrhli a začali malovat František Ženíšek a Maxmilián Pirner v letech 1887-1888, Ženíšek od smlouvy odstoupil pro nízký plat a Pirner odešel kvůli sporu o svou kompozici smrti světce vestoje; dílo dokončili žáci Františka Sequense, mj. Gustav Miksch a Antonín Krisan. Několik návrhových kreseb vytvořil také Felix Jenewein. Tabernákl a další prvky na hlavní oltář navrhl Bedřich Wachsmann v letech 1863-1868.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Cyrila_a_Metod%C4%9Bje_(Karl%C3%ADn)

Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-cyrila-a-metodeje-15653567

Dojmy: Krásný kostel, který je dominantou této městské části.

Mapa

Fotografie

×