Navštíveno: 19. 7. 2018
Historie: První písemná zmínka o zdejší gotické zemanské tvrzi pochází z roku 1378, kdy je jako majitel zdejší tvrze zmiňován vladyka Pešek z Patokryj. V roce 1397 je zmiňován Otík z Patokryj a rok poté Vlach z Patokryj. V roce 1428 byla majitelkou Bohuše, vdova po Otíkovi z Patokryj. Jiný Otík zemřel kolem roku 1453 a zboží získal jako odúmrť Aleš z Velešic na Brocně. Jeho dcera Dorota, provdaná za Oldřicha z Duban, prodala Patokryje roku 1478 mosteckému měšťanovi Václavu Manvicovi, který začal používat přízvisko z Patokryj. Statek a tvrz zdědil v roce 1521 jeden z jeho synů – Hanuš, který zemřel kolem roku 1450. V roce 1543 vlastnil ves jeho potomek Jarolím, který ji prodal roku 1568 Petrovi Razickému ze Vchynic. Patokryje patřily nějaký čas Kryštofovi Rausendorfovi ze Spremberka. Po jeho smrti Patokryje koupil v roce 1613 Bernard Elsnic z Elsnic za 27 tisíc kop míšeňských grošů. Ten již na Patokryjích nesídlil a proto tvrz zpustla. Jemu byl majetek posmrtně zkonfiskován za účast ve stavovském povstání. V roce 1623 konfiskát koupil Vilém mladší z Lobkovic a začlenil ho do svého panství Bílina.[2] Jeho součástí zůstaly Patokryje až do konce patrimoniální správy v roce 1848. V majetku Lobkoviců zůstala tvrz a poplužní dvůr až do 20. století. Po roce 1945 sloužily objekty tvrze a dvora státnímu statku. Po roce 1990 zde byl zaveden chov koní a budova bývalé tvrze sloužila pro bytové účely chovatelské stanice EQUI Bořeň-Svinčice.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Patokryje_(tvrz)
Dojmy: Zajímavá stavba, která dle mého názoru neustále nese na sobě rysy tvrze.
