Janov

Informace

Navštíveno: 20. 7. 2018

Historie: Janov (německy Johnsdorf) je malá vesnice a součást města Litvínov nacházející se asi 3,5 km západně od centra města Litvínova. První písemná zmínka o Janovu pochází z roku 1354, kdy jej držel Jan Kerunk z Lomu, který patřil mezi rýzmburské vazaly. Rýzmburkové prodali roku 1398 své panství včetně Janova míšeňském markraběti a brzy nato jej drželi Gablenzové. Kolem roku 1425 byl Janov s poplužnním dvorem nějaký čas v majetku města Mostu, v roce 1450 však již byl majetkem saského vévody, který ho dal v léno Hansi z Rechenbergu. Roku 1459 ale díky Chebskému míru připadl Janov zpět českému království. Od roku 1505 byli majiteli Horního Litvínova páni z Jahnů, k jejichž panství patřil i Janov. V roce 1589 prodala Anna z Jahnů celé panství včetně Janova Vilému z Lobkovic. V roce 1590 je majitelem Janova zmiňován Adolf z Hartiče. Roku 1595 získalo pozemky v horní části Janova v Hamerském údolí město Most. Druhá, jižní část Janova je pevně svázána s existencí tvrze, která vystřídala mnoho majitelů. Hartičové z Hartiče byli protestanté a proto jim byl majetek po bělohorské porážce zkonfiskován a v roce 1623 jej získal španělský šlechtic a komisař pohraničních cel Jacob Bruno. Vdova po něm Ludmila se provdala za Martina hraběte Michnu z Vacínova. V roce 1678 nechal tehdejší pán, Vilém Václav František Michna z Vacínova, stavět na novém místě zámek, který měl být obklopen velkou oborou. Tento areál ale nebyl zcela dokončen, zřejmě kvůli úmrtí majitele, zámecká budova je ale zachována dodnes. Roku 1726 prodala Anna Barbora Michnová provdaná Kolovratová-Krakovská svoji část Janova městu Most, které se tak stalo až do roku 1848 majitelem celé vesnice. V roce 1821 byla na místě bývalé obory zřízena první malá uhelná šachta. V obci se také rozšířilo pěstitelství ovocných stromů. Po roce 1850 se Janov stal samostatnou obcí, ke níž byly připojeny osady Křížatky a Lounice. Dle záznamů zde žilo v roce 1869 celkem 664 obyvatel ve 101 domech. Město Most zřídilo v zámku správu svého polesí a provozovalo v Janově městské zahradnictví. V roce 1879 byl dokonce zřízen spolek pro pěstitele z Janova a Hamru. Roku 1871 byla zprovozněna Duchcovsko-podmokelská dráha (zrušena ve druhé polovině 20. století) a v Janově byla zřízena zastávka. Na konci 19. století zde byla postavena továrna na výrobu hraček, mohovití majitelé z okolí si zde začali stavět soukromé vily. V roce 1900 zde již žilo 1153 obyvatel, a počet nadále narůstal. V roce 1901 začala jezdit do Janova tramvaj z Litvínova, která ale byla zrušena roku 1955. V letech 1911-1914 byla v údolí nad Janovem vybudována Vodní nádrž Janov. Ještě před 2. světovou válkou zde žilo celkem v roce 1930 1399 obyvatel, ale následně po válce a odsunu německého obyvatelstva a dosídlení nového obyvatelstva zde počet obyvatel klesl na 1 019, následně počet obyvatel klesal. V roce 1963 byl se Janov stal osadou a byl i s Křížatkami a Lounicemi připojen k Hamru. V 70. letech proběhla asanace části Janova a na jejím místě bylo na přelomu 70. a 80. let vystavěno sídliště pro obyvatele vesnic zničených těžbou uhlí. Na sídlišti od počátku tvořili část obyvatel Romové; konflikty ale vznikaly v menší míře než v současnosti. Život v Janově zhoršila změna zákonů a hygienických norem umožňující nájemníkům, aby bez souhlasu majitele mohli do bytu přihlásit jakékoliv množství dalších lidí. Tato výstavba sídliště a další okolnosti měli za následek, že počet obyvatel v této vesnici narostl v roce 1980 na 5 034 a v roce 1991 dokonce na 6 710. V roce 1986 se Hamr i s osadami stal součástí města Litvínova. V 90. letech Litvínov sídlištní domy zprivatizoval. Firmy, které je koupily, do nich začaly stěhovat romské nájemníky ze severních Čech, Prahy aj., ať problémové, nebo od nichž potřebovali uvolnit lukrativní nemovitosti; neromští obyvatelé naopak odcházeli. Rychle se vytvořilo „ghetto“ charakterizované nepořádkem v ulicích, hlukem, rušením nočního klidu. V roce 2001 tzv. „nepřizpůsobiví nájemníci“ vybydleli panelák zvaný Blok F3. Dne 18. října a 17. listopadu 2008 se na litvínovském náměstí Míru v souvislosti s touto situací konaly dvě, podle hodnocení médií, velké demonstrace nacionalistů a občanů Litvínova organizované Dělnickou stranou. Po skončení akce konané dne 17. listopadu 2008 se vydala část účastníků na pochod od náměstí směrem k sídlišti Janov. Pochod byl zastaven policií před vstupem na sídliště u kruhového objezdu a následně došlo k zásahu složek policie proti účastníkům pochodu. Odpůrci zásahu tvrdili, že policie a úřady by měly v první řadě řešit situaci v Janově a demonstracemi na ni pouze hlasitě upozorňují. Dle sčítání z roku 2011 zde žilo celkem 5 571 obyvatel.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Janov_(Litv%C3%ADnov)

Dojmy: Velká vesnice, která je rozdělena silnicí na starou a novou zástavbu.

Mapa

a

Památky a zajímavosti

IMG_6814
IMG_6856
IMG_6816
IMG_6878
IMG_6838