Třebíška

Informace

Navštíveno: 8. 5. 2020

Historie: Třebíška (německy Triebischl) je malá vesnice nacházející se asi 1 kilometr jihozápadně od Výsluní. Název vesnice je odvozen ze jména Třebucha ve významu ves lidí Třebuchových. Později bylo poněmčeno a z německého tvaru byl uměle vytvořen název Třebíška. V historických pramenech se vesnice vyskytuje ve tvarech Tribussle (1431), in Trzybissle (1446), w Trzebyssle (1543), Trybyssli (1519), Triebissel (1562), Trywisel (1608), Tribischl (1787) nebo Tribischel (1846). První písemná zmínka o Třebíšce pochází z roku 1431 a nachází se ve smlouvě, kterou si Aleš a Vilém ze Šumburka rozdělili rodový majetek. Třebíšku získal Aleš a spravoval ji jako část svého perštejnského panství prostřednictvím přísečnického statku. Třebíšku roku 1446 koupili Lobkovicové a připojili ji k hasištejnskému panství, resp. k hasištejnské části přísečnického statku. Po Mikuláši III. Hasištejnském z Lobkovic Třebíšku roku 1518 zdědil syn Václav z Lobkovic, který ji o rok později prodal svému bratru Vilémovi. Od něj ji roku 1533 koupili Šlikové. Statek Přísečnice se roku 1545 stal královským majetkem, ale v polovině šestnáctého Třebíšku s dalšími vesnicemi koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic, a vytvořil z nich tzv. suniperský podíl. Ten poté Lobkovicům patřil až do roku 1594, kdy císař Rudolf II. za velezradu zkonfiskoval veškerý majetek Jiřího Popela z Lobkovic. Suniperský podíl patřil k Hasištejnu až do roku 1606, kdy se vrátil zpět k přísečnickému panství. Dva roky předtím byla vesnice se třinácti poddanými oceněna na 459 kop a sedmnáct grošů. Během třicetileté války vesnice strádala častými průchody armád. Podle berní ruly z roku 1654 v ní žilo třináct chalupníků, kteří vlastnili 23 potahů a chovali 29 krav, 25 jalovic, tři ovce, šest prasat a 32 koz. Na polích se pěstoval oves, ale hlavním zdrojem obživy býval chov dobytka, práce v lese a prodej dřeva v Kadani. Tereziánský katastr z roku 1748 ve vsi uvádí pět formanů, dva voziče pytlů, tkalce, punčocháře, krejčího a nádeníka, ale hlavním zdrojem obživy bývalo stále zemědělství. Sedmiletou válku lidé v Třebíšce pocítili v roce 1762, kdy vesnici přepadl oddíl pruských vojáků a vymohli si vyplacení výpalného ve výši 27 dukátů. Kostel v Třebíšce nikdy nestál. Vesnice bývala částí farnosti Výsluní, ale lidé chodili do kostela svatého Petra a Pavla ve Volyni. Malá kaple na návsi byla ve druhé polovině dvacátého století přestavěna na garáž. Před rokem 1879 do Volyně docházely také děti do školy a poté začaly chodit do Výsluní. Po druhé světové válce ubývalo obyvatel, až se vesnice zcela vylidnila a změnila se na rekreační osadu. Noví trvalí obyvatelé se do ní vrátili až v polovině devadesátých let dvacátého století. Dle sčítání z roku 2011 zde žilo trvale 5 obyvatel.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99eb%C3%AD%C5%A1ka

Dojmy: Malá vesnička, nacházející se jihozápadně od Výsluní, kde je jedna malebná usedlost.

Mapa

a

Památky a zajímavosti

IMG_5169