Mezilesí - zaniklá obec Dolina

Informace

Navštíveno: 8. 5. 2020

Historie: Dolina (německy Dörnsdorf) je bývalá vesnice, která se nachází asi 6 km jižně od Kryštofových Hamrů. Název vesnice byl odvozen ze zdrobněliny nějakého osobního jména jako je Tierolf, Tyrof, Dierolf apod. Postupným sbližováním s podobnými názvy blízkých vesnic vznikl německý tvar Dörnsdorf. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: mápostúpiti Thierlsdorffa puol (1431), in Tyerlsdorffie (1446), w Tierzsdorffu (1543), Durnsdorff (1608), Dürrnsdorf a Dernsdorf (1787) nebo Dörnsdorf a Dürnsdorf (1846). Český název Dolina je odvozen z polohy vesnice a byl stanoven vyhláškou až v roce 1949. V polovině čtrnáctého století stávaly v místě vesnice hamr a železářská huť. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1431 a nachází se ve smlouvě, kterou si bratři Aleš a Vilém ze Šumburka rozdělili perštejnské panství. V roce 1446 Aleš prodal část Přísečnice včetně poloviny Doliny Lobkovicům. Dolina od té doby patřila k přísečnickému velkostatku až do zrušení poddanství. Roku 1553 ve vsi žilo 24 usedlíků, jejichž usedlosti mívaly pozemky s rozlohou okolo deseti hektarů. Jeden ze sedláků vlastnil huť na zpracování mědi. Události třicetileté války Dolinu zasáhly především po roce 1631, kdy krajinou procházely armády bojujících stran a vojáci drancovali v širokém okolí. Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi žilo 24 chalupníků a dva zahradníci. Vesničané měli celkem 21 potahů a chovali 55 krav, 44 jalovic, dvě prasata a 24 koz. Jeden z chalupníků pracoval jako kovář, jiný vyráběl šindele a dva se živili jako formani, z nichž jeden měl zároveň hospodu. V oblasti mezi Dolinou a Mezilesím a na hranici pozemků příslušejících k Dolině a Rusové bývaly stříbrné doly, které prosperovaly až do počátku sedmnáctého století. Ještě v roce 1622 byla na Hamerním vrchu postavena tavicí pec. Dolování však přerušila třicetiletá válka a zájem o ně se obnovil až na začátku osmnáctého století. Staré doly musely být nejprve odvodněny, ale jejich další provoz byl poměrně úspěšný. V dole Marie Kirchenbau se stříbro těžilo ještě v roce 1771, ale do konce osmnáctého století byl uzavřen i ten. Vzhledem k vysoké nadmořské výšce představovalo zemědělství u Doliny jen doplněk hospodářství, ale i tak lidé pěstovali brambory, oves, zelí, len a žito. K jejich robotním povinnostem patřilo kosení panské louky, sušení sena nebo služba nadháněčů při panských honech. S úpadkem dolovaní si obyvatelé Doliny museli hledat nové zdroje obživy. Stala se jimi domácí výroba pozamentů a drobného pleteného zboží, podomní obchod a povoznictví. Lidé také zakládali kapely, které odcházely hrát do alpských zemí, k Jadeskému moři a někteří jejich členové se dostali až do střední Asie nebo Jižní Ameriky. Obtížné živobytí zhoršovaly další průchody armád, ke kterým docházelo v letech 1757, 1762 a 1813. K většímu rozvoji vesnice došlo až ve druhé polovině devatenáctého století. Postupně vznikla řada nových staveb: škola (1876), chudobinec (1893–1894) a nový hřbitov (1895). Dopravní spojení zlepšila zastávka na trati Chomutov–Vejprty, ale železnice zároveň snížila význam povozníků. Lepší zásobování pitnou vodou umožnil vodovod z roku 1906 a vodní nádrž vybudovaná na Přísečnici, u které vznikla malá vodní elektrárna využívaná k zavlažování. V roce 1914 v Dolině stálo pět hostinců, fungovalo třináct obchodů, dvě řeznictví, odbočka zemědělsko-lesnického svazu pro soudní okresy Přísečnice a Vejprty, spolková spořitelna obcí Dolina a Kotlina, vzájemný pojišťovací spolek proti požárům a výrobna stávkového zboží. Živnosti provozovala řada řemeslníků a obchodníků, kteří se zabývali především pozamenty a krajkami. Společenský život mimo jiné organizovalo jedenáct spolků, ke kterým patřil i sbor dobrovolných hasičů. Počet obyvatel Doliny se začal snižovat už po první světové válce, ale k velkému poklesu došlo až vysídlením Němců, v jehož důsledku se vesnice téměř vylidnila. Počet obyvatel poklesl přibližně na desetinu předválečného stavu a dále se snižoval. Zatím co roku 1930 je zde zmiňováno 841 obyvatel, tak v roce 1950 po odsunu je zde zmiňováno jen 84 obyvatel. Přesto bylo v roce 1948 založeno pastevní družstvo převedené o rok později na jednotné zemědělské družstvo. To však už v roce 1954 zaniklo a jeho majetek převzaly státní statky. Vodovod v té době nedostačoval, a zásobování vodou se ještě zhoršilo, když na něj byly napojeny i stáje. K demolicím nevyužívaných domů došlo už na začátku padesátých let dvacátého století. Po rozhodnutí o výstavbě vodní nádrže Přísečnice se vesnice ocitla v 1. ochranném pásmu, a byla roku 1974 definitivně zbořena. Součástí této vsi byl i barokní kostel, který byl postaven 1763 podle plánů pro mě neznámého autora. Bohužel jako celá vesnice byl tento kostel roku 1974 definitivně zbořen.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Franti%C5%A1ka_Serafinsk%C3%A9ho_(Dolina)

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dolina_(Kry%C5%A1tofovy_Hamry)

Zdroj dobové fotografie: http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=13880

Dojmy: Dříve velká vesnice a samostatná obec, která byla bohužel zbořena a spolu s ní krásný barokní kostel, který je vyfocen na dobové fotografii.

Mapa

a

Fotografie

×