Navštíveno: Nenavštíveno
Historie: Ciboušov je národní přírodní památka vyhlášená z důvodu ochrany mineralogického naleziště jaspisů a ametystů, drahokamové formy křemene. Vyhlášena byla Rozhodnutím rady Okresního národního výboru Chomutov v roce 1983. Rozkládá se na úpatí Krušných hor u obce Ciboušov, nedaleko města Klášterce nad Ohří v Ústeckém kraji na území o rozloze 4,96 ha. Z pohledu mineralogického patří Ciboušov mezi nejvýznamnější národní přírodní památky v severozápadních Čechách. Křemenné žíly s drahokamovými odrůdami, jaspisy a ametysty, byly v této oblasti nalezeny ve 14. století a jejich těžba probíhala až do 16. století. Těženy byly metr mocné žíly, tvořené fialovými ametysty, jež byly ostře ohraničené, a které na sebe nasedaly v několika vrstvách, a volné dutiny byly vyplněny cihlově a masově zbarvenými jaspisy. V období středověku, kdy zde probíhala těžba nejintenzivněji, bylo zpracování jaspisů a ametystů velice důmyslné. Nejprve se nechaly hrubé a vylámané balvany rozřezat na tenké destičky o tloušťce 8 až 15 milimetrů. Takto nařezané destičky o různé velikosti byly následně z jedné strany dokonale vybroušeny a vyleštěny. Druhá strana se ponechala neopracovaná. Touto nezbroušenou stranou se vsazovaly drahokamy do připravených lůžek v nahozené omítce a vzniklé spáry se vyplnily štukem. Těmito minerály nechal Karel IV. vyzdobit kaple hradu Karlštejna (kaple svatého Kříže, kaple svaté Kateřiny) a svatováclavskou kapli ve svatovítské katedrále na Pražském hradě. Znovu se pokračovalo v těžbě ve století devatenáctém. Dodnes jsou zásahy člověka do krajiny patrné, v podobě odvalů a těžebních rýh. Těžba byla ovšem prokázána až v roce 1982, kdy v této lokalitě provedl archeologický výzkum Petr Machek. Všiml si totiž podoby drahokamových odrůd s kameny, které byly použity k výzdobě katedrály i Karlštejna. Právě z tohoto důvodu bylo území v roce 1982 vyhlášeno za zvláště chráněné. Znovu bylo jako národní přírodní památka zřízeno vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 147/2014 Sb. Nelegální sběr a vykopávání jednotlivých kamenů zejména pro jejich následný prodej je negativním činitelem působícím na území NPP Ciboušova. Sběratelé rozebírají často celé kamenné snosy, provádějí drobné výkopy, mechanicky kameny rozrušují nebo odnášejí celé kamenné bloky pro jejich další zpracování, především v kamenických dílnách. Cílem ochrany je však zabránit dalšímu vykopávání jednotlivých kamenů a současně i rozbíjení kamenných snosů a tím tedy zachovat zdejší významné mineralogické naleziště. V rámci ochrany tohoto území je zahrnuto i zabezpečení staré těžební rýhy. V celé oblasti převládají svorové ruly, přecházející k biotickým pararulám, jež bývají místy migmatizované. Stáří těchto hornin je odhadováno na svrchní proterozoikum až spodní paleozoikum. Svorové ruly představují v regionu přeměněné a rekrystalizované mořské sedimenty. Vlivem opakovaného působení tektonických pochodů došlo k rozpukání masívu a vzniklé pukliny byly následně vyplněny mineralizovanými roztoky. Výsledkem těchto dějů byla krystalizace minerálů a vznik hydrotermálních žil. Často také docházelo k vícefázovému vývoji žilné výplně na puklinách. Právě tak tomu bylo i v případě Ciboušova, kde drahokamové žilní výplni předcházela starší výplň barytová, jež byla rozpuštěna a nahrazena křemen-hematitovou v důsledku hydrotermálního procesu.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Cibou%C5%A1ov_(n%C3%A1rodn%C3%AD_p%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_pam%C3%A1tka)
Zdroj fotografií: https://cs.wikipedia.org/wiki/Cibou%C5%A1ov_(n%C3%A1rodn%C3%AD_p%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_pam%C3%A1tka)
Dojmy: Zajímavá národní přírodní památka, kterou jsem bohužel pro nedostatek fotu nenafotil.
