Navštíveno: nenavštíveno
Historie: Tato kaple sv. Kříže ve městě Luby, vystavěná v gotickém slohu, nese stopy dávných časů, které sahají pravděpodobně ještě dále, než kdy byla poprvé písemně zmíněna. Její význam ještě umocňoval jeden ze zvonů, datovaný do roku 1276, který je jasným svědectvím o její starobylosti. Původně byly Luby pod správou cisterciánského kláštera ve Waldsassenu, kde se duchovní péče svěřovala dvěma kněžím, a první písemný záznam o této kapli se datuje do nadační listiny ze dne 15. listopadu 1409. Tehdy město spolu s farářem Johannesem Bayrem zřídili nadaci, aby obyvatelům umožnili ranní mši – odtud si kaple vysloužila přezdívku „kostelík jitřní mše“, neboť podle listiny měl duchovní sloužit mše každou neděli, při každém svátku a dokonce každé druhé ráno při východu slunce právě zde, čímž nesl jméno tzv. Frühmesser.
Nadace však nepřinesla jen duchovní péči; zajistila také výstavbu obytného domu se stájí a kůlnou a vlastnila pole, louku i zahradu, které byly základem místní obživy. Přestože město v letech 1433 a 1501 přikoupilo další území, hospodářské zásobování duchovního zůstávalo problematické, neboť vrchnost se snažila získat si již udělené pozemky. Záznamy z roku 1668 pak dokládají, že se příjmy duchovního staly předmětem sporů – zatímco hraběnka Polexina Maria von Pissnitz usilovala o jejich snížení, její manžel, hrabě Julius Heinrich Josef von Pissnitz, se proslavil jako významný dobrodinec. V roce 1712 totiž přinesl kapli z Říma particuli svatého kříže a nechal zhotovit ozdobný stříbrný kříž, jehož pravost byla potvrzena listinnými důkazy.
Mezi lety 1772 a 1777 nadace prodala nadační louky, čímž duchovní přišel o možnost vlastního obživového zabezpečení. V reakci na poutní procesí věřících do Vierzehnheiligen u Bad Staffelsteinu byly v roce 1798 do kaple umístěny dřevěné sochy 14 svatých pomocníků, které měly doplnit její duchovní a kulturní význam. Válečné podmínky a příspěvky z Rakouska však přinesly další úder – 25. prosince 1809 byla kaple donucena odevzdat církevní stříbro, čímž ztratila ozdobný kříž, ciborium i část kalicha.
Rok 1823 přinesl zásadní proměnu, kdy se hlavní oltář redukoval na jediný krucifix a rozmazané malby; farář Johannes Wenzel Plahl totiž obdržel darem malovaný oltářní obraz ukřižování Krista od barona Emanuela Mulze. Tímto krokem byla spuštěna místní renovace. Součástí té renovace bylo bílé vymalování kaple, výzdoba dvou postranních oltářů, instalace malé stříšky nad oltářem a zhotovení nové zpovědnice. Nová nadační listina z roku 1829 následně upravila příjmy kaple podle nových podmínek.
Postupem času však kaple začala chátrat – v letech 1888 a 1902 byly vyjádřeny lítosti nad jejím úpadkem. Od roku 1894 zde již nebyl stálý kněz, a mše se začal sloužit městským farářem. Nakonec, na základě usnesení církevního správního úřadu v Praze, byla kaple v roce 1904 zbořena, čímž skončila její dlouhá a bohatá existence, která však zanechala hlubokou stopu v duchovním a kulturním dědictví města Luby.
Zdroj: https://www.znicenekostely.cz/objekt/detail/19685
Zdroj fotografie: https://www.znicenekostely.cz/objekt/detail/19685
Dojmy: Dříve krásný kostelík, který se bohužel dodnes nedochoval, a tak jsem si dovolil zapůjčit jeho fotografii.
