Navštíveno: nenavštíveno
Historie: V sobotní odpoledne 20. června 1970 se nad krajinou rozezněl dunivý hluk proudového motoru. Major Václav „Bečkovák“ Bečkovský, pilot 3. letky 5. stíhacího leteckého pluku (spadajícího pod 1. stíhací divizi, 10. leteckou armádu), vzlétl v 15.50 hodin k výcvikovému letu v ostré hotovosti. Ve vzduchu seděl v letounu MiG-19PM s trupovým číslem 1049, vyrobeném s číslem 651049 a poprvé zalétaném v Československu 7. února 1961 majorem Júliem Zvarou. Stroj měl za sebou 680 letových hodin a stále nesl částečně naplněné přídavné palivové nádrže.
Přestože měl létat jen jednoduchou techniku pilotáže ve výšce nejméně 500 metrů, major Bečkovský se rozhodl pro riskantní manévr. Snížil výšku a proletěl kolem chalup příslušníků 5. slp v obci Loučky. Po vybrání náletu zamířil ve výšce pouhých 200 až 300 metrů k výkrutu doleva. Tento prvek byl za daných podmínek – s přídavnými nádržemi, v kopcovité krajině a v rozporu s předepsaným postupem – krajně nebezpečný. Letoun se dostal příliš nízko, vlepil se do vrcholků stromů a začal se rozpadat. Pilot se ještě pokusil stroj vybrat, avšak po krátkém výskoku do 50–100 metrů nad terén ztratil rychlost a narazil do lesa asi kilometr jihovýchodně od Křepkovic. Letoun vybuchl a z velké části shořel, přičemž major Bečkovský v troskách zahynul.
Nedlouho poté dorazili na místo vojáci z posádky v Klášteře Teplá, kteří se pokusili uhasit požár a zajistili bezpečný perimetr pro civilisty, neboť z letounu vybuchovala munice. Vyšetřovací komise určila jako hlavní příčinu tragédie nekázeň pilota, který porušil nařízenou výšku, prováděl nepovolené manévry a vykonal výkrut s letounem vybaveným nevyčerpanými přídavnými nádržemi. Další spolupůsobící faktory zahrnovaly nízkou úroveň organizace a řízení výcviku v ostré hotovosti během pracovního klidu, opakované neukázněné lety v prostoru Loučky a skutečnost, že pilot nepoužil předepsanou specializovanou výstroj. Komise také konstatovala, že MiG-19PM nebyl nikdy určen pro nácvik vyšší pilotáže v malých výškách a sám major Bečkovský podobnou akrobacii necvičil již od léta 1969 na jiném typu letounu.
Nedlouho po havárii kamarádi-letci vystavěli v lesním tichu pomníček: výškové kormidlo z havarovaného stroje zasadili do kamenné mohyly, připevnili na něj mosazný štítek a kolem soustředili několik úlomků letounu. Dřevěné ohrazení se časem ztratilo, ale pomník samotný stojí na svém místě dodnes, byť je kvůli hustým jehličnanům hůře přístupný. Každoročně kolem 20. června se zde koná skromná pieta, na níž přicházejí rodina, přátelé i letci, kteří si chtějí připomenout osud muže, jenž za své letecké sebevědomí zaplatil nejvyšší cenu. Mnoho pilotů se s podobným pokušením setkalo a často jim náhoda či zkušenost umožnila vyváznout. Major Václav „Bečkovák“ Bečkovský už takové štěstí neměl. V paměti by však zůstat měl.
Zdroj: https://www.pomnikyletcu.cz/clanky/pomniky-letcu/ceska-republika/ceskoslovenske-letectvo/ceskoslovenske-letectvo-1945---1992/pomniky-leteckych-katastrof/20.6.1970---mjr.beckovsky-vaclav.html
Zdroj fotografie: https://mapy.cz/s/bacamozoje
Dojmy: Jednoduchý pomník, který připomíná velmi tragickou událost.
