Navštíveno: nenavštíveno
Historie: Nedaleko zámečku Kladská se nachází hrobka Otto Sigismunda Prinze von Schönburg-Waldenburg, muže, který je s touto půvabnou lokalitou neodmyslitelně spjat. Byl to právě on, kdo vesničku Kladská založil, okouzlen místní krajinou a jejími přírodními krásami. Otto Sigismund Schönburg-Waldenburg se narodil 8. dubna 1866 ve Waldenburgu a zesnul 11. listopadu 1936 na Kladské. Ve svých 53 letech pojal za manželku Emilii Friederiku Handschke (1876–1964), herečku a zpěvačku z dvorní opery v Postupimi. Tato žena si, stejně jako kníže samotný, brzy získala sympatie zdejších obyvatel i personálu.
Princ Sigismund byl vášnivým milovníkem přírody, myslivosti a chovu zvěře. Za jeho života se Kladská proměnila v oblíbenou turistickou a loveckou destinaci – dokonce zde vznikl druhý největší lovecký revír v Čechách. Panství Kladská zdědil po svém otci Otto Friedrichu Schönburg-Waldenburgovi, který je v roce 1873 zakoupil od bývalých c. k. montánních lesů Horní Slavkov.
S úmrtím prince Sigismunda je spojena legenda o bílém jelenovi. Podle myslivecké pověsti ten, kdo uloví bílého jelena, do roka zemře. Ať už na této pověsti bylo něco pravdivého, či nikoli, princ Sigismund se rozhodl, že po smrti spočine v milované krajině. Na jeho přání byl pohřben nedaleko svého zámečku, uprostřed oblíbených lesů na Kladské, aby i poté mohl pomyslně shlížet na svá příhodná místa. Jeho pohřeb byl velkolepou událostí. Podél cesty drželi čestnou stráž místní hasiči, v průvodu směřujícím k lesní hrobce nad zámečkem ho doprovázeli přátelé a známí ze širokého okolí. Rakev nesli střídající se myslivci z jeho polesí.
Hrobka, stojící na vyvýšenině na úpatí vrchu Lysina, se však v průběhu let stala terčem několika pokusů o vyloupení. Nejprve ji během osvobozování v roce 1945 vypáčili američtí vojáci, později čeští vojáci za éry VVT. Pokaždé však hledače pokladů čekalo zklamání. Uvnitř našli pouze nabalzamované tělo knížete ve zelených bačkorách, přesně tak, jak bylo do hrobky uloženo. Aby se zabránilo dalším nájezdům a znesvěcování, byla hrobka nakonec zabetonována.
Manželka Otto Sigismunda, hraběnka Schönburg-Waldenburgová, na zámečku zůstala až do konce roku 1945. Tehdy ji zajali Američané, a když se blížila doba, kdy měli dle poválečných dohod prostor opustit a předat jej Sovětské armádě, rozhodla se v obavách z sovětských vojáků uprchnout do americké okupační zóny. Později natrvalo přesídlila do Německa, kde v roce 1964 v německém Überlingenu u Bodamského jezera zemřela ve věku 88 let. Svého muže tak přežila o 28 let.
Tajemný příběh o bílém jelenovi a záhadné okolnosti knížecího skonu údajně inspirovaly sochaře Antonína Kalvodu, který v roce 1964 vytvořil bronzovou sochu jelena v životní velikosti nazvanou „Umírající jelen“. Tato socha byla umístěna u silnice před zámečkem a stala se výraznou dominantou místa. Opravdovou spojitost mezi pověstí a sochou sice žádný přímý důkaz nepotvrzuje, avšak zvláštní, netypická barva sochy údajně vznikla při výpalu, během něhož o ni umělci rozbíjeli lahve s pivem. Tak či onak socha dodnes přitahuje zraky návštěvníků a spolu s hrobkou, zámečkem a přírodní scenérií vytváří pozoruhodný obraz historie a legend, které k tomuto kraji neodlučitelně patří.
Zdroj: https://www.kamsevydat.cz/lesni-hrobka-kladska-prince-sigismunda-schonburg-waldenburga/
Zdroj fotografie: https://mapy.cz/s/kupohopesa
Dojmy: Velmi zajímavé místo, které jsem bohužel nenafotil, jelikož jsem o něm nevěděl.
