Navštíveno: 18. 4. 2017
Historie: Hrad Hartenberg který byl založen pravděpodobně v roce 1196, byl postaven v románském stylu rodem pánů z Hartenberga. Rod Hartenbergů pocházel původně z Bavorska, kde byl i jejich rodový hrad Hartenberg. Odtud postupně kolonizovali území, ze kterých je známe dnes.
Roku 1214 je zaznamenána první zmínka o hradu v predikátu z falza a je v něm uváděn jistý Habart z Hartenberga. V roce Léta Páně 1277 daroval rod Hartenbergů klášteru ve Waldsassenu dva dvory ve vsi květná.
V tomto období se rod Hartenbergů přikláněl spíše k Bavorům nežli k Přemyslovcům a Lucemburkům na českém trůně, proto podnikal nájezdy na královské stezky a následně byl roku 1348 napadnout českým královským vojskem a vypleněn. Tím se hrad dostal pod správu koruny české. Hrad Hartenberg začal spadat pod správu hradu Lokte. Dne 12. ledna 1350 Habart, Taunt II. a Albrecht Hartenberg složily králi Karlu IV. svůj lenní slib a staly s tím vazaly koruny české.
V roce 1401 král Václav IV. zastavil hrad Hartenberg panu Habartovi z Hartenberga za částku 2 000 uherských zlatých, jelikož tou dobou král Václav dlužil peníze, kde mohl. Pod rukama Habarta však panství zůstalo jen několik měsíců a přešlo na Ederlina mladšího ze Steinbachu. Ten poté přenechal své Hartenbergské panství jistému Janovi Maleříkovi a král tento převod potvrdil v roce 1408. Za nedlouho poté Jan Maleřík získal i hrad Loket, kde se stal purkrabím.
V 15. století probíhala obrovská přestavba hradu. Hrad se v této době nacházel pod katolickou církví, a to leželo v žaludku husitským vojákům. Tak se rozhodli, hrad byl roku 1426 obležen a dobit jistým husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic. Ten si ale hrad neponechal a vládl tam dál Jan Maleřík. Když pak po roce 1434 zemřel starala se o hrad jeho vdova, do té doby, než jeho syn Albrecht Maleřík dospěl. Albrecht zneužíval nestálé situace v 50. letech 15. století a přilepšoval si loupežemi, proto byl roku 1459 hrad Hartenberg obležen a vypleněn Chebský mi měšťany a jejich oddíly.
Od Albrechta získal hrad Jiří z Poděbrad, který jej následně zapsal Matesovi Šlikovy. Hrad, který získal, byl ale velmi zpustlý, a tak začal být pozdně goticky a renesančně přestavován. Přestavby hradu trvaly přibližně až do roku 1548. Během přestavby byla v roce 1467 postavena ve druhém patře paláce hradní kaple sv. Tří králů, kterou následně vysvětlil míšeňský biskup Diettrich.
Roku 1471 získal panství Mikuláš Šlik a následně roku 1486 převedl král Vladislav Jagellonský panství na syna na Mikuláše, a to Václava Šlika. Po smrti Václava Šlika získali panství jeho tři synové, kteří si jej rozdělili a roku 1507 je již uváděn jako jediný majitel ze tří bratrů Pankrác Šlik. V roce 1523 převedl Pankrác panství na své strýce z Ostrovské větve rodu Šliků, ale jelikož se ti připojili k boji proti Habsburské monarchii, tak o hrad roku 1548 Šlikové přišli.
V následujících letech byl hrad pronajat několika šlechticům a městu Loket, ale i tak zůstal v majetku koruny až do roku 1597, kdy jej koupil z aukce Jindřich Domináček z Písnice, na kterého byl majetek převeden v roce 1601. V 17. století byla založena ves Hřebeny, která se začala rozprostírat okolo již existujícího dvora z roku 1547. Následně tento šlechtický rod v roce 1603 v blízkosti hradu nechal vybudovat pivovar.
Počátkem 17. století začal být přestavován na pohodlný renesanční zámek. Po smrti Jindřicha v roce 1608 přešel majetek na jeho tři syny. Když započala Třicetiletá válka, hrad v roce 1620 spolu s Plzní, Bečovem, Loktem a Sokolovem obsadila vojska pod vedením stavovského vojevůdce Mansfelda. Když na jaře roku 1621 probíhala Císařská ofenzíva pod vedením velitele Tillyho, utrpěl hrad obrovské škody, díky kterým byl ještě v polovině 17. století označován jako pustý.
Přibližně kolem 50. let 17. století bylo přistoupeno k celkové rekonstrukci hradu, načež v roce 1668 ho postihl obrovský požár. Následné barokní opravy trvaly až do roku 1680. Tou dobou pravděpodobně získal zámecký areál svou konečnou podobu velikost. Posledním majitelem Hartenbergského panství byl Julius Jindřich ten jej roku 1761 prodal své neteři Marii Josefě, která jej roku 1791 odkázala své dceři Marii Anně provdané Aueršperkové.
Když hrabě Josef Karel Aueršperk zestárl, vzdal se roku 1815 všech úřadů a přestěhoval se na Hartenberg, kde se zabývala rozšiřováním knihovny, přírodními vědami a sbírkou minerálů. Tou dobou na zámku několikrát podíval jeho přítel Johann Wolfgang von Goethe. Po smrti Josefa Jáchyma Aueršperka roku 1857 získala panství jeho vdova Jindřiška Antonie, díky které proběhla v letech 1871 rozsáhlá přestavba zámku, která se především dotkla interiéru. Během této přestavby byly kompletně zničeny veškeré zbytky, které připomínaly že se původně jednalo o hrad jako například hradby a příkop. Po smrti Františky Antonie v roce 1901 zdědila Hartenberg její neteř Marie Kopalová, která panství řídila až do roku 1913, kdy jej přenechala své dceři Františce. Františka Kopalová zůstala neprovdána A přemýšlela že by zřídila na zámku benediktinský klášter. Bohužel v roce 1945 při odsunu Němců byla taktéž odsunuta.
Ihned po odsunu Němců byl zámek znárodněn a připadl do správy státních lesů a statků v Sokolově. Po znárodnění zámku byl pivovar ihned zrušen a zámek byl zapsán do seznamu kulturních památek České republiky pod číslem 36028/4-696. Následně na zámku sídlilo horské pastvinářské družstvo, později státní statek Hřebeny, který zámek však od roku 1965 používal jen výjimečně a když jej použil, tak pouze jako sklad obilí a brambor. Od počátku 70. let 20. století se památková péče pokoušela zámek prodat, avšak zámek byl tak zdevastovaný že o něj nebyl zájem. Když se o něj však místní nadšenci v roce v roce 1979 začaly zajímat, přistoupil i památkový ústav na to že je podpoří. Roku 1983 byly odhadnuty náklady na obnovu areálu na 4 200 000 KČS, ale nenašel se nikdo, kdo by opravu provedl, natož zaplatil. Tou dobou bylo i neformálně doporučeno, ať se nechá zámek prostě spadnout. Zámek byl pod neustálým nájezdem zlodějů a vandalů a nakonec dne 12. srpna 1984 vypukl na půdě opuštěného zámku požár, který se naštěstí podařilo uhasit. Dne 9. června 1985 ve 3:00 ráno však byl na několika místech dnešního zámku, založen úmyslně požár díky tomu zámek vyhořel úplně. Naštěstí po neúspěších převodu zámku pod správu Josefova a následných oprav. Byl v roce 1997 zdevastovaný areál hradu a zámku prodán panu Bedřichu Loosovi, který se snaží od té doby s pomocí dobrovolníků areál zachránit. Je to sice běh na dlouhou trať, ale myslím si, že se to malými krůčky daří.
Zdroj: http://www.hartenberg.cz/historie/doba-husitska-a-slikovska
Dojmy: Velmi impozantní hrad schovaný v lesích. Škoda jen jeho současného stavu. Naštěstí se pořád opravuje a pracuje se na něm. Kdo ví za pár desítek let.
