Navštíveno: 7. 9. 2022
Historie: Borecké skály, přírodní památka nacházející se v Libereckém kraji, jsou skvostem přírody, který se rozprostírá na ploše 29,64 hektarů. Toto území, které je v těsné blízkosti severovýchodní hranice chráněné krajinné oblasti Český ráj, bylo vyhlášeno okresním národním výborem v Semilech dne 13. června 1985.
Přírodní památka se rozkládá v katastrálním území Hnanice pod Troskami, Rovensko pod Troskami a Štěpánovice u Rovenska pod Troskami a je v péči Krajského úřadu Libereckého kraje.
Hlavní atrakcí Boreckých skal je pískovcové skalní město z období druhohor, které je domovem pro typickou flóru a faunu, včetně pozůstatků reliktního boru, tvořeného zakrslými borovicemi a břízami.
Skály nepředstavují typické "útvarové" skalní město; zajímavý je spíše jejich povrch ovlivněný zvětrávacími procesy. Nachází se zde také několik jeskyní s významnými archeologickými nálezy.
Flóra na lokalitě je charakteristická především borovými lesy se svou typickou chudou flórou, výjimky tvoří vzácný kolenec Morisonův (Spergula morisonii) a upolín nejvyšší (Trollius altissimus). Fauna je zastoupena převážně bezobratlými a ptactvem vázaným na lesní porosty a skalní oblasti.
Borecké skály, malé skalní město tvořené pískovcovými bloky, jsou součástí rovenské kuesty a obklopují vrch Bor, který se tyčí do výšky 360 metrů. Jižní část skály je obnažená a je viditelná z dalekého okolí. Stejně jako další skalní města Českého ráje, i Borecké skály jsou tvořené druhohorním pískovcem, který vznikl usazením v období turonu svrchní křídy. Samotné skalní město se zformovalo v mladším pleistocénu, kdy započaly procesy zvětrávání, které ovlivňují vývoj skalních útvarů až do současnosti.
Na rozdíl od okolních skalních měst, Borecké skály se vyznačují tím, že zde nenajdeme téměř žádné skalní věže. Skály mají s výjimkou několika formací kompaktní charakter. Nevýraznost útvarů je vynahrazena rozmanitostí jejich povrchu, který je ovlivněn jak mechanickým, tak chemickým zvětráváním. Můžeme zde vidět např. voštiny, různé typy dutin, římsy, skalní okna a hodiny. Rezavě zbarvené plochy a výstupky jsou železité inkrustace – tzv. železivce.
Ve skalách se nachází několik jeskyní, jež jsou zajímavými archeologickými nalezišti. Mezi nejznámější patří pseudokrasová Ludmilina jeskyně s archeologickými nálezy mezolitického stáří.
Co se týče půdních profilů, na lokalitě se nacházejí především mělké kambizemě, litozemě a podzoly.
Borecké skály jsou domovem pro hojné porosty borovice lesní (Pinus sylvestris). Na některých místech se bory mění v borové doubravy (Vaccinio vitis-idaeae – Quercetum), kde se vyskytuje i dub letní (Quercus robur). Na okraji skalních masivů najdeme reliktní bor tvořený zakrslými pokroucenými borovicemi a břízami. Na těchto místech, která jsou obzvlášť suchá a slunná, můžeme nalézt jetel rolní (Trifolium arvense) a s trochou štěstí i vzácný kolenec Morisonův (Spergula morisonii).
Půda v lese je velmi chudá na živiny, podrost tvoří hlavně nízké keříky – borůvka černá (Vaccinium myrtillus), brusinka obecná (Vaccinium vitis-idea) a vřes obecný (Calluna vulgaris). Na svazích kaňonů, nacházejících se podél zalesněného hřbetu, je více vlhko a lesy zde mají spíše listnatý charakter – převládají tu doubravy s hájovou květenou, jejímiž typickými zástupci jsou sasanka hajní (Anemone nemorosa), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), strdivka nící (Melica nutans) a bika bělavá (Luzula luzuloides).
Na vlhkých loukách, jež se v rámci přírodní památky také vyskytují, se velmi vzácně nachází upolín nejvyšší (Trollius altissimus).
Písčité suché půdy Boreckých skal jsou domovem pro mnoho druhů bezobratlých. Typickými zástupci jsou samotářské vosy – kutilky, zastoupené druhem kutilka písečná (Ammophila sabulosa). Dále zde žije například mravkolev běžný (Myrmeleon formicarius) či svižník písčinný (Cicindela arenaria).
Z ptáků se v borových lesích vyskytuje sýkora uhelníček (Parus ater), sýkora parukářka (Lophophanes cristatus) a linduška lesní (Anthus trivialis). Skalní útvary s výběžky a převisy jsou dokonalými místy pro hnízdění ptáků. Svá hnízda si tu staví poštolka obecná (Falco tinnunculus) a rehek domácí (Phoenicurus ochruros). Jako na jednom z prvních míst v regionu zde v 80. letech 20. století zahnízdil také krkavec velký (Corvus corax).
Skalní pukliny slouží k přezimování netopýrů (rod Myotis). Tato rozmanitost života dělá z Boreckých skal fascinující místo pro milovníky přírody.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Boreck%C3%A9_sk%C3%A1ly
Dojmy: Krásná přírodní památka, která je jednou z krás tohoto kraje.
