Navštíveno: Nenavštíveno
Historie: Strážník je národní přírodní památka, která byla vyhlášena za účelem ochrany světoznámého naleziště hvězdovce, unikátní krystalografické formy křemene. Vrch Strážník dostal své jméno pravděpodobně díky strážné věži, která zde stála již ve 12. století a chránila obchodní stezku vedoucí přes Krkonoše.
V polovině 19. století byly v Podkrkonoší provedeny geologické průzkumy, během nichž byl objeven hvězdovec. Jeho objev je připisován Emilu Porthovi a několik autorů, včetně A. E. Reusse a Františka Pošepného, se o tomto vzácném kameni zmiňuje ve svých publikacích.
Další literární zmínka o hvězdovci pochází z roku 1859, kdy jej prof. Zepharovich popsal jako velmi zajímavou a nedávno nalezenou formu křemene mezi obcemi „Peržimow“ a „Kundratitz“. V druhém vydání z roku 1873 zpravuje o hvězdovci nalezeném na vrchu „Strašnik“ u obce „Peržimov“, jen jako o zbývajících fragmentech nerostu v místě žíly.
V letech 1890-1894 bylo v místě naleziště obdělávané pole, na kterém hledači působili hospodáři F. Mařasovi škody. V roce 1897 se stala lokalita majetkem továrníka Alvina Gerla, který nechal místo zalesnit.
V letech 1932-1933 zaměstnanci firmy Gerl z Hájů, které pozemek stále patřil, při pokusné těžbě písku nalezli hvězdovce. Místo bylo vystaveno kopání místních sběratelů i najatých hledačů a byl tím ničen borový les, proto se firma rozhodla výkopy zakázat a v roce 1934 nechala místo zaházet zeminou a osázet jedlemi.
Již po druhé světové válce se o Stážníku uvažovalo jako o možném lomu, proto byl proveden geologický průzkum. Prof. Vachtl v posudku na projektovaný lom v roce 1947 uvedl, že není známo přesné místo, kde se hvězdovec nachází. Po zestátnění lesů v 50. letech 20. století bylo na lokalitě velmi často kopáno.
V roce 1959 až 1960 byl na místě proveden průzkum zkušebními sondami Státním geologickým ústavem; bylo provedeno celkem 5 vrtů do hloubky 10 až 48 m. Naleziště bylo také protaženo rypadlem-buldozerem. Sondy ani rýpání v zemi nebylo úspěšné, hvězdovce nebyly nalezeny – možná z důvodu nepřesné lokalizace naleziště. 300 m od kóty Strážník byly nalezeny úlomky hvězdovce.
Na kopci Strážník stála do roku 1944 mapovací věž, která byla v roce 1944 stržena a v roce 1946 znovu postavena československými vojáky. Dnes na vrcholu stojí vysílač. Lokalita byla 24. srpna 1963 vyhlášena jako chráněná výnosem Ministerstva školství a kultury. V roce 1968 zde však národní podnik Atria provedl těžbu hvězdovce pro komerční účely. Při tomto zásahu byla použita těžká technika a vydrancované naleziště bylo po těžbě zahrnuto.
V 80. letech provedl další výzkum národní podnik Geoindustria, který se snažil ověřit kvalitu melafyru jako dekoračního kamene. Kvalita však nebyla dostatečná pro těžbu. V roce 1987 bylo území převedeno do kategorie NPP (Národní přírodní památka). V současnosti jsou místa již dlouhou dobu zahrnutá, na místě se však ojediněle pokoušejí hledat sběratelé.
Z geomorfologického hlediska patří vrch Strážník (610,4 m n. m.) do lomnicko-trutnovské pahorkatiny. Ta je zde tvořena permokarbonem s převažujícím permem, typickým červenohnědým zbarvením půd. Vrcholová část Strážníku je tvořená vyvřelými horninami melafyry (= paleobazalty) mocnými několik desítek metrů. Útvar je spodnopermského stáří a vznikl před 260–270 miliony let (mladší prvohory). Strážník byl nad okolí vyzvednut pohyby na zlomech v Podkrkonoší, které byly spojeny s alpínským vrásněním.
V západní části Strážníku lze nalézt melafyrové výchozy. Asi 2 km dlouhá výrazná stěna je mrazovou erozí rozčleněna do menších celků, hradbovitých bloků a protáhlých pilířů. Oddělující se bloky padající dolů vytváří kamenná moře. V dutinách melafyru se běžně vyskytuje parageneze minerálů, např. chalcedon a křemeny. Těleso je v místě NPP prostoupeno hydrotermální žílou, ve které se nachází i drůzy jedinečná krystalografické formy křemene, hvězdovce. Místo, kde vychází žíla na povrch a nalézají se hvězdovce, se nazývá hvězdná paseka a je jen asi 30 × 40 m rozsáhlá. Kromě hvězdového křemene zde byly nalezeny i ametyst, chalcedon a tmavé krystaly záhnědy.
Na území Národní přírodní památky (NPP) Strážník bylo v roce 2011 nalezeno celkem 132 taxonů cévnatých rostlin. Šest z nich je uvedeno v Červeném seznamu - jedle bělokorá, lýkovec jedovatý, kruštík širolistý pravý, svízel okrouhlolistý, hruštička menší a jilm horský.
Původně se na území NPP Strážník vyskytovaly bohaté jedlové bučiny, které byly později nahrazeny smrkovou monokulturou. V podrostu se však zachovaly některé rostliny vázané na původní skladbu lesa, například kopytník evropský, svízel vonný nebo vraní oko čtyřlisté.
Ze stromů a keřů zde roste smrk ztepilý, borovice lesní, borovice vejmutovka, buk lesní, javor klen, javor mléč, modřín opadavý, dub zimní, dub letní, jasan ztepilý, lípa srdčitá, bříza bělokorá, líska obecná, hloh obecný, střemcha obecná, trnka obecná, bez černý a bez červený.
Dále byl zaznamenán výskyt například druhů bršlice kozí noha, zběhovec plazivý, kerblík lesní, papratka samičí, třtina křovištní, třtina chloupkatá, zvonek řepkovitý, pcháč oset, pcháč bahenní, pcháč obecný, konvalinka vonná, svída krvavá, srha laločnatá, náprstník červený, kapraď osténkatá, kapraď rozložená, kapraď samec, vrbovka úzkolistá, vrbovka horská, přeslička lesní, pryšec chvojka, kostřava, jahodník truskavec, jahodník obecný, pitulník horský, kakost smrdutý, kuklík městský, břečťan popínavý, bolševník obecný, jestřábník zední, jestřábník savojský, třezalka tečkovaná, netýkavka nedůtklivá, netýkavka malokvětá, hluchavka skvrnitá, hrachor luční, hrachor lesní, hrachor jarní, lupina mnoholistá, šťavel kyselý, devětsil bílý, jitrocel větší, lipnice hajní, kokořík přeslenitý, černohlávek obecný, plicník tmavý, pryskyřník prudký, ostružiník, krtičník hlíznatý, starček Fuchsův, starček lepkavý, vratič obecný, podběl lékařský, kopřiva dvoudomá, brusnice borůvka, rozrazil, vikev ptačí a violka.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Str%C3%A1%C5%BEn%C3%ADk_(n%C3%A1rodn%C3%AD_p%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_pam%C3%A1tka)
Zdroj fotografií: https://cs.wikipedia.org/wiki/Str%C3%A1%C5%BEn%C3%ADk_(n%C3%A1rodn%C3%AD_p%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_pam%C3%A1tka)
Dojmy: Velmi zajímavá národní přírodní památka, kterou jsem ale nenafotil pro její nepřístupnost. Proto jsem si dovolil zapůjčit její fotografie.
