Navštíveno: 6. 9. 2022
Historie: Necelých 2,5 kilometru na jih od Turnova se ve stínu hustých lesů tyčí hrad Valdštejn, poutající pohledy návštěvníků svou vznešenou siluetou. Jeho původ sahá do druhé poloviny 13. století, kdy v období mezi lety 1260 až 1280 jeden z odvážných členů rodu Markvarticů, pravděpodobně Jaroslav z Hruštice nebo jeho syn Zdeněk, dával život kamenům, zakládaje hrad Valdštejn. Tato kamenná pevnost se stala jejich rodovým sídlem a předáním, které nesli s hrdostí, přijímajíce titul páni z Valdštejna.
Hrad Valdštejn je svědkem mnoha epických příběhů, které se odehrály v jeho zdích. Jak lesní pokryv hustnul, vznikl souvislý pás skalních hradů, spojující královskou Veliš až ke slavnému Bezdězu. Jeho jméno, Waldstein, odvozuje od těžko přístupných balvanů pískovcových skal, z nichž byl postaven. Původní hrad měl tři pískovcové základy: první přední hrad, který byl dosažitelný kamenným mostem přes hluboký příkop, druhý prostřední hrad na stejné úrovni a třetí, zadní hrad, s mohutnou věží a palácem. Před hradbami se rozprostíral volný prostor směrem k Turnovu, Kozákovu a až k předhůří Krkonoš.
Dnes z původního hradu zůstaly jen stíny minulosti. Ze severu byl hrad nedobytný, z ostatních stran ho chránily rozlehlé lesy a divoká zmatená síť pískovcových skal. Vedle Valdštejna vznikly ještě dvě další pevnosti: Kavčiny na jihu a Chlum, známý též jako Kozlov, asi 2 km na severozápad od Valdštejna. Tyto pevnosti spolu utvořily neprostupnou linii obrany.
Valdštejn vznikl v době mohutné expanze rodu Markvarticů za vlády Přemysla Otakara II., kteří ovládali rozsáhlou oblast od Mladé Boleslavi až po Krkonoše. První zmínky o Valdštejnu pocházejí z roku 1304, ačkoliv neexistuje jistota, zda za jeho zakladatelem stál skutečně Jaroslav z Turnova (1234—1269). Avšak jisté je, že hrad byl v majetku jednoho z jeho synů, Zdeňka z Valdštejna.
Valdštejnské panství zahrnovalo vesnice v Pojizeří pod Turnovem a část Turnova na levém břehu Jizery. Jižní hranici uzavíralo území mnichovohradišťského cisterciáckého kláštera. Spory a konflikty mezi částmi rodu pánů z Valdštejna a pánů z Rotštejna vedly k násilným střetům, jako byl například incident v roce 1318, kdy bylo Valdštejnovy syny obviněno ze loupeživých činů.
Zůstává však mnoho otázek nezodpovězených, jako kde přesně žili první Valdštejnové před dokončením skalní pevnosti. Hrad Valdštejn je nejen archeologickou perlou, ale také památkou na doby, kdy se středověké legendy stávaly skutečností. Jaké další tajemství může tento hrad skrývat? Odpověď může být ukryta mezi stíny jeho kamenných zdí, čekajíc na odvážného badatele, který se odváží rozplést tento poutavý příběh. A tak čeká Valdštejn, pevnost ztracená ve stínech, na dalšího dobrodruha, který přinese nový svit do jeho tajemné historie.
V první polovině 14. století začala rodina Valdštejnů postupně rozdělovat svou moc mezi několik větví. V Pojizeří zdomácněly zejména dvě linie: štěpanická a lomnická (nad Popelkou). Hrad Valdštejn zůstával nedílnou součástí majetku lomnické linie, která na něm sídlila až do pozdního 14. století. V 80. letech 14. století však přešel do rukou rodu Vartemberků. Historikové se shodují, že Jan z Vartemberka na Ralsku (zemřel 1383) mohl být prvním, kdo hrad zakoupil. Po jeho úmrtí spravoval Valdštejn Beneš z Vartemberka pro Janovy nezletilé děti. Nakonec se majitelem Valdštejna stal Jindřich z Vartemberka, který je poprvé zmiňován v roce 1404.
Avšak husitské války způsobily zmatek v držení Valdštejna. Zatímco historie jakým způsobem hrad přešel do rukou stoupenců podobojí není jasná, v roce 1423 je již uváděn Jan Rozvoda, známý také jako Rameš z Hrádku, jako jeho držitel. Přesto se stále považoval Jindřich z Vartemberka za jeho vlastníka. Období husitských válek na Valdštejně je neoddělitelně spojeno s postavou knížete Zikmunda Korybutoviče, který přišel v roce 1422 jako zmocněnec litevského velkoknížete Vitolda, aby zastupoval jeho zájmy v Čechách. V roce 1424 byl Zikmund Korybutovič odvolán zpět do vlasti, ale o rok později se vrátil, tentokrát na vlastní žádost. V následujících letech hrál komplikovanou hru mezi katolíky a stoupenci podobojí. Jeho tajné pokusy o dohodu s císařem Zikmundem a s papežem ho přivedly do konfliktu s mocnými českými husitskými vůdci. Byl zatčen, převezen na Valdštejn a později vyhoštěn do Polska.
Během této doby byl Valdštejn spravován jedním z bratrů Valečovských, buď Bartošem, nebo Bemartem, kteří vlastnili i hrad Valečov u Mnichova Hradiště. Po dobytí Turnova na jaře 1424 byl hrad Valdštejn důležitým bodem husitských sil. V roce 1431 jej držel Rameš z Hrádku a v roce 1437 bývalý husitský hejtman Jan Čapek ze Sán. V následujících letech hrad Valdštejn vlastnili Čapkova dcera Žofie a její manžel Jan Talafus spolu se Soběslavem Mrzákem z Miletínka.
Neustálené veřejné poměry a komplexní majetkové vztahy vedly ke zmatkům kolem Valdštejna. Na sklonku 30. let 15. století se loupeživé skupiny zmocnily hradu. V roce 1440 byly poslány zemské vojenské jednotky, které dobyly Valdštejn spolu s nedalekými Kavčinami. I poté zůstaly majetkové poměry na Valdštejně nevyřešeny. V roce 1493 prodal Jindřich Šof hrad Valdštejn Kateřině ze Štítar, která zde zemřela v roce 1495.
Na začátku 16. století se silně zadlužený Valdštejn dostal do rukou Jana Svojanského z Boskovic. Po jeho smrti v roce 1514 získal části hradu Zikmund Smiřický ze Smiřic, který na Skalách založil své rozsáhlé panství. Smiřičtí drželi Valdštejn spolu s hradem Skály až do vypuknutí českého stavovského povstání v roce 1618. Během doby, kdy byl ve vlastnictví Smiřických, Valdštejn v polovině 16. století vyhořel. Všechny dřevěné stavby byly zničeny, takže zbyly pouze kamenný palác, zadní věž a hradby. Historikové nemají informace o tom, zda byl hrad opraven, a pokud ano, jaké opravy proběhly. V roce 1582 už byl Valdštejn zříceninou.
Po porážce českého stavovského povstání v roce 1620 přešly Skály i Valdštejn do vlastnictví Albrechta z Valdštejna. Po jeho smrti v roce 1634 zdědil Skály i Valdštejn Maxmilián z Valdštejna. Majitelé v té době nejevili o zříceniny Valdštejna zájem. Koncem 17. století se do předního hradu usídlil poustevník Václav Holan Rovenský (1668—1718), bývalý varhaník ze Vyšehradu a známý autor barokní církevní hudby, který zde vedl osamělý život. Jeho samota však nezůstala utajena, a Valdštejn se stal opět centrem zájmu, tentokrát poutníků.
V první čtvrtině 18. století nechal majitel Valdštejna postavit impozantní kamenné schody mezi druhým a třetím nádvořím, kde dříve stávalo patrové stavení. Další úpravy provedené na konci 18. století měly za cíl zpřístupnit zříceninu a vytvořit romantické prostředí. Byl postaven kamenný most a na něm galerie pískovcových soch českých světců. Tento barokní vstup do hradu byl zakončen v roce 1836 empírovou branou. Původní sochy byly spojovány s poustevníkem Holanem, ale kvůli jejich technické složitosti bylo nepravděpodobné, že by je amatér jako Holan vytvořil. První nádvoří bylo spojeno s druhým kamenným mostem, který byl postaven v té době. Na místě bývalé poustevny byla postavena kaplička s obrazem Jana Křtitele, který byl pravděpodobně jediným portrétem básníka Karla Hynka Máchy. Roku 1821 zakoupil hruboskalské panství spolu s Valdštejnem Jan Lexa z Aehrenthalu. V té době prošel Valdštejn posledními stavebními úpravami, které měly za úkol zvýšit jeho atraktivitu pro návštěvníky v duchu romantismu. Syn Jana Lexy z Aehrenthalu, Alois, který držel Valdštejn v letech 1824—1843, nechal postavit kamenné schody mezi druhým a třetím nádvořím, kde dříve stávalo patrové stavení. Další úpravy zpřístupňující hradní palác pozměnily původní strukturu budovy, která se dochovala pouze ve formě několika zpevněných zdí. V roce 1836 byl opraven kostelík a hostinec byl přestavěn na malý hotel. Na konci 19. století byla na třetím nádvoří přistavěna pseudogotická budova podle návrhu malíře Jana Prouska, který zdobil malbami erby majitelů Valdštejna a zařídil ji historizujícím nábytkem. Na budově na začátku druhého nádvoří je umístěna pamětní deska věnovaná hudebnímu skladateli Josefu Bohuslavu Foersterovi, který na Valdštejně pobýval a vytvořil zde některá ze svých děl. Po roce 1945 se stalo město Turnov majitelem zříceniny hradu Valdštejn, které se snaží zpevněním zdí udržovat hrad alespoň ve stavu, jaký existoval od posledních úprav na konci 19. století.
Hrad Valdštejn, zakořeněný v srdci českého kraje, nám svým poutavým příběhem a působivými zříceninami připomíná bohaté dějiny tohoto místa. Od svých počátků ve 13. století až po současnou dobu zůstává Valdštejn nejen historickým památníkem, ale i záhadným oknem do minulosti, které odkrývá tajemství doby, kdy se hrdové a šlechtici potkávali na hradních nádvořích. Jeho zříceniny dnes přivádějí do jeho stínů zvědavce, romantiky a všechny ty, kteří hledají spojení s minulostí. V každém kameni, který tady leží, lze cítit ducha doby, která přetrvává a inspiruje nás k objevování naší bohaté historie.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vald%C5%A1tejn_(hrad)#Zakladatel
Zdroj: https://www.hrady.cz/hrad-valdstejn-turnov/texty?tid=26890&pos=1000
Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - rudolf Anděl
Dojmy: Krásná majestátní zřícenina, která se nachází na okraji českého ráje.
