Navštíveno: 7. 9. 2022
Historie: Klokočské skály, přírodní rezervace v Jičínské pahorkatině, jsou svědkem tisícileté historie. Tato oblast, kterou spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, je součástí chráněné krajinné oblasti Český ráj a Geoparku Český ráj.
První osídlení Klokočských skal se datuje do mladší a pozdní doby kamenné (6.–3. tisíciletí př. n. l.), jak dokládají archeologické nálezy. Další osídlení je známé na základě nálezů keramických střepů z jeskyní Postojna a Jislova, které pochází z mladší doby bronzové (12.–9. století př. n. l.).
V polovině 13. století byla založena první osada v Klokočí a byl postaven hrad Rotštejn, známý také jako Červený kámen. Hrad byl vypálen husity v roce 1426 a brzy poté byl opuštěn. Nad hradem stávala ves Dřevolizy, která zanikla kolem roku 1600.
V 16. století bylo dřevo z této oblasti hojně využíváno pro skelnou huť v nedaleké Malé Skále. Od 17. století se na území rezervace začaly sázet modříny a od druhé poloviny 19. století i další cizí dřeviny, včetně invazivní borovice vejmutovky. Od té doby začaly na lokalitě převládat smrkové a borovicové monokultury.
Přírodní rezervace Klokočské skály byla vyhlášena chráněným územím 13. června 1985. Celá okolní oblast byla připojena k chráněné krajinné oblasti Český ráj 5. prosince 2002, kdy se rozšířilo stávající území chráněné oblasti z původních 92 km² na dnešních 181,5 km².
Klokočské skály, rozsáhlé skalní město, jsou geologickým pokladem tvořeným dvěma na sebe navazujícími částmi - Betlémskými skalami na severu a vlastními Klokočskými skalami na východě a jihu. Tato oblast, kde se nachází několik skalních věží, je tvořena druhohorními kvádrovými pískovci teplického souvrství, pocházejícími ze svrchního turonu o stáří 90 milionů let.
Geologie této oblasti je fascinující. Zvětráváním méně odolných částí hornin a dalšími geomorfologickými procesy zde vznikly různé jeskyně, brány, tunely, hřiby a věže. Tyto jevy, známé jako makroformy a mezoformy, jsou doplněny mikroformami, jako jsou žlábkové škrapy, železité inkrustace a voštiny. Díky množství a variabilitě těchto útvarů lze Klokočskou kuestu nazvat „geomorfologickou učebnicí“. Ojediněle lze narazit i na fosilizovanou faunu ze svrchnoturonského moře tvořenou převážně stopami po činnosti různých organismů a schránkami mlžů rodu Inoceramus.
Na území rezervace se nachází celkem tři sta pseudokrasových jeskyní, zahrnujících všechny základní typy: vrstevní, puklinové, rozsedlinové, suťové a jeskynní výklenky. Jedinou přístupnou jeskyní v rezervaci, i v celém Českém ráji, je Postojna, která leží přímo na žluté turistické cestě. Jedná se také o nejrozlehlejší jeskyni Českého ráje.
Klokočské skály jsou geologickým rájem, kde se mísí různé druhy rostlin a stromů, vytvářející jedinečnou krajinu. Ve vyšších polohách je květena poměrně chudá a jednotvárná kvůli suchému a kyselému prostředí. Monokultury borovice lesní, doplněné břízou bělokorou a jeřábem ptačím, tvoří reliktní bory na vrcholech obou skalních masivů.
V bylinném patru dominuje brusnice borůvka a brusinka obecná. Místy vytváří souvislé porosty vřes obecný a ve skalních blocích se vyskytuje osladič obecný a různé mechorosty. Trávy zastupuje metlička křivolaká.
Ve stinných a chladných roklích se nachází úplně odlišná rostlinná skladba a botanicky je mnohem bohatší. Zelený důl patří se svou rozsáhlou rostlinnou biodiverzitou mezi jedny z nejdůležitějších lokalit v celém Českém ráji. Lesy tu jsou tvořeny střídajícími se smrčinami a bučinami. V dolní části převládá přirozeně rostoucí smrk ztepilý a v horní naopak buk lesní.
Nejvýznamnější rostlinou celých Klokočských skal je horská stálezelená kapradina žebrovice různolistá, která roste na svazích podél potoka od Bukoviny až k jeskyni Postojna. Tato oblast je skutečně "geomorfologickou učebnicí", kde lze studovat různé geologické jevy a učit se o historii naší planety.
V borech lze najít různé druhy xylofágních brouků, jako je krasec borový a tesařík borový. Z motýlích druhů vázaných na zdejší chudou flóru to jsou šípověnka trnková a žlutokřídlec kručinkový.
V chladných a stinných roklích se nachází bohatší biodiverzita. Zde lze nalézt chladnomilné a horské druhy brouků, jako je trojáč. Ve vlhkých a chladných údolích lze nalézt významného nočního motýla přástevníka hluchavkového a v kyselých bučinách zejkovce dubového.
Při okrajích rezervace je možné narazit na perleťovce stříbropáska a ohroženou majku svraštělou. Různé dutiny a otvory ve skalních okrajích využívá k hnízdění několik druhů ptáků, mezi nimi například výr velký, krkavec velký, poštolka obecná a kavka obecná. Zřícenina hradu Rotštejn a jeskyně nacházející se v údolích poskytují úkryt mnoha druhům netopýrů, z nichž nejvýznačnější je vrápenec malý.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kloko%C4%8Dsk%C3%A9_sk%C3%A1ly
Dojmy: Krásné skalní město, které je menší, nežli hruboskalské skalní město.
