Navštíveno: 22. 8. 2020
Historie: Kdy přesně byla založena zdejší ves, či gotická tvrz nevíme. Jisté je že první písemná zmínka o této původně vsi, a i zdejší tvrzi pochází z roku 1332, kdy Břežany s tvrzí zakoupil Pražský patricij Menhart Olbramovič od dědiců Eklima Goldnera. Zdejší gotická zděná tvrz byla vystavěna na tomto místě. Pražští měšťané drželi zdejší tvrz až do roku 1356, kdy ji získal Zbraslavský klášter. Tento klášter držel ves s tvrzí až do husitské revoluce, kdy zdejší tvrz dobyli roku 1420 husitská vojska v čele s Janem Žižkou z Trocnova. Po dobytí nechali zdejší tvrz husitští Pražané konšelu Jankovi Frelichovi. V roce 1436 zastavil zdejší tvrz císař Zikmund Janu Benedetovi z Nečtin. Následně zakoupil Břežany roku 1476 jeho syn od Zbraslavského opata Jana. Následně drželi zdejší tvrz se zámkem jeho synové. V roce 1527 zakoupil zdejší panství Jan starší z Valdštejna, který jej již roku 1546 prodal svému švagrovi Jetřichu Špetlovi z Janovic a Prudic. Již v roce 1573 ale prodali jeho potomci Burián, Karel a Jan tento statek Jiříkovi Voděradskému z Hrušova. Tento muž byl ale lichvářem a následně byl popraven. Jeho majetek připadl sirotkům Janovi, Jindřichovi, Václavovi a Bohuslavovi a od roku 1581 jej spravovala jejich matka Anna Voděradská z Dobřenic. Po Anně zdědila zdejší tvrz její dcera Magdalena, která se v roce 1590 provdala za vdovce a místokancléře království Českého Krištofa Želínského ze Sebuzína. Právě tento muž nechal zdejší gotickou tvrz přestavět někdy kolem roku 1600 na renesanční zámek. Přičemž původní gotická tvrz zůstala z částí zachovaná ve věži nad vstupním portálem zámku. Tento zámek měl pak podobu čtyřkřídlé čtvercové budovy s nádvořím. Krištof zemřel roku 1606 a panství zdědila vdova Magdalena, která jej držela do roku 1616. Panství zdědil její syn Václav Želínský ze Sebuzína, který se ale účastnil povstání proti císaři, a tak jim bylo roku 1623 panství zabaveno. Následně bylo však jim panství vráceno jako lenní panství. V roce 1626 připadla zdejší zámek tetě těchto mužů Polyxen+ Donínové z Hrušova. Tato žena se provdala za purkrabího z Donína Otu a zdejší zadlužený statek nabídla k prodeji. V roce 1627 zakoupil zdejší statek Pavel Michna z Vacínova a sloučil jej s Libní. Tento muž ale zemřel již v roce 1632 a toto panství tak získal jeho syn Jan Michna z Vacínova. Jan zemřel roku 1667 a po něm zdědil zdejší zámek Zikmund Norbert, který ale brzy na to zemřel a jeho vdova s dětmi prodala roku 1673 hraběti Jiříku Ludvíkovi ze Sienzendorfu. Tento muž zemřel roku 1683 a Břežany tak byly prodány hraběti Janu Fridrichovi z Trautmansdorfu. Tento muž zemřel roku 1696, a tak zdejší statek zdědil jeho syn František Josef. V roce 1715 prodal tento rod prodal zdejší panství Pražskému arcibiskupovi Františku Ferdinandovi z Künburku, který zdejší panství připojil ke statku Pražského Arcibiskupství. V roce 1846 byl vystavěn za arcibiskupa Aloise Josefa ze Schrenku na Notzingu a Efmantingu vystavěn zámecký balkon. Dalších úprav se tento zámek dočkal v roce 1901, kdy nechal kardinál Lev Skrbenský z Hříště postavit na nádvoří zámku lodžii. Ačkoliv patřil zámek neustále Pražskému Arcibiskupství, tak zde od 13. června 1919 začalo sídlit Italské velvyslanectví. V roce 1945 byly pozemky se všemi budovami fakticky, nikoli však právně, zabrány státem. Nejdříve po znárodnění zámek využívalo Ministerstvo zemědělství, později zde byla ubytovna pro vojáky – konkrétně Odbor zvláštního určení správy vojsk ministerstva vnitra – tzv. červené barety, ti byli proti vnitřním předpisům nasazeni 17. listopadu na Národní třídě, kde vůči demonstrantům použili brutální násilí. V zahradě a parku byla postavena benzínová pumpa, garáže, sklady či střelnice. V rámci restitucí mnohé pozemky a stavby včetně zámku získala pražská arcidiecéze zpět. V letech 2003 a 2015 podepsala církev smlouvu s Dolními Břežany, na jejímž základě spolupracuje s obcí na jejím rozvoji. Na bývalých pozemcích spadajícím k zámku (bylo zde hospodářské zázemí) byla vystavěna vědecká výzkumná centra ELI Beamlines a HiLASE. Mezi lety 2016 až 2018 zde proběhla náročná rekonstrukce za necelých 300 milionů korun. Při rekonstrukci bylo zbouráno torzo pomníku zakladatele Čeky (faktické předchůdkyně pozdější NKVD a posléze KGB) Felixe Dzeržinského, který stál před hlavním vstupem do zámku. Zrekonstruovala se budova zámku včetně kaple, zámecký dvůr byl průhledně zastřešen, obnovila se severní část zámeckého parku a vznikl zde čtyřhvězdičkový hotel s kapacitou přibližně 80 lidí. V zámku je veřejnosti přístupná restaurace. Zámecký hotel též disponuje konferenčními prostorami, party stanem a vlastním parkovištěm.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_B%C5%99e%C5%BEany_(z%C3%A1mek)
Zdroj: http://www.dolnibrezany.cz/historie/d-4421
Dojmy: Krásný renesanční zámek, který byl rekonstruován pro potřeby hotelu. Dodnes si pak zachoval svůj více méně původní vzhled.
