Navštíveno: 24. 8. 2020
Historie: Hájecká cesta, tedy poutní cesta z Prahy do Hájku, je pozdně barokní poutní cesta o délce asi 14 km, která vedla od Hradčan k loretě ve františkánském klášteře Hájek, který se nachází na území obce Červený Újezd nedaleko Unhoště. Původně ji lemovalo 20 výklenkových kapliček, z nichž se dochovalo 11. Byla zasvěcena Panně Marii a svatému Františkovi z Assisi, obrazy ze života těchto světců byly původně vyzdobeny i kaple. V letech 1623–1625 vybudoval v hájku (vysázeném roku 1589 Gothardem Florianem Žďárským) Florian Jetřich Žďárský ze Žďáru loretánskou kapličku jako poděkování za narození dědice. Brzy se stala cílem poutí, a proto byla v roce 1630 byla přestavěna a rozšířena. V roce 1659 zde byl (umístěním 4 mnichů) založen a v následujících letech vybudován klášter. V roce 1699 byla kolem hájku postavena ohrada. Kolem roku 1722 podle zápisů arcibiskupské kanceláře navštěvovalo Hájek ročně průměrně 60 000 poutníků. V letech 1720–1726 bylo na náklady donátorů vystavěno 20 kaplí podél poutní cesty (v rozestupu asi 600 až 1100 metrů). Donátoři přispěli 200 zlatých na výstavbu jedné kaple a 20 zlatých na údržbu. Takto přispěli například Karel Joachim Breda, hrabě František Josef Černín, hrabě Antonín Jan Nostic, kníže z Lobkovic a Magistrát Starého města pražského. Na výstavbě se podíleli zednický mistr František Fortin (50 zlatých za kapli), který byl i projektantem stavby, kameník Herstoff či Herrstorff (70 zlatých za kapli) a pražský malíř a fortifikační inženýr Jan Schor (1686–1787 (30 zlatých za kapli), autor výzdoby. Výklenkové kaple byly hranolovité hmotné vyzdívky, vpředu s pilastry a ořímsovaným trojbokým štítem, na vrcholu mají kříž a po stranách kamenné podstavce s kulemi. Uvnitř na omítce měly půlené malby, přičemž v horní poloviny byly výjevy ze života Panny Marie, v dolní polovině ze života svatého Františka a doplňoval je latinský nápis ve formě elegických distich. Mezi výklenkem a římsou byl znak donátora. Jejich rozměr je v průměru 8,5 m na výšku k vrcholu kříže (k římse 5,5 m) a půdorys má rozměr 3,8 m x 1,3 m. První kompletní rekonstrukce všech staveb podél cesty proběhla v letech 1751–1752. Druhá rekonstrukce včetně restaurace maleb byla provedena v letech 1773–1774. Poté Josef II. zrušil příslušnou nadaci a kapličky začaly chátrat. V letech 1899–1900 bylo opraveno 14 kaplí, které se do té doby dochovaly, avšak sama cesta už v některých částech byla přerušená novou zástavbou. Při této rekonstrukci byly zaniklé freskové malby nahrazeny obrazy na plechových tabulích, které namaloval pražský malíř Josef Scheiwl. Zánik původní cesty pokračoval i v průběhu 20. století. Do roku 2001 se z původních 20 dochovalo 9 výklenkových kaplí na území Prahy a 2 mimo území Prahy. V roce 1999 akademický sochař Jan Turský z iniciativy spolku Hostivít započal obnovu 19 kaplí. V roce 1998 se městská část Praha 6 rozhodla zrekonstruovat 5 kaplí na svém území, což se jí podařilo v letech 2000–2001. Dne 18. prosince 2001 byla za přítomnosti tehdejšího starosty Prahy 6 Pavla Béma, břevnovského převora Prokopa Siostrzonka, restaurátora kaple ak. mal. Petra Hampla a dalších osobností slavnostně odhalena rekonstruovaná 1. kaple na Dlabačově. V dokumentaci a popularizaci poutní cesty, koordinaci její obnovy, v úklidu cesty i v organizaci poutí se angažuje též například zapsaný spolek (do roku 2015 občanské sdružení) Poutní cesta Hájek, založený v roce 2013 a inzerovaný též na webu hájeckých františkánů. Tento spolek uspořádal například veřejnou sbírku na obnovu kaple č. 18. Spolek usiluje o liniovou památkovou ochranu poutní cesty, dosud jsou památkově chráněny jen kaple.
Některé zdroje situují počátek trasy k pražské Loretě (Loretánská kaple v Praze) podle článku městské části Praha 6 v minulosti od pražské Lorety při mariánských svátcích začínaly svou pouť do kláštera v Hájku desetitisíce poutníků, takto trasu zakresluje i OpenStreetMap. Jiné zdroje, například web spolku Poutní cesta Hájek, kladou počátek cesty ke Strahovské bráně na Pohořelci. Cesta vedla po trasách dnešních ulic Pohořelec, Dlabačov, Gymnastická, Za Strahovem, U Ladronky. Přes dnešní ulici Tomanovu pokračovala přímo ve směru nynější stezky kolem Ladronky, a navazuje krátký úsek překrytý částí dnešní Podbělohorské ulice. Od křižovatky s Kukulovou směrem k Malému Břevnovu pokračovala cesta zhruba v dosavadním směru úsekem, kterým dnes vedou jen nevýrazné pěšiny. Přes Malý Břevnov procházela zhruba ve stopě dnešních ulic Bolívarova, Na břevnovské pláni, U boroviček a Karlovarská. Dále procházela po trase dnešní výpadovky (Karlovarská, Čsl. armády) až do Hostivice, přičemž přes mimoúrovňovou křižovatku Řepy samozřejmě v původní trase (tedy zhruba po dnešní ulici Na Hůrce). Z Hostivice pokračovala po dnešní Litovické ulici až do Litovic, dále po dnešní ulici U Sušičky. Závěrečný úsek polní cesty je dosud zachován v původní trase. Cesta mezi 18. kaplí a Hájkem byla ve druhé polovině 20. století rozorána, v letech 1999–2000 ji spolek Hostivít ve spolupráci s městem Hostivice vyměřil, obnovil a vysázel kolem ní lipovou alej. Kaple jsou číslovány od I do XX, číslo I je Praze nejblíže. Stejně jsou kaple číslovány v obou dochovaných Pamětních knihách z Hájku. I. kaple - Břevnov, Dlabačov - Gymnastická ul. (rekonstruována městskou částí Praha 6 v letech 2000–2001; restaurovány i zachovalé části původní výmalby a latinské nápisy). Na kapličce byla vyobrazen Hájek a nad ní dva andělé nesoucí loretánský domek, po stranách sv. František a sv. Antonín. Donátorem byl arcibiskup Ferdinand hrabě Khüenburg. II. kaple - nedochovaná - Stála u křižovatky ulic Za Strahovem a Nad Tejnkou. Donátorem byl hrabě z Vrtby, nejvyšší purkrabí království Českého. III. kaple - Břevnov, u křižovatky U Ladronky – Kocourova - Rekonstruována městskou částí Praha 6 v roce 2001. Donátorem byl Antonín Jan hrabě Nostic, nejvyšší hofmistr. IV. kaple - Břevnov, Ladronka - Rekonstruována městskou částí Praha 6 v letech 2000–2001. Donátorem byl Josef hrabě z Valdštýna, nejvyšší maršálek, a jeho manželka. V. kaple - Břevnov, Vypich - Rekonstruována městskou částí Praha 6 v letech 2000–2001). Donátorem byl hrabě Jan Arnošt Antonín Schaffgotsch, královský místodržitel, a jeho manželka. VI. kaple - Břevnov, Bolívarova - Rekonstruována městskou částí Praha 6 v roce 2001. Donátorem byl František Josef hrabě Černín, královský místodržící. VII. kaple - nedochovaná - Stála do roku 1910 v zahradě u čp. 155 v ulici Na Břevnovské pláni. Donátorem byl hrabě František Josef Schlik a jeho manželka. VIII. kaple - Bílá Hora (Praha) - Opravená kaple původně stála u Karlovarské ulice v Předních Jivinách, na hranici Řep a Ruzyně; v roce 2009 byla přemístěna na klidnější místo ke klášteru benediktinek na Bílé Hoře. Donátorem byl hrabě Jan Filip ze Sikingenu, polní maršálek a velitel Pražský, a jeho manželka. IX. kaple – nedochovaná, Jiviny - Stála u křižovatky Karlovarská – Drnovská. Není zakreslena na mapě bývalého Pozemkového katastru z r.1928, zanikla před tímto datem. Donátorem byl opět nejvyšší hofmistr Antonín Jan hrabě Nostic. X. kaple – Zadní Jiviny, před městským okruhem - Stojí na území Řep nedaleko hranice Ruzyně, na východní straně mimoúrovňové křižovatky Řepy, u odbočení ulice Na hůrce. Donátorem byl opět František Josef hrabě Černín a jeho manželka. XI. kaple – na území Ruzyně těsně u hranice Hostivice - Stojí na západní straně mimoúrovňové křižovatky Řepy, u ulice Na hůrce. Donátory byli hrabě František Karel z Clary-Aldringen, nejvyšší lovčí Království českého, a Jan Filip z Clary-Aldringen, královský místodržící. Pravděpodobně jde o repliku, jediná je z cihel a donedávna byla, jako jediná, orientována k severu, nyní je však opravena a otočena zpět k jihu. Sousedství kaple slouží k odstavování a nocování kamionů, jejichž řidiči využívají okolí kaple jako záchod a skládku, proti čemuž se spolek Poutní cesta Hájek snaží bojovat. XII. kaple - Hostivice, ulice Čsl. armády - Stojí v úrovni západního konce retenční nádrže Strnad. Donátorem byl královský místodržící Josef František z Goltze. Zdivo bylo zatím jen ošetřeno přípravkem, který má zpomalit chátrání způsobované bezprostřední blízkostí frekventované silnice. Dnešním vlastníkem kaple je Ředitelství silnic a dálnic. Vlastník v roce 2017 uspořádal výběrové řízení na projekt rozebrání a přestavby kaple, projektová dokumentace měla být zhotovena do března 2018. XIII. kaple – nedochovaná, Hostivice - Stála u železničního mostu přes ulici Čsl. armády. Byla zbořena v 50. letech 20. století. Donátor není znám. XIV. kaple – nedochovaná, Hostivice - Stála u křižovatky Litovická – Čsl. armády před dnešním domem č. p. 669. Byla zbořena roku 1878 a materiál byl použit na stavbu mostků u Nekejcova a v Jenečku. Při stavbě kanalizace byly nalezeny zbytky základů kaple, což svědčí o tom, že padla za oběť rozšiřování hostivicko-litovické cesty. Je však zakreslena na mapě bývalého Pozemkového katastru z r. 1928. Donátorem byl magistrát Starého města pražského. XV. kaple – nedochovaná, Hostivice - Stála u křižovatky Litovická – Sportovců severně od Litovického rybníka. Donátorem byla velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská, pozdější majitelka Hostivice. Kaple zanikla v 19. století, pravděpodobně také kvůli rozšiřování cesty. XVI. kaple – nedochovaná, Litovice Stála na rozcestí u železničního přejezdu blízko zastávky Hostivice-Litovice. Donátorem byl hrabě František Arnošt z Valdštejna s manželkou. Kaple je zakreslena v mapě bývalého Pozemkového katastru z r.1928 před železničním přejezdem vlevo. V důsledku dlouhodobého zanedbání a zchátralosti na kraji pole, kaple spadla v 60. letech. XVII. kaple – nedochovaná, Litovice - Stála za Litovicemi západně od areálu firem Selekta (čistírna osiv) a Top Umwelt. Donátorem byl kníže z Lobkovic. Spadla v 50. letech 20. století z důvodu dlouhodobé zchátralosti, základy byly odstraněny. XVIII. kaple – nedochovaná, Litovice, polní cesta - Zbytky kaple mezi Litovicemi a Hájkem, u ohybu dochované části cesty. Donátorem byl hrabě František Damian ze Šternberka. Kaple se zřítila v 80. letech 20. století, zachovala se z ní dolní část. V nejbližší době se však chystá její obnova. XIX. kaple – Litovice, polní cesta před Hájkem - Opravená kaple v blízkosti Hájku, v dochované části cesty. Donátorem byl hrabě Karel Jáchym z Bredy, tehdejší majitel tachlovického panství včetně Hostivice a Litovic, a jeho manželka. Tato kaple byla v roce 1999 obnovená jako první. XX. kaple – Červený Újezd, polní cesta před Hájkem - Opravená kaple v blízkosti Hájku, v dochované části cesty, na hranici katastrálních území Chýně a Červený Újezd. Původně byl ve výklenku obraz Korunování P. Marie a sv. Františka. Donátorem byl také hrabě Karel Jáchym z Bredy. Tato kaple byla obnovená v roce 2000.Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Poutn%C3%AD_cesta_z_Prahy_do_H%C3%A1jku
Dojmy: Zajímavá poutní cesta, kde jsem vyfotil 20. poutní kapli. Další kaple budou mít pravděpodobně vlastní stránku s informacemi o té dané kapličce. Zde jsem však jelikož je to poslední kaple se rozhodl dát kompletní historii.
