Navštíveno: 6. 7. 2018
Historie: Nejhezčím skalním útvarem Přírodního parku Zlatý Kopec, ale i jedním z nejzajímavějších geologických výchozů celých Krušných hor jsou Holubí skály, morfologicky nápadná, i přes 20 metrů vysoká skaliska tyčící se ve stráni nad úzkým údolím hraničního Komářího potoka. Po geologické stránce jsou Holubí skalky tvořeny horninou, která buduje většinu širokého okolí Zlatého Kopce a to chloriticko-sericitickými fylity, slabě metamorfovanými horninami složenými převážně z křemene, živců, jemně šupinkaté slidy (sericitu) a chloritu. Šupinky sericitu dávají hornině stříbřitý lesk. Při bližším pohledu jsou v ní patrné proužky a čočky bílého křemene, které jsou často stejně jako celá hornina detailně zvrásněny. Zvrásnění je důsledkem variského horotvorného pochodu na přelomu devonu a karbonu před asi 380 - 310 miliony lety, při němž se vytvořilo rozsáhlé pohoří rozprostírající se přes velkou část Evropy. V prostoru dnešních Krušných hor se předtím rozkládalo mělké moře, v němž se během ordoviku asi před 450 miliony lety ukládaly vrstvy písčito-jílovitých sedimentů. Pravě jejich přeměnou vznikly fylity Holubích skal. Současná podoba Holubích skal nicméně vznikla až v důsledku čtvrtohorního zvětrávání, na němž se významně podílelo i opakované působení mrazu. Skalní masiv se při něm rozpadl podél systému strmých puklin a vytvořily se jednotlivé bloky a skalní věže. Na jednom místě je patrné i erozivní skalní okno. Silnička probíhající pod skalisky, spojující Český Mlýn s Mílovskou cestou, byla vybudována, resp. rozšířena na počátku 20. století, o čemž svědčí i letopočet vyražený do skály v serpentině pod Holubími skalami.
Zdroj: Naučná tabule
Dojmy: Díky mlze nejsou skáli až tak dobře vidět, ale i tak díky mlze jsem se v těchto zákoutích ani nedivil že naši předci věřili na skřítky, hejkali, či víli.
