Navštíveno: 9. 4. 2018
Historie: Prvním panským sídlem ve Valči byla tvrz, jejíž zbytky se dochovaly v zámeckém parku. Později během patnáctého století vznikl za Valečských z Doupova hrad na místě zámku. Středověká tvrz nebo hrad ze čtrnáctého století stála na skalnatém návrší v zámeckém parku. Dochovalo se z ní oválné tvrziště obklopené okružním příkopem a valem. Na jeho ploše nejsou viditelné žádné zbytky staveb, ale archeologicky bylo nalezeno nároží nějaké zděné stavby. Celá lokalita byla výrazně změněna novověkými zásahy. První písemná zmínka o panském sídle však pochází až z roku 1526. Tehdy byla Valeč v majetku Jakuba Kyšperského z Vřesovic. Ačkoliv je v listině uváděn zámek, dá se říci, že se jednalo o pozdně gotický hrad. Jan Kyšperský zemřel v bitvě u Moháče a při příležitosti vypořádání dědictví byla sepsána tato listina. Valeč zdědil Hugo z Leisnecku a v roce 1538 jej sňatkem získal Vilém Hasištejnský z Lobkovic. Roku 1570 pak panství odkoupil Kryštof Štampach ze Štampachu, jehož syn Václav Štampach ze Štampachu nechal zámek v roce 1585 renesančně přestavět. Ten byl z důvodu účasti na stavovském povstání nucen uprchnout ze země a v roce 1622 panství zkonfiskovala císařská komora. Ovšem už roku 1623 jej koupila Barbora Štampachová z Poutnova, která se, jako katolička, mohla vrátit do země. V roce 1694 rod vymřel, a majetek zdědili Kagerové z Globen, respektive svobodný pán Jan Kryštof Kager ze Štampachu.
Kagerové provedli barokní přestavbu na zámek, kterou vedli stavitelé Francesco Barelli, Antonio Bianno Rossa a po jeho smrti Jan Kryštof Tyll. V roce 1721 Jan Kryštof zemřel, panství zdědil Jan Ferdinand Kager z Globen, jenž v přestavbě pokračoval. V roce 1745 se novým majitelem stal Karel Josef August Kager z Globen a Limburg-Styrum, po němž jej zdědila Marie Josefa Kager z Globen, jejíž regentkou se stala její matka markýza Marie Alžběta z Laverne. V roce 1797 je při prodeji panství Josefem z Argentau d'Ochain, manželem Marie Josefy, Janu Antonínu Pergenovi z Pergenu uváděn dluh sochařské dílně Matyáše Bernarda Brauna z doby přestavby ve výši 810 zlatých a 54 krejcarů. Roku 1798 se novým majitelem stal Jan Gottfried Korb z Weidenheimu a krátce nato jej odkoupil Janův syn Franz. V roce 1847 jeho syn Karel nechal zámek novorenesančně přestavět. Roku 1890 se novým majitelem stal hrabě Vincent de Thurn Vallsasina, který provedl novobarokní přestavbu. V roce 1937 zámek odkoupil poslední šlechtický majitel, doktor Jan Larisch-Mönnich, jemuž byl v roce 1945 na základě Benešových dekretů zkonfiskován. Po druhé světové válce zde přebývali vojenští veteráni, děti z Koreje a od poloviny padesátých let zámek sloužil jako dětský domov. V roce 1976 vyhořel a od té doby prochází rekonstrukcí. Gotický hrad, jehož přestavbou vznikl zámek, měl čtverhranný půdorys. Dva jeho paláce se dochovaly ve zdech zámku: starší palác ve východním a mladší palác v jižním křídle. Z jejich architektonických detailů zůstalo několik oken a portálů. Podobu předhradí, dalších staveb a případných věží však neznáme. Zámek má čtyři dvoupatrová křídla postavená kolem obdélného nádvoří. V rozích východního průčelí děleného rizality a pilastry stojí dvě věže. Uvnitř se nacházejí dva velké sály. Sál se zrcadlovou klenbou a štukovou výzdobou pochází ze druhé čtvrtiny osmnáctého století. Větší sál s nástropní freskou antických bohů z devatenáctého století má lunetovou klenbu s ornamentálními barokními štuky.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Valeč_(zámek,_okres_Karlovy_Vary)
Dojmy: Krásný zámek s nádherným zámeckým parkem.
