Navštíveno: 17. 10. 2017
Historie: Tento původně gotický farní kostel byl vystavěn pravděpodobně někdy v 80. letech 14. století, jelikož první dochovaná zmínka o něm pochází z roku 1384, kdy byl slavnostně vysvěcen. V průběhu 16. století se zde uvnitř kostela pochovávali význačné osobnosti zdejšího panství a v roce 1589 věnoval patron tohoto kostela a majitel zdejšího panství Thomas Thüssel z Daltic tomuto kostelu zdobené zvony, které nechal ulít jáchymovským zvonařem Hansem Wildem. V průběhu třicetileté války byl tento kostel spolu s tvrzí a celou vsí vypálen a vydrancován bavorskými císařskými oddíly. Následně byl barokně obnoven, a v té době dostala zvonová věž místo špičaté věže cibulovou báň. V roce 1683 byl v sanktusové zvoničce umístěn nový zvon od zvonaře Balthasara Platzera z Chebu. Následně v roce 1688 byla v kostele vybudována rodinná hrobka svobodného pána Olivera z Wallisu, který padl v roce 1687 v Horních Uhrách a byl přenesen na jeho panství do Velichova. V této hrobce byla pochována taktéž jeho manželka Agnes Maria a oba byli pochování v měděných rakvích.
Podle zápisů, které byli vytvořeny ve farní kronice v letech 1740 a 1763 se v kostele nacházel hlavní oltář s obrazem Panny Mare, postranní oltář sv. Jana Nepomuckého s portrétem Panny Marie a postranní oltář sv. Antonína Paduánského. V roce 1763 byla vytvořena barokní kazatelna a pozdně barokní vyřezávaná konzole pro křtitelnici. V roce 1776 přibila na hlavní oltář cínová lucerna od cínařského mistra Georga Caspara Pittroffa a v roce 1819 vyřezal řezbář Anton Albrech z Úhošťan u Kadaně plastiky andělů a menší sousoší Křtu v Jordánu pro křtitelnici. V roce 1874 byl zvon z roku 1589 od Hanse Wildta přelit v nový zvon zvonařem Adamem Pistoriusem z Chebu. Kostel ale kvůli nedostatečné údržbě chátral, až nakonec v 80. letech 19. století musel být uzavřen a následně zbořen. V letech 1895 – 1896 tak na místě původního kostela vyrostl kostel nový pseudogotický podle projektu c. k. Inženýra Ludvíka Láblera. Následně v letech 1896 – 1897 byl kostel vybaven vnitřním zařízením, které vytvořil řezbář Ferdinand Stuflesser ze St. Ulrichu v údolí Grödner Tal v Jižním Tyrolsku a v roce 1896 byl ulit pražským zvonařem Ernestem Dippoldem zvon nový a varhanářem Martinem Zausem byli vytvořeny nové varhany. Dne 3. července 1914 v tomto kostele byla sloužena smuteční mše za arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii, kteří byli zabiti během atentátu v Sarajevě. V roce 1917 pak byli zdejší zvony zrekvírovány na vojenské účely a roztaveny. V roce 1920 byla v kostele odhalena pamětní deska se jmény padlých ve zdejší farnosti a následně v roce 1927 byli zavěšeny nové tři zvony, které vyrobila zvonařská firma Richarda Herolda z Chomutova. V roce 1927 byli opět sneseny tři zvony na válečné účely a spolu s nimi i kovové zařízení kostela. Po konci 2. světové války a odsunu německého obyvatelstva začal kostel chátrat a pomalu se rozpadat. Kostel byl v té době několikrát vykraden a následně bylo zbylé neukradené zařízení kostela rozvezeno do ostatních kostelů a kostel byl zapečetěn. Od roku 2010 pak kostel prochází pomalou rekonstrukcí, která se ale postupně chýlí ke svému konci.
Zdroj: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/velichov-kostel-nanebevzeti-panny-marie
Dojmy: Velmi zajímavý a vzhledem mi přijde netypický kostel, u kterého lituji že jsem se nemohl podívat dovnitř.
