Navštíveno: 21. 12. 2016
Historie: První písemná zmínka o této obci pochází již z roku 973, kdy bylo založeno pražské arcibiskupství, ale v listině od císaře Jindřicha III. z roku 1086, kde se mluví o Sedlecké župě, která zde byla několikrát zmiňována jako provincia sedlcensis od 10. – 12. století, je již zmíněno že již v roce 900 zde stál kostel s děkanstvím. Následně v roce 980 byl Sedlec povýšen na arciděkanství a následně se dostala v roce 1212 za držení Přemysla Otakara I. do držení koruny, která jej v roce 1240 za vlády Václava I. předala řádu křížovníků s červenou hvězdou. Co de týká původního kostela, tak ten se nedochoval a ani se neví kde přesně stál, ale v roce 1290 byl postaven nový gotický kostel z lomového kamene, ze kterého se do současnosti zachovali jen lomené klenby v sakristii dnešního kostela. V tomto kostele byl umístěn vysoký oltář se sochařskou výzdobou, na kterém stály dvě plastiky apoštolů, na vrcholu oltáře byla socha sv. Salvadora a uprostřed stála dřevěná soška sv. Anny Samétřetí.
Po rekatolizaci zde byl prvním farářem Kašpar Haas, který zde byl v letech 1655 – 1672, ten také obnovil zaniklé poutě k dřevěné sošce sv. Anny. V roce 1677 byla k původnímu gotickému kostelu přistavěna postranní kaple a následně byl v roce 1694 tento kostel prohlášen za kostel poutní. V roce 1698 vytvořil sochař Martin Möckl nový hlavní oltář kostela, který vyzdobil malíř Johann Carl Schnäbrich. Poté oba tyto umělci vytvořili postranní oltář sv. Jana Nepomuckého, a nakonec v roce 1702 vytvořili druhý postranní oltář sv. Martina. Tyto oltáře však byli odstraněny někdy v 19. století. Dne 19. června 1721 navštívila tento kostel císařovna Alžběta Kristina, manželka císaře Karla VI., která se zde v Karlových Varech léčila a následně v roce 1732 jej navštívila znovu, tentokrát i se samotným císařem.
V průběhu 18. století již gotický kostel nepostačoval, a tak byla podána roku 1737 žádost patronu kostela markraběti Ludwigu Gaorguovi z Baden-Badenu v Rastattu o výstavbu nového kostela. Plány byli schváleny, a tak v roce 1738 započala přestavba kostela do barokní podoby, která byla dokončena v roce 1749. Plán kostela navrhl architekt Kilián Ignác Dientzenhofer, ale následně pro svou nákladnost jej upravil neznámí architekt. Stavitelem kostela byl zednický mistr Johann Schmidt a následně v letech 1740 – 1750 vytvořil barokní nástropní výzdobu malíř Ellias Dollhopf. Je velmi udivující že byl vybudován tak obrovský kostel, když v Sedleci v té době žilo jen 250 obyvatel. V roce 1836 byl zrušen zdejší hřbitov okolo kostela. Když proběhla 24. července 1949 pouť sv. Anny tak se jí účastnil dokonce armádní generál Ludvík Svoboda. V 60. letech narazili těžaři na silnou vrstvu kaolinu, která vedla pod kostel a tím hrozilo zboření kostela. Naštěstí se to neuskutečnilo, protože zde byl vysoký obsah oxidu titaničitého, a tak těžba změnila směr na Starou Roli. Poutě do tohoto kostela se konali ještě v 80. letech 20. století. V roce 2004 vzniklo sdružení za záchranu kostela sv. Anny, které ještě v témže roce započalo se záchrannými pracemi, kdy byl opraven krov a střecha kostela. Další opravy pak proběhly v roce 2009, ale jelikož je na celkovou opravu potřeba 30 – 40 milionů korun tak oprava pokračuje velmi pomalu.
Zdroj: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/sedlec-kostel-sv-anny/
Dojmy: Na poměrně malou vesnici, obrovský kostel, který připomíná již zašlou slávu.
