Navštíveno: 19. 5. 2018
Historie: Tato gotická tvrz byla vystavěna někdy v polovině 14. století jako léno Žlutického hradu. Stála přibližně v místech mezi současným návesním rybníkem a novodobější zástavbou. První písemný doložený držitel této tvrze byl rytíř Hanuš z Ratiboře, který vystupoval spolu s Borešem z Rýzmburka jako svědek listině krále Karla IV. ze dne 4. června 1375, kterou bylo městu Žlutice uděleno Chebské městské právo. Pravděpodobně tentýž Hanuš následně přesídlil na Kozlov, kde je roku 1395 uváděn. První přímá písemná zmínka o této tvrzi pak pochází z roku 1403 kdy ji držel Litolt Černý z Hrádku na Ratiboři, který je uváděn jako ručitel za faráře Martina z Bražce ve sporu se zástavním majitelem Hartenberského zboží Ederlinem mladším ze Steinbachu. Litolt je dále uváděn v roce 1412 jako patron kostela sv. Linharta v Údrči, kam někdy před tímto rokem přesídlil. V roce 1406 je na zdejším zboží uváděn Jindřich Ratibořský z Ratiboře a roku 1437 ze soupisu lén Žlutického dvora je zde pak uváděn rytíř Vítek z Ratiboře. Někdy v době kolem roku 1450 zakoupil zdejší tvrz Janek ze Chcebuze, který je předkem rytířského rodu Ratibořských ze Chcebuze, tento muž pak vystupoval jako svědek několik městských Žlutických privilegií. Janek v roce 1479 zemřel a byl pochován v kostele sv. Linharta v Údrči, po něm toto zboží převzal jeho syn Jan Ratibořský z Ratiboře, který je roku 1492 uváděn jako věřitel Jindřicha z Plavna a v roce 1495 je uváděn jako Plavenský manský rychtář. V listinách pánů z Plavna z let 1515 – 1533 je často také uváděn Janův bratr Jiří Ratibořský ze Chcebuze, který byl také pochován v kostele sv. Linharata v Údrči. Následně se ratibořského zboží ujal Mikuláš Ratibořský ze Chcebuze.
Gotická tvrz postupně přestávala dostačovat a tak byla někdy v polovině 16. století kousek od ní vystavěna nová renesanční tvrz, která byla přízemní a půdorys písmene L. Gotická tvrz byla v následujících letech rozebírána na stavební materiál a na jejím místě byli vystavěna nová zástavba. Mikulášovo jméno je také uvedeno spolu s jeho rodovým erbem ve Žlutickém kancionálu. Jakmile Mikuláš zemřel přešlo toto zboží roku 1577 na jeho syna Jana Jáchyma ze Chcebuze, který Ratiboř nakonec roku 1617 prodal Jáchymu Libštejnskému z Kolovrat. Díky účasti Jáchyma na stavovském povstání mu byla Ratiboř spolu s jeho majetkem zkonfiskována. V té době patřila Ratiboř pod Údrčské panství, které zakoupil Julius Jindřich Sasko-Lauenburský, který toto panství připojil k panství Toužim. V té době již nevyužívaná gotická tvrz byla postupně rozebírána na stavební materiál a zdejší renesanční tvrz ztratila svou funkci a sloužila jen k hospodářským účelům. Renesanční tvrz nakonec byla po roce 1945 bez prozkoumání stržena a srovnána se zemí. Na jejím místě stejně jako na místě gotické tvrze postupně vyrostla novodobější zástavba. Z gotické tvrze se do dnešních dnů zachovalo asi nejvíce. I když jsou na ní postaveny novodobější domy z 19. a 20. století, i tak se zachovali relikty valů a prý hráz návesního rybníka je také jedna z částí zachovaného valu tvrziště.
Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/?element=2344463&sequence=42020&page=1681&action=element&presenter=ElementsResults
Zdroj: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/ratibor-goticka-tvrz
Zdroj: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/ratibor-renesancni-tvrz
Dojmy: Z tvrze se již mnoho nedochovalo, ale i tak jsou zbytky stále znatelné.
