Navštíveno: 9. 4. 2018
Historie: Tento původem gotický farní kostel obklopený hřbitovní zdí byl vybudován někdy v polovině 14. století. První písemná zmínka o něm se pak objevuje v listině ze dne 12. června 1359, kdy se na jeho nadaci podílel Buzek z Kostrčan, který mu přispěl platem půl kopy českých grošů ročně. Patronem kostela pak byl vladyka Mikuláš sedící na Nahořečicích a rytíř z Ocelovic, který sídlil na Horním Záhoří. Dne 8. dubna 1407 potvrdil Beneš z Kostrčan povinnost majitelů Kostrčanského statku dávat ke kostelu roční plat půl kopy českých grošů. V roce 1415 je tento kostel uváděn jako husitský a následně byl dne 26. května 1522 znovu vysvěcen. V roce 1600 nechala hraběnka Griselda Kolowrat-Lobkovicová na Chyších u Rakovnického zvonaře Mathiase Flemmihemma ulít velký zvon pro tento kostel. Následně v letech 1600 – 1664 byl tento kostel protestantským a první katolický farář Paul Prokop Prokš se zde objevuje až v roce 1678. V té době je patronka kostela majitelka panství Libkovice kněžna Sabina Valdštejnská. Když zemřela Hraběnka Zbyňka Kateřina rozená Libštejnská z Kolowrat, tak podle její poslední vůle byla v roce 1681 přistoupeno k barokní přestavbě kostela, kdy byl kostel rozšířen a upraven nákladem ovdovělého hraběte Františka Augustina z Valdštejna. V rozšiřování a úpravě kostela pokračoval také v roce 1693 tehdejší majitel panství Libkovice František Mikuláš z Klebelsberga a na něj navázal hrabě Jan Jiří z Clary-Aldrigenu, tak přestavba kostela byla dokončena roku 1698 a dne 8. října téhož roku byla na věž kostela usazena makovice s křížem, do které byly uloženy dobové pamětní listiny. Tehdejší majitel statku Kostrčany nechal zbudovat dva nové postranní oltáře. V roce 1733 nechal hrabě Franz Carl z Clary-Aldringen ulít druhý zvon kostela. Již v roce 1749 přišla silná vichřice a strhla báň kostelní věže, která byla následně opravena a obnovena. Ke kostelu byla následně roku 1791 vystavěna na náklady svobodného pána z Breitenbachu, který v té době držel Libkovice, vystavěna pozdně barokní budova fary. Již v roce 1803 prodělal kostel opravy a v roce 1825 byla na náklady patrona kostela Bernarda Wenische zřízena nová lucerna na kostelní věži pokryta šindelem. V roce 1842 byla pokládaná nová cihlová podlaha a během ní byli v kostele objeveny dva náhrobní kameny, jeden pravděpodobně patřil Asmusovi ze Štampachu a jeho ženě Markétě rozené z Ocelovic z roku 1662 a druhý Jindřichu a Sibile z Valdštejna. Pod oltářem byl následně objeven náhrobek manželky Václava Hory z Doupova z roku 1542 a rakev hraběnky Marie Františky Říčanové, rozené z Valdštejna z roku 1622.
V roce 1889 proběhla rekonstrukce zastřešení báně a následně v roce 1908 proběhla celková renovace kostela. V roce 1911 byl vymalován interiér kostela, ještě téhož roku byla uspořádána sbírka na nové varhany, které byly objednány u firmy H. Schiffner v Praze na Smíchově za 2 500 korun, tyto varhany pak byly dodány dne 20. října 1912 a následně v roce 1913 byla v kostele položena nová podlaha z cementových desek. V průběhu 1. světové války byly zrekvírovány dva zvony na válečné účely, a ihned po válce se uspořádala sbírka na zvony nové. V roce 1937 byl opět kostel vymalován a následně byla do kostela téhož roku umístěna ozdobná mříž. Po konci 2. světové války a odsunu německého obyvatelstva bohoslužby v tomto kostele téměř ustaly a zdejší kostel pomalu začínal chátrat. V průběhu 2. poloviny 20. století byla zbourána zdejší fara a na počátku 90. let 20. století byl kostel ve velmi špatném stavu. V roce 1990 byl inventář kostela rozkraden a v kostele zůstaly jen kostry oltářů a kazatelny. Nakonec na počátku 21. století prošel kostel celkovou rekonstrukcí.
Zdroj: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/nahorecice-kostel-sv-vaclava/
Dojmy: Malý kostelík, který je starší nežli vypadá.
