Navštíveno: 6. 7. 2018
Historie: V 16. století se Abertamy staly jedním z největších stříbrorudných revírů českého království. Od prvního nálezu stříbra v roce 1528 až do roku 1589 se zde vytěžilo více než 25 tun stříbra. Většinu tohoto množství poskytla žíla svatého Vavřince, která byla jednou z nejbohatších stříbrných žil v Krušných horách.
Hlubinná těžba byla možná díky důmyslnému systému odvodňování, který odčerpával podzemní vodu ze šachet a porubů. Hlavním odvodňovacím dílem Abertamského revíru byla štola hraběte Vavřince Šlika, známá jako Šlikova štola. Ražení této nejhlubší, takzvané dědičné štoly, začalo již v roce 1533.
V té době byly Abertamy majetkem hrabat Šliků, kteří od roku 1516 těžili stříbro v Jáchymově s obrovským ziskem. Samotný výnos z těžby v Abertamech přesáhl jen do poloviny 16. století 350 000 tolarů, což je částka, za kterou se dalo pořídit několik velkých panství.
Už v roce 1558 dosáhla Šlikova štola délky 1 800 metrů a v roce 1589 dokonce 3 800 metrů, čímž se zařadila mezi nejdelší štoly ve středověké Evropě. Na přelomu 18. a 19. století měla souhrnnou délku 8,4 kilometru.
Od svého ústí vedla nejdříve směrem k severozápadu, poté se stáčela k severu, až dosáhla žíly sv. Vavřince, kterou pak sledovala do nejbohatšího prostoru pod středem Abertam. Odtud opět zamířila na sever k pozdější šachtě Jeroným.
Během své více než 400 leté existence se Šlikova štola několikrát částečně propadla a bylo třeba ji nákladně obnovovat. To se stalo naposledy po druhé světové válce, kdy štolu v roce 1954 obnovily Jáchymovské doly a využívaly ji při těžbě uranových rud. Úvodní neprůchodná část štoly byla tehdy nahrazena nově vyraženým úsekem. Po ukončení těžby v roce 1965 byla štola zaslepena a o jejím spojení s podzemím svědčí již jen silný proud vody.
Zdroj: Naučná tabule
Dojmy: Zajímavé místo, bohužel blíže ke štole se mi nepodařilo dostat, kvůli silnému podmáčení a proudu vody vedoucího ze šachty.
