Navštíveno: 17. 8. 2019
Historie: Rezidence sedleckého kláštera cisterciáků v Horušicích je barokní zámeček osmibokého půdorysu z doby kolem roku 1720. Výstavba zámečku v Horušicích je vcelku právem spojována se sedleckým opatem Janem Reichknechtem, který stál v čele konventu v letech 1731–1753. Kompozice stavby je blízkou variantou zámečku hospodářského dvora Hubenov u Kralovic, kterou navrhl Santini po roce 1720 a odpovídá výrazně stylu Jana Blažeje Santiniho, a tak je mu přisuzováno i autorství tohoto zámečku. 6. září 1819 byla většina majetku zrušeného sedleckého kláštera prodána v dražbě a panství koupil za 600 100 zlatých polní maršál Karel Filip Schwarzenberg a přebudoval dům na lovecký zámeček. 8. dubna 1843 odkoupil vsi Horušice a Habrkovice hrabě Josef Osvald I. Thun-Hohenstein, majitel sousedních Žehušic a připojil je ke svému fideikomisu, který zde zřejmě v roce 1890 zřídil myslivnu. Po vzniku Československé republiky byl majetek rodu Thun-Hohenstein zabrán státem roku 1922, na základě pozemkové reformy z roku 1919. Z bývalého žehušického panství se stal tzv. zbytkový statek, který zakoupil Václav Stome z Prahy roku 1924. Do jeho majetku také přešel zámeček v Horušicích. Po nástupu komunistického režimu v roce 1948 bylo postupně znárodněno horušické polesí i s hájovnou. Dostalo se do správy Východočeských státních lesů se sídlem v Hradci Králové. Do sedmdesátých let 20. století se v hájovně vystřídalo několik nájemců. Někdy v letech 1968–1975 byla místo domácí kaple postavena koupelna a celé 1. patro bylo také přestavěno. Od roku 1975 byla hájovna na delší dobu neobydlena. V té době byly malované stropy pobity rákosem a nahozeny maltou. Myslivna nadále chátrala, k němuž vydatně pomáhalo poškození střechy, kudy dovnitř zatékalo. Své obnovy se dočkal tento zámeček v 2. desetiletí 21. století, kdy procházel intenzivní opravou a rekonstrukcí. Stavba je popisována takto:
Stavba má osmiboký půdorys. Ve vnitřní dispozici jsou tři trakty: ve středním traktu v přízemí se nalézá nástupní hala a vstup na schodiště. V patře proti němu je drobný pětiboký prostor bývalé kaple zasvěcené Janu Nepomuckému s nástropní malbou představující Nanebevzetí svatého Jana Nepomuckého. Ve středním traktu v patře je zachovalá nástropní barokní malba Zvěstování Panny Marie a v zadním traktu na východní straně další nástropní barokní malba Meditace sv. Bernarda z Clairveaux.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rezidence_sedleck%C3%A9ho_kl%C3%A1%C5%A1tera_(Horu%C5%A1ice)
Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/rezidence-sedleckeho-klastera-2155680
Dojmy: Velmi krásný barokní zámeček.
