Navštíveno: nenavštíveno
Historie: Na jižním okraji katastru dnešní obce Křižovatka se kdysi nacházela vesnice jménem Mostek – německy Bruck. Ležela přibližně čtyři a půl kilometru severovýchodně od Křižovatky a jen dva kilometry od Milhostova. Dnes po ní zůstalo jen jméno katastru, zarostlá úvozová cesta, tichý pramen s minerální vodou a starý můstek. Ale za těmito tichými pozůstatky se skrývá příběh, který sahá až do středověku.
První písemná zmínka o Mostku pochází z roku 1260. V listině fojta Heinricha z Plavna se zdejší desátky darují klášteru ve Waldsassenu. Už tehdy tedy šlo o fungující osadu, která byla součástí mocenských a církevních struktur své doby. Ve 15. století, konkrétně roku 1424, se ve vsi uvádějí tři velké statky, dva půlstatky a jedno menší hospodářství. Vlastnická práva byla tehdy rozdělena mezi chebské klarisky a město Cheb – a toto vlastnické rozdělení přetrvalo dlouho.
K vesnici patřila i samota Stobitzhof, kde stály dva statky. Tyto usedlosti se v roce 1850 staly součástí Milhostova. V tomtéž roce byl Mostek začleněn jako osada pod správu obce Nová Ves. Nábožensky spadal pod faru v Kopanině, a místní děti navštěvovaly školu v Milhostově, která zde fungovala už od roku 1797.
Jednou z nejzajímavějších kapitol v dějinách Mostku je však bezesporu ta hudební. Ves se stala známou díky houslaři Johannu Adamu Poplovi, který zde v roce 1664 vyrobil violu. Tento nástroj dnes najdeme ve sbírkách muzea v Norimberku a patří k nejstarším dochovaným hudebním nástrojům z Chebska vůbec. Houslařství se v Mostku udrželo po celé 18. století, jak dokazují dochované signatury nástrojů z této oblasti.
Po zrušení patrimoniální správy v 19. století zůstával Mostek skromnou, ale stabilní osadou. Osudnou se mu ale stala až druhá světová válka a její následky. Po roce 1945 byl Mostek postižen odsunem původního německého obyvatelstva a noví osídlenci přicházeli jen velmi pomalu. Z původních 78 obyvatel v roce 1930 zde v roce 1950 zůstalo pouhých 18. Po válce bylo určeno k osídlení jen šest statků – ale čtyři z nich zůstaly dlouhodobě prázdné.
Místní obyvatelé se zapojili do činnosti jednotného zemědělského družstva v Nové Vsi, které si na rozdíl od mnoha jiných vedlo poměrně dobře. Bohužel, v roce 1960 bylo donuceno se sloučit s méně výkonným družstvem v Křižovatce – krok, který měl negativní dopad i na osadu samotnou. Ve stejném roce byla Nová Ves, a spolu s ní i Mostek, připojena ke Křižovatce. Tím vesnice Mostek ztratila nejen samostatnost, ale fakticky i důvod své další existence.
Z posledních statků se postupně stávaly ruiny. Opuštěné, bez údržby, v rukou hospodářů, kteří neměli k místu vztah ani sílu na obnovu. A tak v roce 1973 byla vesnice Mostek oficiálně zrušena a srovnána se zemí.
Dnes ji připomíná jen pramen s minerální vodou, zarostlá úvozová cesta a kamenný můstek. Ale pod povrchem téhle tiché krajiny spí hluboká historie – od středověkých darovacích listin, přes hudební dědictví houslařského řemesla, až po tragický konec vesnického života ve 20. století. Mostek zanikl, ale nezmizel z paměti krajiny.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mostek_(K%C5%99i%C5%BEovatka)
Dojmy: Dnes zaniklá ves, která se nacházela jižně od Křižovatky.
