Navštíveno: Nenavštíveno
Historie: V Dolních Pasekách kdysi stával podnik, který by svou dlouhou tradicí dokázal vyprávět nejednu pozoruhodnou kapitolu regionální historie. Mluvím o zdejší papírně, o níž se poprvé dozvídáme roku 1662, kdy si Matthias Jäger (1597–1670) vyžádal od rodu Zedtwitzů svolení k výrobě ručního papíru. Tento řemeslný základ poté převzali jeho syn Andreas Jäger (1620–1689) a vnuk Adam Jäger (1662–1730). Větve rodiny se mezitím rozrůstaly, a tak se setkáváme se jmény jako Adam (narozený 1696) nebo Johann Nikol Jäger, kteří rozjížděli či přebírali další papírny, například v Dünkelhammeru u Wunsiedelu.
Základní dílčí milník ale tvořil Johann Wolfgang Jäger (1704–1758), který zdědil dolnopaseckou papírnu po svém otci a roku 1752 odprodal papírnu v Dünkelhammeru Johannu Kropfovi z Dolních Pasek. Podnik v Selbu, založený roku 1709 dalším příbuzným rodu Jägerů, ve své době proslul výrobou vysoce kvalitního, jemného papíru, avšak postupně i jemu přestaly stačit staré technologie.
Když Johann Wolfgang roku 1758 zemřel, přešla dolnopasecká papírna za tisíc guldenů na jeho jmenovce, jenž se zapsal do místní kroniky, aniž by nám zanechal jasnou informaci, zda byl jeho synem či synovcem. Rodina Jägerů si však nadále upevňovala své postavení a kupovala nemovitosti v okolí, jako Prechtelmühle v údolí řeky Elster a dům č. p. 73. Zatímco Johann Wilhelm Jäger (1787–1874), někdejší starosta Dolních Pasek, vedl pozůstalý podnik, rodina vytrvala v tradici docházky do kostela v Podhradí, kde dodnes nalezneme jejich jmenovku.
Do popředí se brzy dostal Johann Wilhelmův syn Ferdinand (1822–1890), poslední papírník rodu Jägerů. Zatímco jeho dvě sestry navázaly příbuzenské vztahy s mlynářskými rodinami v Podhradí a v Reichenbachu, on sám zůstal svobodný a churavý, takže chod podniku postupně skomíral. Po Ferdinandově smrti převzal areál Johann Schindler z domu č. p. 65, který papírnu strhl a zachoval pouze obytnou část – tu přeměnil na výrobnu šindelí a roku 1924 vybudoval ještě pilu. Ta fungovala až do odsunu v roce 1946 a pak zavřela dveře, stejně jako kdysi slavná papírna Jägerů.
Tento více než dvousetletý podnik pohánělo svrchní vodní kolo s výkonem osmi koňských sil. Stavba samotná byla na tehdejší dobu neobyčejně zdobná – přízemní roubená část s několika patrovým hrázděným štítem, na níž navazovala další, zděná patrová budova. Navzdory někdejší slávě nezbylo na místě nic, neboť celé stavení padlo za oběť demolici v 50. letech 20. století. Jen písemné záznamy a vzpomínky dokládají, jak významnou roli rodina Jägerů sehrávala, když z tichého údolí Dolních Pasek dělala místo, kde se ruční papír snoubil s podnikatelskou vizí.
Zdroj: http://www.thonbrunn.cz/mlyny/M_Niederreuth_cz.php
Zdroj fotografie: http://www.thonbrunn.cz/mlyny/M_Niederreuth_cz.php
Dojmy: Dříve majestátní a unikátní stavba, která bohužel do dnešních dnů zanikla.
