Flossenbürg - Koncentrační tábor Flossenbürg

Informace

Navštíveno: 1. 6. 2011

Historie: Flossenbürg založili nacisté jako tábor pro „antisociální“ (vesměs političtí oponenti) a „kriminální“ živly. Umístění tábora bylo vybráno tak, aby vězni mohli být využiti jako bezplatná pracovní síla pro nedaleké žulové lomy. Ty patřily firmě Deutschen Erd- und Steinwerken (DESt - Německé zemní a kamenické práce) vlastněné SS. Flossenbürg náležel do druhé generace nacistických táborů. Je jedním z prvních, v nichž byla uplatňována nová forma teroru pod heslem „Vernichtung durch Arbeit“ (likvidace prací). Vězňové zde museli velmi tvrdě pracovat, aniž by za to dostávali odpovídající stravu a zdravotní péči, přičemž za každý přestupek byli nelítostně trestáni.

Během 2. světové války pocházela většina vězňů poslaných do Flossenbürgu a jeho přibližně 100 pobočních táborů z Němci okupovaných východních zemí. Vězni byli ubytováni v 16 dřevěných barácích, krematorium leželo v údolí hned vedle tábora. Počet baráků se postupně zvyšoval. V září 1939 převedly jednotky SS 1 000 politických vězňů do Flossenbürgu z Dachau. V letech 1941-1942 bylo do tábora dovezeno 1 500 polských zajatců, většinou členů polského hnutí odporu. V červenci 1941 stráže SS zastřelili 40 Poláků na střelnici mimo tábor. Do září 1941 esesmani popravili asi třetinu z těchto polských zajatců. Koncem roku 1941 zde Němci popravili asi 1 000 sovětských válečných zajatců. Kvůli přílivu sovětských zajatců byl v táboře zřízen speciální vnitřní tábor. Jejich popravy sporadicky pokračovaly až do roku 1944. V táboře Mülsen St. Micheln, což byla pobočka Flossenbürgu, došlo 1. května 1944 k povstání vězňů. Ti zapálili své pryčny a zabili několik kápů. Stráže SS povstání potlačily, přičemž žádný z vězňů nepřežil. Část povstalců Němci převezli do Flossenbürgu, kde je později popravili. V únoru 1943 žilo v hlavním táboře Flossenbürg přes 4 000 vězňů. Více než polovina z tohoto počtu byli političtí vězni - Sověti, Češi, Nizozemci a Němci. Téměř 800 dalších byli němečtí kriminálníci, více než 100 homosexuálové a 7 Svědci Jehovovi. V průběhu války vzrůstala potřeba nucené práce pro potřeby Třetí říše. Výsledkem bylo zřízení mnoha pobočních táborů (Němci je nazývali Außenlager), které patřily pod Flossenbürg. Celkem jich vzniklo asi 100 a nacházely se hlavně v jižním Německu a na západě bývalého Československa.

1. září 1944 se tábor stal výcvikovým centrem pro obrovské množství ženských strážných (Aufseherinnen), které se rekrutovaly většinou z továrních dělnic v Německu a Polsku. Bylo vycvičeno přes 500 žen, které pak sloužily v pobočných táborech Dresden Ilke Werke, Freiberg, Helmbrechts, Holleischen (Holýšov), Leitmeritz (Litoměřice), Mehltheuer, Neustadt (u Koburgu), Nürnberg-Siemens, Oederan, Zwodau (Svatava u Sokolova) a dalších. V roce 1945 zahrnoval táborový systém Flossenbürgu a jeho pobočných táborů na 40 000 vězňů, z čehož bylo téměř 11 000 žen. Vězni pracovali především ve zbrojním průmyslu a v lomech. Stejně jako vězni v ostatních nacistických táborech trpěli podvýživou, nemocemi, přepracováním a krutým zacházením. Odhaduje se, že mezi dubnem 1944 a dubnem 1945 bylo zabito více než 1 500 vězňů. Došlo k instalaci 6 nových šibenic. Koncem války přesáhl počet mrtvých kapacitu krematoria. Výsledkem bylo, že esesmani začali těla házet na hromadu, kterou poté polili benzínem a zapálili. Vězni odsouzení na smrt byli drženi o hladu a samotě v tmavé kobce zvané „bunkr“ předtím, než byli popraveni.

Začátkem dubna 1945, když se americké jednotky začaly blížit k táboru, popravili nacisté skupinu lidí, kteří byli zapleteni do atentátu na Hitlera v červenci 1944. Jednalo se o generála Hanse Ostera, admirála Wilhelma Canarise, rev. Dr. Dietricha Bonhoeffera, Dr. Karla Sacka, Dr. Theodora Strüncka a generála Friedricha von Rabenau. Spolu s nimi byl zabit francouzský odbojář Simone Michel-Lévy, který v táboře organizoval povstání. 20. dubna 1945 začala násilná evakuace 22 000 vězňů. V táboře byli ponecháni jen ti velmi slabí. Cílem pochodu smrti byl lágr Dachau. Předtím, než vězni dosáhli svého cíle, jich více než 7 000 zemřelo vysílením nebo je zastřelily stráže SS. Než americká armáda tábor 23. dubna 1945 osvobodila, zahynulo ve Flossenbürgu více než 30 000 vězňů. Vojáci jednotek 90. a 97. pěší divize našli v táborových barácích asi 1 600 nemocných a slabých vězňů

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentra%C4%8Dn%C3%AD_t%C3%A1bor_Flossenb%C3%BCrg

Dojmy: Velice ponuré místo, které člověku připomíná jací lidé ve skutečnosti jsou.

Mapa

Souřadnice: 49.7362736N, 12.3551983E

Fotografie

Obraz0040
Obraz0041
Obraz0041
Obraz0042
DSCF0005
DSCF0006
DSCF0007
DSCF0008
DSCF0009
DSCF0010
DSCF0011
DSCF0012
DSCF0013
DSCF0014
DSCF0015
DSCF0016
DSCF0017
DSCF0018
DSCF0019
DSCF0020
DSCF0022
Obraz0019
Obraz0020
Obraz0021
Obraz0022
Obraz0023
Obraz0024
Obraz0025
Obraz0026
Obraz0028
Obraz0029
Obraz0030
Obraz0031
Obraz0032
Obraz0033
Obraz0034
Obraz0035
Obraz0036
Obraz0037
Obraz0039
„Snažme se žít tak, aby naší smrti litoval i majitel pohřební služby.“ Mark Twain