Královské Pořičí

Informace

Městský erb:

Kp_znak

Navštíveno: 8. 4. 2017

Historie: Původní název Královského Poříčí bylo Königswerth, což je složenina slov König - královský a Werth, znamenají­cí­ území­ u vody. Z čeho se dá odvodit, že toto území dříve patřilo královi, a král také dohlížel na osídlení toho kraje. Nové jméno dostala ves až v roce 1945, překladem jména původního.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1240 v listině, kterou český Václav I. (1230–1253) uděluje řádu křížovníků s červenou hvězdou, založeném v Praze jeho sestrou Anežkou, patronátní právo ke kostelu v Sedlci a filiálním kostelům v Lokti a Královském Poříčí. I když se tato listina ztratila, vycházel z ní křižovnický kněz August Leopold Stöhr při psaní své knihy o karlovarských pamětihodnostech, vydané v roce 1810. Rovněž při rekonstrukci kostela svaté Kunhuty probíhající na počátku devadesátých let 20. století byly objeveny románské prvky jednoznačně potvrzující stáří kostela Svaté Kunhuty, odpovídající počátkům 13. století.

Ves vlastnili nejdříve Nothaftové. Ti ji prodali rytíři Mikuláši Wiklerovi, příslušníkovi nižší šlechty. Sokolovské panství rodu Winklerů skončilo v roce 1366 ve správě královských komorních statků. V královské držbě zůstalo do roku 1435, kdy je císař Zikmund daroval za zásluhy bratrům Kašparovi a Matyášovi Šlikům. Šlikům náleželo Královské Poříčí v letech 1435–1621. V Loketském urbáři z roku 1522 je uvedeno že ves Královské Poříčí patřila mezi největší na panství Šliků ze Sokolova, a následující zmínka z roku 1596 potvrzuje, že v té době zde byla již škola s pravidelným provozem. Po pobělohorských konfiskacích koupili roku 1622 Královské Poříčí v rámci sokolovského panství Nosticové.

V době závěrečné fáze třicetileté války vznikl roku 1641 urbář sokolovského panství, který vypovídá o Královském Poříčí. Urbář eviduje ve vsi 25 poddanských domácností. V urbáři z roku 1795 jsou uvedeny v Královském Poříčí usedlosti devatenácti sedláků, pěti chalupníků a pěti domkářů. Dále byla v obci obecní kovárna, obecní pastouška a škola.

Až do poloviny 17. století se obyvatelé vsi živili především zemědělstvím a pastevectvím, ale poté byl život pod vlivem okolní těžby železné rudy a od poloviny 18. století těžby uhlí, která nakonec převládla. Po zániku loketského kraje v roce 1850 a vytvoření nového systému státní a soudní správy byla obec začleněna do soudního okresu Sokolov. I po odsunu německých obyvatel roku 1946 zůstala ve vsi celá řada Němců, kteří byli specialisté v různých průmyslových odvětvích. Díky nim se mnohé hrázděné domy uchovaly déle, než tomu bylo v jiných lokalitách.

Zdroj 1: http://www.kralovske-porici.eu/site/3-o-kralovskem-porici/historie-obce/

Zdroj 2: https://cs.wikipedia.org/wiki/Královské_Poříčí

Dojmy: Malé městečko, které je jakoby rozděleno do 2 částí, relativně novodobé a historické.

Mapa

Památky a zajímavosti

IMG_0839
IMG_0861
IMG_0867
IMG_0879
IMG_0784
IMG_0913
IMG_0849
IMG_0887
IMG_0777
IMG_0785
IMG_0805
IMG_0890
IMG_0823
IMG_0835
IMG_0829
IMG_0817
IMG_0875
IMG_0926
IMG_0799