Hrušková - kostel sv. Mikuláše

Informace

Navštíveno: 3. 4. 2017

Historie: Tajemný kostel sv. Mikuláše, který opředen legendami, stojí přímo pod horou krudum, potíž je v tom že tento kostel je vskutku legendární, jelikož velmi dlouhou dobu o něm nikdo nevěděl, i když se po něm intenzivně pátralo. Nakonec ale před několika málo lety nalezen byl.

O založení kostela ať již přibližném nebo přesném se můžeme jen dohadovat, jisté je to že se pravděpodobně jedná o jeden z nejstarších kostelů v západních Čechách. První písemná zmínka o něm je v listině, kde Václav I. jej roku 1253 spolu s kostely sv. Jana křtitele a sv. Wolfganga (poslední dva již neexistující) předává řádu křižovníků s červenou hvězdou v Lokti. Funkčnost kostela je dokázána někdy do 15. století, v dalších obdobích se o něm mluví už jen jako o ruině. Zajímavostí je že v době stavby tohoto kostela, již se poblíž nynějších Karlových varů těžil vřídlovec, který nahrazoval ve stavbách vápno. Onen vřídlovec je nalezen jak ve zdech kostela sv. Mikuláše, tak v kostele sv. Linharta u Karlových Varů, na hradě Andělská Hora atd. tedy dá se předpokládat, že původní oblast Karlových varů byl jen jeden velký povrchový důl na těžbu tohoto nerostu.

Co se týká nalezení tohoto kostela, tak i když lidé pátraly v pramenech, tak se to moc nedařilo inu podívejte samy. Pan dr. Anton Gnirs ve svém díle Topographie der Historichen und Kunst-Denkmale in Böhmen XLIII, Der historische Bezirk Elbogen uvedl že "Popis místa z 2. poloviny 19. stol zde uvádí dlouhé zbytky zdí s východní apsidou, zbytek velké čtyřhranné věže a dvou kruhových." k tomu přiložil mapku Loketska z roku 1801, ovšem to vypadá že místo popsal a ani ho neviděl na vlastní oči, jelikož je až příliš podobné s dílem pana Fridricha Bernaua z roku 1878 jménem Burg und Stadt Elbogen, ona slova jsou až příliš podobná, a navíc pan Bernau uvádí dokonce i míry kostela, takže se nabízí otázka, jestli pan Dr. Gnirs to prostě jen neopsal, a vypadá to že i ano. Co se týká přiložené mapky, tak poté co byl kostel archeology skutečně objeven, zjistilo se, že se nachází přesně na místě, kde je zakreslen, jen ta mapka všechny zmátla, jelikož zde byly zakreslena křižovatka, která se pletla s křižovatkou jinou, tím pádem byla jen mylně vykládána historiky.

Když archeologové vyrazily na lov kostela, nalezli jen obdélníkový objekt, na oválném vrcholu, což by odpovídalo nějaké pevnůstce, která chránila solnou stezku. No jo ale lidem ze sdružení Krudum OPS to nedalo a začali pátrat, oslovily několik úřadů a jedno sdružení v horním Slavkově a započaly vykopávky. Zadařilo se to, co nalezly nemělo nic s pevností společného, byl to kostel postavený v období rané gotiky ale postaven ještě v románském slohu, který měl obdélníkový půdorys. Další zajímavostí tohoto kostela je že se vypráví pověst (je uvedena na stránkách v odkaze) podle které je pod kostelem pochován mocný zdejší vladyka. Jaké bylo překvapení že tam nalezli skutečně kostru dospělého muže, ale nejen něho, ale bylo zde pochováno i jedno dítě, a několik samotných lidských kostí. Ale o dávného knížete z hradu na krudumu asi jít nemůže, jelikož hrad by existoval někdy v 1. - 2. století, zato ostatky jsou datovány do 12. - 13. století.

Poslední zajímavostí je to že při "lovu na kostel" se v pramenech často objevovalo něco s čím nikdo nepočítal. Tady budu citovat autora stránek dole v odkazu, jelikož si pokládá otázku a postupně na ni sám odpovídá:

"Proč si dali dávní obyvatelé kraje tolik práce s tím, aby postavili uprostřed hlubokých lesů /na tehdejší dobu/ tak rozměrnou stavbu? Nebližší ves byla vzdálena přes kilometr, pro ni určena zřejmě nebyla. Pokud měla sloužit jenom pocestným na dlouhé cestě – jak by napovídal i název sv. Mikuláš /byl mj. patronem poutníků a obchodníků/, dala by se čekat spíše kaplička či Boží muka. Kostely se stavěly v obcích a takto velké na velice důležitých místech.

Vyplývá z toho celkem logický předpoklad. Někde v okolí nejspíš stála ves, nyní zaniklá a zapomenutá. Jenže kde? Jakékoliv stopy po staveních zde nebyly dosud objeveny. Ve svém díle F. Bernau – Čechy díl X., str. 137 o kostelu svatého Mikuláše uvádí: „Zdá se však, že zde, kde staré cesty k Falknovu a Lokti se dělí, záhy kostelík a tvrzka k účelu vybírání cla a mýta byly postaveny, po nichž se však žádných zpráv nedochovalo.“

V literatuře se navíc objevila i další zajímavá informace. Jak uvádí J. Brtek ve svém díle str. 49 - Valešova kronika Horního Slavkova z roku 1963 (citovaný strojopis opis, str. 2): „V okolí hory Krudumu byla v dávné době též osada, jejíž obyvatelé střežili uvedené dopravní cesty.“ Avšak – o jaké osadě se zde mluví? A je uvedená informace vůbec pravdivá? Dá se předpokládat, že kdyby se jednalo v té době o všeobecně známé jméno vsi /Hrušková, Třídomí, Nadlesí atd./, zřejmě by bylo do análů zaneseno.

Jedno mají tyto informace společné – naznačují, či se přímo zmiňují o osadě v těsném okolí Krudumu, avšak nic konkrétního nám nesdělují. Zmínek o neznámé vsi je však několik, že je potřeba je vzít vážně do úvahy.

V jednom ze starých zápisů jsem našel odvolání na jméno vsi, jež se měla v okolí vyskytovat, avšak mimo tento zápis se nikde jinde neobjevuje. Krátká zpráva uvádí, že ve vsi stávala důležitá stavba – celnice /mýto/, což by dokazovalo významné a sledované místo. V loketských kronikách ze 16. stol. se prý ještě nacházely celní výměry na proclívané zboží. Uváděné jméno oné dosud neobjevené vesničky zní – Rodau. Na žádné z dosud známých map ji nenajdeme, spisy ji neznají. Přesto odvolávka ze 17. stol. existuje. Z posudků znalců starogermánštiny jsem zjistil další zajímavé okolnosti, proč by jméno osady mohlo odpovídat hledané vsi. Označení Rode ve staroněmčině znamenalo osadu, zbudovanou z jednoduchých stavení – srubů, podzemních děr /zemljanek/ apod. Takové stavby si budovali prospektoři, či lidé, které dnes označujeme jako pionýry. Zmíněné příbytky si budovali jako dočasný domov. Je známo, že se v okolí Krudumu ve velkém pohybovali horníci, kteří dolovali vzácné nerosty. Ti si mohli jednoduché stavby stavět, vždyť všichni očekávali, že co nejdříve zbohatnou a vrátí se do svých starých domovů. Lidé z okolí pak podle těchto staveb mohli ves pojmenovat. Pokud by stavby byly pouze dřevěné, nemuselo se z nich zachovat nic, co by na první pohled existenci vsi dokazovalo. Takové, či podobné pojmenování nebylo ve středověku nijak výjimečné, což dokládají názvy měst a vesnic i z jiných míst, obsazených německými osadníky. Zvláště pak v pohoří německého Hartzu, kde přípona ´-rode´ je velice častá. Jedině další výzkum, který nás v těchto chvílích ještě čeká, nám ukáže, zda předpoklady o existenci vsi jsou správné, či zda kostel opravdu stál opuštěně daleko od lidských obydlí v hlubokém lese. "

Zdroj: http://www.slavkovsky-les.cz/zajimava-mista-slavkovskeho-lesa/kostel-svateho-mikulase/

Dojmy: Velmi tajemné a klidné místo. Podle pověsti je právě toto místo odkud každý rok vychází sv. Mikuláš, aby obdaroval hodné děti a odnesl si ty zlobivé.

Mapa

a

Fotografie

×
„Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.“ Jan Werich