Hrušková - hora Krudum s rozhlednou

Informace

Navštíveno: 3. 4. 2017

Historie: Když se alespoň mě řekne slavkovský les, napadne mne hned ta nejtajemnější a nejslavnější hora, která se zde nachází, a to hora Krudum (838 m. n. m.). Tato hora měla za celou dobu své existence v podvědomí lidí několik variant názvů: Kudrum, Krutam, Chrudum, Grutum, Krutum, Gruthum, Crudin, Crudum a Grutam, následně po odsunu německého obyvatelstva byl pokus o její znovu přejmenování, protože si zdejší komise milně myslela že se jedná o německý název tak na nějaký čas dostala název Chrudim.

Autor Anton Prokop Schmitt ve svém díle Sagen, Märchen und Erzählungen von Elbogen bei Carlsbad und dessem Umgebung zaznamenal, že hora Krudum se jeden čas jmenovala také hora Chrudim, ale to byl jen přepis původního pisatele, tudíž se jednalo jen o náhodný přepis, nežli o úmyslné přejmenování.

Jméno Krudum není v žádném případě německého původu, jak se tehdejší komise domnívala. To ostatně přiznávají i sami dosud žijící původní obyvatelé. Podle nich, a k této variantě se přiklánějí i lingvisté, se jedná o typický keltský název, stejně jako např. název nedaleké řeky Ohře - Agara. Přípona – dum /dun/ je pro keltské názvosloví typická (znamená oplocenou, opevněnou, a obytnou plochu, odvíjí se od něj náš dnešní název pro domov – dům) a má stejný význam jako staročeský Týn. Výraz crum znamená okrouhlý, kulatý a je dodnes hojně rozšířený v západní Evropě. Spojením obou výrazů /Cru + dum/ vychází překlad názvu jako Kruhová pevnost! Za zmínku stojí skutečnost, že tvrziště halštatských a laténských hradišť jsou většinou přesně okrouhlá. Němečtí obyvatelé v době osídlování tento název přejali od svých předchůdců.

Zde budu citovat od autora stránek na které se dole odkazuji, historii jména této hory: "Jméno Krudum není v žádném případě německého původu, jak se tehdejší komise domnívala. To ostatně přiznávají i sami dosud žijící původní obyvatelé. Podle nich, a k této variantě se přiklánějí i lingvisté, se jedná o typický keltský název, stejně jako např. název nedaleké řeky Ohře - Agara. Přípona – dum /dun/ je pro keltské názvosloví typická (znamená oplocenou, opevněnou, a obytnou plochu, odvíjí se od něj náš dnešní název pro domov – dům) a má stejný význam jako staročeský Týn. Výraz crum znamená okrouhlý, kulatý a je dodnes hojně rozšířený v západní Evropě. Spojením obou výrazů /Cru + dum/ vychází překlad názvu jako Kruhová pevnost! Za zmínku stojí skutečnost, že tvrziště halštatských a laténských hradišť jsou většinou přesně okrouhlá. Němečtí obyvatelé v době osídlování tento název přejali od svých předchůdců."

I když je hora keltského jména, i tak se o ní toho dnes příliš mnoho neví. I když zde badatel Carl Czawernoch z Drážďan v 30. letech 20. století, historik Rudolf Prosch z Horního Slavkova ve 40. letech 20. století a historik Petr Hereit v 90. letech 20. století prováděli velmi intenzivní průzkumy o tom, jestli se zde nenacházelo keltské opevnění, na které hora sama přímo odkazuje, i tak byly zatím všechny snahy marné. Hora prostě vytrvává a schovává si svá tajemství a vybírá si jen toho kdo se jí bude líbit a komu je vyjeví, jako se stalo v místních pověstech. Teoreticky tady sídlily Markomané – Langobardé a Keltové, takže by mohlo být, pokud zde opevnění bylo, jednoho z nich. Někteří badatelé rozvádí tuto myšlenku, že by se zde mohl nacházet hrad, historicky známý „Wallburg“

Hora Krudum byla ve své době světoznámá, protože kdykoliv se potřeboval nějaký nerost, či minerální pramen, tak byl nalezen zde poblíž hory Krudum, nemyslím si, že někde jinde je takhle bohaté prostředí, ne nadarmo byla hora Krudum popisována takto "Má zelenou hlavu (les), stříbrné srdce (stříbrná ruda) a zlatou patu (rýžované zlato z bažin). Když to vezmeme popořadě podle potřeb lidstva, tak v době bronzové, se zde těžil cín a měď, tyto dva nerosty se ale téměř nikde nevyskytují pohromadě, což už takhle je vzácnost. Pak přišla další etapa, kdy člověk potřeboval železo a žádal polodrahokamy, ty tu byli poblíž hory také spolu s železem. Následovalo období středověku, kdy člověka evokovali hlavně vzácné kovy, a proto se tu úspěšně těžila zlatonosná a stříbronosná hornina, olovo, zinek, ametysty. Nakonec v naší nejnovější etapě, byl potřeba uran a wolfram, oba byli v této oblasti objeveny. Nyní když je sháňka po lithiu do baterií... ano bylo naleženo obrovské ložisko poblíž hory, kousek od Horního Slavkova. Takže v blízkém okolí hory je naprosto vše, co kdy člověk potřeboval.

Už v dávných dobách se začali o této hoře šířit zkazky, nejstarší pochází z období kolem roku 965 od Ibrahím Ibn Jakúba, byzantského kupce, který pravil "…V těch místech se vyskytuje město zvané Prága. Kolem žijí lidé, kteří obchodují s otroky, cínem a vzácnými látkami.“ Poté uvádí nějaké informace o nalezišti cínu na západ od Prahy, někteří si myslí že by to mohl být cínovec, ale ten je spíše severně nežli na západ. Další autor je benátský středověký prospektor Giuseppe Adagoni Pachaminiho, který píše "Když přijdeš do Třídomí, tu uvidíš po levé straně velikou horu. Ta se nazývá Gruthum. Na této hoře je stříbrná žíla silná jako mužská paže. Především však drží v sobě mnoho cínu. Dole u hory pak najdeš četná bahniska, jež obsahují všechna zlatá zrna. Z této hory jsem jednou získal 10 uncí zlata“. Další renesanční autor G.A.Pachamini si zapsal "Z Čisté jdi do vsi Miltau, která se nachází v hustém křoví, a pak se vydej cestou proti půlnoci, až uvidíš horu Gruthum. Tato hora se může kvůli cínu a stříbru nazývat Stříbrná hora. Ta vesnička patří hraběti v Sokolově a je natolik drahá, že v ní může být každý dům pokrýt stříbrem.“

V roce 1932 byla na hoře postavena kamenná rozhledna, která připomínala pozorovací věž s cimbuřím, pravda je že rozhled z této hory i když už z té kamenné rozhledny zbyla jen suť je impozantní. Další zajímavostí bylo, že ve středověku byl vrchol hory holý, a tak ve skále na vrchu byl zapíchnut smrkový kůl, na kterém bylo chrastí, a jakmile se blížil nepřítel od hranic, tak pozorovatel dal vědět hradu Loket a Bečov, že se blíží tím že zapálil chrastí a kouř byl vidět daleko a města si jej všimla a měla čas na přípravu obrany.

Zdroj: http://www.slavkovsky-les.cz/tajemna-hora-krudum/

Dojmy: Velmi náročný výšlap, který ale stojí za to. Z rozhledny na vrcholu je krásný rozhled, akorát škoda že jsem nenalezl ten kámen s kruhem.

Mapa

a

Fotografie

×
„Kdy se nudíme lépe než v kruhu rodiny?“ Oscar Wilde