Žižkov

Informace

Městský erb:

Historický_znak_Žižkova

Navštíveno: 13. 5. 2016

Historie: Území dnešního Žižkova bylo součástí obce Hory Viničné vzniklé roku 1788 (resp. od zřízení samospráv roku 1849), která byla roku 1867 přejmenována na Královská Vinohradská obec (König. Weinberge). Po polovině 19. století nastal mohutný rozvoj tohoto území a rozsáhlá výstavba, i proto byla v roce 1875 Královská Vinohradská obec rozdělena na dvě obce s názvy Vinohrady I. (od roku 1877 Žižkov) a Vinohrady II. (od roku 1877 Královské Vinohrady). Obě samostatné obce za hradbami Prahy byly posléze povýšeny na města, Královské Vinohrady v roce 1879, Žižkov v roce 1881.

Výstavba, která začala po roce 1865 v prostoru mezi Vrchem Vítkov - Vítkova hora a Vrchem sv. Kříže, pokračovala téměř „americkým“ tempem. Několik čísel: Při sčítání lidu v roce 1843 měla část nynějšího Žižkova 83 usedlíků. O sedm let později v roce 1850 více než dvojnásobek, 197 osob. Za dalších sedm let přibylo 71 osob a v roce 1869 už bylo zapsáno 292 obyvatel. V té době se ale ještě moc nestavělo a obyvatel přibývalo pomalu. Zatímco v letech šedesátých a sedmdesátých docházelo k osídlování vyšších poloh za hradbami, v osmdesátých letech se už staví po celém území a Žižkov už je velkým městem s 21.212 obyvateli. Další sčítání obyvatel v roce 1890 už má ve výkazech 42 000 osob ve více než 750 domech.

Kolem roku 1920 už byla celá čtvrť zastavěná a ve výstavbě se pokračovalo vlastně už jen na Ohradě. Na Žižkov vedla jedna z prvních tramvajových tratí. V sedmdesátých letech (70. léta 20. stol.) začalo vedení Prahy uvažovat o radikální přestavbě celého Žižkova. Úzké ulice měly být nahrazeny širokými, staré činžovní domy měly být strženy a nahrazeny paneláky. Realizace byla započata v okolí Olšanského náměstí, ale mezitím začala sametová revoluce a většina historického Žižkova byla zachráněna. Po sametové revoluci, často v souvislosti s restitucemi domů, se započalo s opravami a rekonstrukcemi a jejich obnova probíhá dosud. Ze Žižkova se díky nové výstavbě a rekonstrukci historických domů stává velice zajímavá rezidenční čtvrť.

S Žižkovem je spojena činnost bohémů a spisovatelů Jaroslava Haška a Franty Sauera. V 80. letech 20. století byl u Olšanského náměstí slavnostně položen základní kámen Haškova pomníku, který byl ale nakonec postaven na Prokopově náměstí. Z doby koncem první světové války pochází z okruhu těchto osob i recesistický pojem Svobodná republika Žižkov (Žižkovská svobodná republika). Tento pojem připomněl starosta Prahy 3 Milan Český, když 25. července 2001 městskou část oficiálně navštívil velvyslanec Evropské unie v České republice Ramiro Cibriáni. V recesistickém duchu přitom jednali o vstupu Žižkova do EU. Charakter bohémské čtvrti skrývající jistá nebezpečí neobeznámenému návštěvníku je skryt ve sloganu „Žižkovu a Libni raději se vyhni.“

Žižkov z ne zcela zřejmých důvodů a poměrně nezaslouženě získal pověst dělnické čtvrti. Dělnickými čtvrtěmi Prahy byly spíše Karlín, Smíchov, Libeň. Nicméně v dobách socialismu získala idea dělnické čtvrti jistou proslulost přesto, že na Žižkově byla relativně vysoká koncentrace plátců milionářské dávky, což se v letech 1947 a 1948 přesvědčivě ukázalo. Naplněním této ideologické představy byly žižkovské ženy, které jako organizovaný útvar nikdy nechyběly na oslavách prvního máje od padesátých let až do pádu socialismu.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDi%C5%BEkov

Dojmy: Spíše čtvrť ve stylu sídlišť, ale i zde se najdou zajímavé pamtky.

Mapa

Památky a zajímavosti

IMG_5220
„Kdo se umí smát sám sobě, má právo smát se smát všemu ostatnímu, co mu k smíchu připadá.“ Jan Werich