Staré město - Stavovské divadlo

Informace

Navštíveno: 13. 5. 2016

Historie: Tuto nejkrásnější evropskou divadelní budovu nechal vystavět hrabě František Antonín Nostic Rieneck, který chtěl zvelebit své města. Stavba tohoto divadla probíhala v letech 1781 – 1783 podle plánu hraběte Kašpara Heřmana Künigel a stavitele Antona Haffeneckera. Činnost divadla zahájila 21. dubna roku 1783 Lessingova tragédie Emilia Galotti. Divadlo tehdy pojalo jeden tisíc návštěvníků. Časem byla kapacita pro větší pohodlí diváků snížena na dnešních 659 míst. Původně měl hrabě Nostic-Rieneck představu uvádět v divadle německou činohru a italskou operu. Brzy však byl repertoár rozšířen i o českou produkci, a to 20. ledna 1785, veselohrou Gottlieba Stephanieho Odběhlec z lásky synovské. V divadle po svém příjezdu do Prahy v roce 1787 vystoupil sám Mozart a na koncertě 20. ledna osobně dirigoval svoji Figarovu svatbu, která ve Vídnipropadla. Nadšení Pražanů bylo veliké. Skladatel dojat srdečným přijetím, se rozhodl složit pro Prahu operu Don Giovanni (celý název zněl „Il dissoluto punito ossia il Don Giovanni“, na motivy literární předlohy Don Juan), jejíž premiéru 29. října 1787 opět sám dirigoval. Zejména tato opera divadlo proslavila a Mozartovými operami se stalo Stavovské divadlo známým po celém kulturním světě. V současné době je jediným dosud existujícím divadlem, kde W. A. Mozart působil. Další premiéra Mozartovy opery La clemenza di Tito se odehrála roku 1791na počest korunovace císaře Leopolda II. českým králem, úspěchu předchozích oper však již nedosáhla.

Roku 1799 divadlo od hraběte Nostice odkoupil čeští stavové a přejmenovali Nosticovo divadlo na Stavovské. Od května roku 1824 se začala hrát i pravidelná česká představení. 2. února 1826 zde měla premiéru první česká opera Dráteník, jejímž autorem byl František Škroup. Ten se stal v roce 1827 i druhým kapelníkem Stavovského divadla. Škroup se také zasloužil o uvedení řady oper do té doby v českých divadlech nehraných. Jeho zásluhou bylo uvedeno např. několik oper Richarda Wagnera. V roce 1862 se z divadla stalo Královské zemské německé divadlo s německým souborem. V září 1918 intendant Leopold Kramer uzavřel s německým souborem nájemní smlouvu na deset let. Dne 16. listopadu 1920 v rámci protiněmeckého pogromu však divadlo obsadil český dav, který budovu předal Klubu sólistů Národního divadla. Tato svévole byla zhojena 1. prosince 1920, kdy usnesení zemského správního výboru divadlo převedlo do správy Národního divadla a nazvalo jej Stavovským. Po skončení druhé světové války v Evropě v roce 1945 byla zahájena představení ve Stavovském divadle Jiráskovou hrou Lucerna. Současně s novým divadelním statutem dostalo v říjnu 1949 Stavovské divadlo i nové jméno – Tylovo divadlo. Na přelomu 80. a 90. let 20. století prošlo divadlo zásadní přestavbou, bylo vybudováno podzemní podlaží a celé divadlo kompletně zrekonstruováno. Během rekonstrukce došlo k zásadní změně barevnosti interiéru. Klasická bílo-zlato-červená kombinace barev byla změněna na bílo-zlato-modrou.

Zdroj: http://www.narodni-divadlo.cz/cs/stavovske-divadlo/historie

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Stavovsk%C3%A9_divadlo

Dojmy: Zajímavá budova stojící v čele ovocného trhu.

Mapa

a

Fotografie

×