Staré Město - Mariánský sloup

Informace

Navštíveno: 30. 12. 2017

Historie: Sloup byl vztyčen jako projev díků Panně Marii za úspěšnou obranu pražského souměstí před Švédy na podzim roku 1648. Základní kámen byl položen 23. května 1650 Bernardem Ignácem z Martinic za účasti velkého množství Pražanů. Ještě tentýž den se začalo s kopáním a vybíráním základů. Šestimetrový dřík byl vztyčen už 26. září a socha Panny Marie byla na vrchol umístěna 30. září. Autorem sochařské výzdoby sloupu byli Jan Jiří Bendl, Arnošt Jan Heidelberger, Stanislav Goldschneck a Abraham Melbera. Stavební dozor prováděl Diviš Miseron, jméno architekta se nedochovalo. Výstavba sloupu se hradila z dlužných kontribucí a příspěvků na císařskou korunovaci. Posvěcení sloupu se konalo až 13. července 1652 pražským arcibiskupem kardinálem z Harrachu za přítomnosti císaře Ferdinanda III. a jeho syna Ferdinanda IV. Na podstavci byl v kartuši vytesán latinský nápis: „VIrgInI genItrICI sIne orIgInIs Labe ConCeptæ propVgnatæ et LIberatæ VrbIs ergo Cæsar pIVs et IVstVs hanC statVaM ponIt" (součet zvýrazněných římských číslic dává rok 1650). Česky: Panně Rodičce bez poskvrny prvotní počaté za obhájení a osvobození města zbožný a spravedlivý císař tuto sochu postavil. Sloup byl postaven na místě, kde nechal v březnu 1632 po vpádu Sasů do Prahy za třicetileté války jeden z velitelů saského vojska přibít na pranýř nedaleko nové šibenice staroboleslavské Palladium. Na tomto místě navrhoval vztyčení sloupu strahovský převor již v roce 1647. Sloup byl vysoký téměř 16 metrů a nesl dvoumetrovou pozlacenou sochu Panny Marie, která měla dvanáct hvězd kolem hlavy a stála na přemoženém drakovi. Ikonografický typ immaculaty vznikl v protireformačním prostředí jako nový způsob zobrazení abstraktního teologického učení, že při početí Panny Marie na ni nebyl přenesen dědičný prvotní hřích. Podoba immaculaty vycházela z motivu apokalyptické ženy oděné sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou dvanácti hvězd kolem hlavy, který byl i dříve rozšířen a často spojován s Pannou Marií. Přišlápnutý drak symbolizuje přemožení zla. V nárožích soklu stály čtyři sochy andělů symbolizující čtyři kardinální ctnosti bojující se silami zla. První anděl srážel kopím ďábla a představoval moudrost, druhý přemáhal obouručním mečem lvíče a znázorňoval spravedlnost, třetí bojoval s drakem a projevoval statečnost a čtvrtý anděl přemáhal křížem ďábla a vyjadřoval mírnost. V podnoží sloupu byl dutý prostor, který sloužil jako kaplička. Byl v ní umístěn gotický deskový ochranný obraz Panny Marie Rynecké, pocházející z počátku 15. století. Původně visel na domě U zlatého jednorožce (čp. 20) na Staroměstském náměstí, který vlastnila rodina Miseronů. Pražané před ním prosili za ubránění města během švédského obléhání. Vzorem pražského sloupu byl mariánský sloup v Mnichově postavený roku 1638 kurfiřtem Maxmiliánem I. jako díkůvzdání za zachování města během švédské okupace za třicetileté války. Byl opatřen imitací červeného mramoru a socha Panny Marie byla pozlacena. Během pruského obléhání v roce 1757 bylo při ostřelování Prahy poškozeno dělovou koulí jihozápadní nárožní sousoší. Místo zůstalo sto let prázdné. Až v roce 1858 ho nahradila volná kopie od pražského sochaře Josefa Böhma. Části sloupu byly v 19. století několikrát opravovány, materiál trpěl zejména počasím. V roce 1884 bylo konstatováno zvětrání hlavice sloupu, nárožních soch i soklu. Socha anděla směřující k Celetné ulici měla utrženou ruku, rozpadlé roucho, zvětralý podstavec a hlavu vytlučenou deštěm. Podobně byly poškozeny i ostatní nárožní sochy, takže bylo navrženo je odstranit a nahradit novými. V zimě 1891–1892 se vlivem mrazu jednomu z andělů roztrhla hlava, jejíž náhradu provedl sochař Bernard Seeling. 27. července 1898 se zase v důsledku prudkého deště jinému z andělů ulomila ruka. V roce 1904 proběhla oprava sloupu. Při stavbě lešení spadl tesařům trám přímo na jihozápadní sousoší a potloukl jej. Sochař František Hnátek během oprav nahradil původní silně zvětralou hlavici z žehrovického pískovce kopií z tvrdého hořického pískovce, sochy andělů byly opatřeny cementovým nátěrem a Jan Janatka pozlatil sochu Panny Marie. Bohužel byl sloup dne 3. listopadu 1918 zfanatizovaným davem stržen a téměř celý zničen. Na tomto místě pak byla ve 21. století vztyčena replika sochy z vrcholu tohoto sloupu a je usilováno o jeho znovuvybudování na jeho původním místě v jeho plné kráse společností pro obnovu mariánského sloupu. Této obnovy se sloup dočkal dne 17. února 2020, kdy započala výstavba repliky tohoto nádherného barokního sloupu. Tato replika Mariánského sloupu byla vytvořena sochařem Petrem Váňou a svého slavnostního vysvěcení se dočkal 15. srpna 2020, kdy byl vysvěcen arcibiskupem Dominikem Dukou. Chybějící sochy jsou také v plánu vytvořit, ale odhad dokončení těchto soch od vztečení sloupu je do 8 let. Kupodivu v době svého vztyčení vzbudil tento sloup celkem velkou kontroverzi, ačkoliv je tento sloup replikou zdejšího původního sloupu a v roce 2020 byl sloup dokonce podpálen.

Zdroj: naučná tabule

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mari%C3%A1nsk%C3%BD_sloup_(Starom%C4%9Bstsk%C3%A9_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD)

Dojmy: Pěkná vrcholová socha, jen škoda že nestojí celý sloup na svém původním místě.

Mapa

a

Fotografie

×