Nové město - kostel sv. Václava na Zderaze

Informace

Navštíveno: 12. 5. 2016

Historie: Osada Zderaz je prastarého původu, odvozovaného etymologicky od jména vlastníka Zderada. Roku 1115 se ves připomíná i s kostelem, pravděpodobného patrocinia sv. Petra a Pavla. V letech 1180–1190 osada patřila dvěma českým šlechticům Kojatovi a Všeborovi (Svéborovi) z rodu Hrabišiců, kteří darovali svůj majetek k založení kláštera řádu křížovníků – Strážců Božího hrobu řehole sv. Augustina. Jelikož tím obyvatelé vsi přišli o svůj farní kostel, založili bratři románský kostel sv. Václava, který převzal farní funkce kostela sv. Petra a Pavla. Dochovala se dokonce zpráva o svěcení kostela sv. Václava ve vsi Zderaz 26. 11. 1181 pražským biskupem Valentinem z roku 1278. Z archeologických průzkumů provedených za účasti archeologa Karla Gutha v letech 1927 až 1929 víme, že se jednalo o jednoduchou, jednolodní obdélnou stavbu uzavřenou na východě polokruhovou apsidou a na západě velkou hranolovou nárožní věží z kvádříkového zdiva. Část této věže byla pojata do gotické přestavby a stala se součástí západního průčelí kostela ze 14. století. Jak bylo tehdy pravidlem, kostel obklopoval hřbitov. Dochovaly se tři náhrobní desky, z nichž dvě jsou vezděny v budově Muzea hl. m. Prahy na Florenci (v chodbě v přízemí za pokladnou) a jedna v Lapidáriu.

Roku 1324 koupil klášter dům u kostela s lázní a zřídil v něm špitál. Po založení Nového Města se kostel sv. Václava stal jedním z novoměstských farních kostelů, byla při něm škola a hřbitov. Patronátní právo zůstalo křižovníkům, kteří patrně stáli i za jeho gotickou přestavbou, která probíhala v souladu s novostavbami dalších novoměstských farních kostelů. Z vizitačních protokolů pražského arcijáhna Pavla z Janovic z let 1379–1382 se dovídáme, že kostel má čtyři oltáře a veškeré potřebné liturgické vybavení. V té době již stál zaklenutý chór o dvou polích křížové klenby a s pětibokým závěrem se sakristií po jižní straně. Loď kostela zůstala bez klenby, byla krytá patrně jen dřevěným stropem, podepřeným dvěma sloupy. Zde jsou důkazem o záměru sklenout loď vnější opěráky. Do gotické lodi byla pojata již zmíněná věž románského kostelíka i jeho severní zdi. Podél východní strany kostela sv. Václava vedla až do r. 1633 spojnice ze Starého Města až do Podskalí.

Dne 5. 8. 1420 byl klášter vypálen husity a kostel sv. Václava s farou byly předány husitským kněžím. Po husitských válkách dochází k obnově kostela, kdy u dvojice sloupů vzpírajících dřevěný strop byly přistavěny oltáře, první zasvěcený sv. Mikulášovi a sv. Prokopovi, druhý sv. Janu Křtiteli. Kolem roku 1500 ozdobila hlavní oltář gotická archa, přenesená v roce 1760 do farního kostela sv. Vojtěcha v Jílovém u Prahy.

Až do r. 1586 zůstal chrám beze změny, pak částkou 300 kop přispěl císař Rudolf II. na záchranu Kostela sv. Václava na Zderaze. Byl zbořen dřevěný strop lodi podepřený dvěma dřevěnými sloupy. Loď kostela byla zaklenuta novu klenbou v pozdně gotickém duchu s terakotovými žebry, svedenou na renesanční toskánské polosloupy. Tato přestavba si vyžádala snížení gotických oken a výměnu jejich kružeb a patrně i ubourání románské věže v interiéru, včetně jejího zabudování do západního štítu lodi. Stavba byla řízena Karlem Mělnickým. V roce 1641 byl pro nově přišlou komunitu řádu bosých augustiniánů dokončen klášterní ambit. Již předtím, roku 1623 daroval císař Ferdinand II. kostel se zvonicí, zvony, školou a hřbitovem s farou řádu bosých augustiniánů. S podporou císaře a šlechty se bosí augustiniáni o tři roky později pustili do stavby kláštera na západní straně kostela. Tam také asi v 17. století byla zřízena kruchta. Kolem roku 1645 byl kostel vydlážděn podobně jako pražská katedrála deskami z bílého mramoru a zeleného serpentinitu, přivezenými z Pražského hradu, odkud byly přivezeny také 4 mramorové sloupy. O rok později byla stavba dokončena. V roce 1641 byl dokončen klášterní ambit. Roku 1646 bylo na západní straně kostela vystavěno rozsáhlé klášterní stavení, zahrnující konvent, prelaturu a knihovnu. O rok později byl kostel při obléhání Prahy Švédy poškozen dělovými koulemi. Na místě gotické sakristie vyrostla v 17. století nová se štukovou výzdobou. Klášter a kostel sv. Václava byl centrem kultu tohoto světce na Novém Městě a Karel Škréta namaloval pro ambit 32 lunetových obrazů Svatováclavské legendy. Klášter a kostel se staly jakousi „galerií“ Škrétových děl zhotovených pro augustiniány, např.: Poslední večeře Páně, Bolestná P. Marie, Mytí nohou apoštolům, sv. Tomáš Akvinský a další. Konaly se zde často také pohřby významných osobností.

V roce 1785 byl klášter zrušen, odsvěcen a od roku 1809 zde byla umístěna novoměstská trestnice, která byla v letech 1822–1826 rozšířena o dvě křídla. Kostel byl roku 1827 znovu vysvěcen a sloužil pro potřeby trestnice až do roku 1884, kdy byla trestnice přemístěna na Pankrác, a celý komplex budov koupilo město. V rámci asanace Prahy v 90. letech měl být kromě kláštera zbourán i kostel sv. Václava. Pro jeho záchranu intervenovala Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy a podařilo se demolici kostela zabránit. Ve věci záchrany a opravy kostela se angažovali zejména členové komise architekti Josef Mocker, Antonín Wiehl, Jan Zeyer a Bedřich Münzberger.

Kolem roku 1904 byl celý klášterní objekt zbořen a terén zplanýrován na úroveň nově proražené Resslovy ulice. Na jeho místě vyrostly činžovní domy. Rekonstrukce se však kostel nedočkal. Poté kostelu reálně hrozila demolice. V roce 1904 ale objednal Spolek pro obnovu kostela sv. Václava na Zderaze návrh na rekonstrukci, na které se podíleli architekti Antonín Wiehl a Josef Fanta. Byl zrušen hřbitov, avšak kostel se rekonstrukce nedočkal. V roce 1909 pověřila městská rada architekty Eduarda Sochora a Čapka záchranou stavby kostela. Tehdy byla vytvořena kolem kostela terasa, byly zpevněny základy a obnoveny kružby, avšak po roce práce opět skončily. Až po odkoupení kostela Církví československou husitskou v roce 1926 byla rekonstrukce dokončena a ke Svatováclavskému miléniu roku 1929 chrám znovu vysvěcen. Nový chrámový mobiliář byl z největší části vytvořen Františkem Bílkem. V roce 1936 bylo pod sníženou, pozdně renesanční malovanou kruchtou citlivě zřízeno kolumbárium podle návrhu ing. Belady.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svatého_Václava_(Zderaz)

Dojmy: Velmi zajímavá a netypická stavba, vypadá jako by tam bylo naplácáno několik stylů. Škoda jen že jsem se nepodíval na ten překrásný interiér.

Mapa

a

Fotografie

×