logo prehis.cz Cestování Hlavní město Praha Liboc fara kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého

Liboc - Hradiště Šárka

Informace

Navštíveno: 20. 1. 2022

Historie: Šárecké hradiště je pravěké sídliště a raně středověké hradiště na rozhraní pražských čtvrtí Liboc a Vokovice. Nejstarší osídlení Divoké Šárky pochází z období neolitu. Z tehdejšího sídliště na Šestákově skále byly získány nálezy keramiky, podle kterých byla závěrečná fáze kultury s lineární keramikou nazvána šáreckým typem. Prostor šáreckého hradiště byl osídlen od eneolitu příslušníky řivnáčské kultury. Je možné, že zde už tehdy vzniklo opevněné hradiště, ale doklady pro to neexistují. Osídlení pokračovalo i v době bronzové v období únětické a štítarské kultury a v průběhu doby halštatské. Existence hradiště je doložena až v raném středověku. Pravděpodobně bylo založeno v osmém století, vrcholu rozvoje dosáhlo v polovině devátého století, ale po vzniku Pražského hradu ztratilo na významu. Některé části však zůstaly osídleny ještě v desátém století. Funkce hradiště je nejasná. Bylo zřejmě vojenským opěrným bodem, správním a obchodním centrem a sídlem tehdejší elitní společenské vrstvy. Dokládají to nálezy avarských opaskových kování a západofranských mincí. Je také hypoteticky možné, že hradiště plnilo funkci výrobního a náboženského střediska. Z desátého století pochází nálezy hrobů, v nichž byly nalezeny nádoby, esovité záušnice a skleněné perly. Jiří Sláma šárecké hradiště uvádí jako možnou lokalitu hradiště Canburg, které roku 805 po čtyřicet dní neúspěšně obléhala vojska Karla Velikého. Canburg bylo na přelomu 8. a 9. století slovanské hradiště někde na území Čech, zřejmě nedaleko soutoku Labe a Ohře. Od smrti Sámovy roce 659 do první zprávy o knížeti Mojmírovi I. v roce 833 je v dějinách Česka hluboká časová propast o níž se nedochovaly žádné písemné zdroje, kromě jediné zmínky o obléhání Canburgu. Jeho jméno známe z Chronicon Moissacense (kronika byla pravděpodobně sepsána ve Franské říši v septimanském Narbonne, neznámým mnichem, ale opis se dochoval v benediktinském opatství v klášteře moissackém, v obci Moissac ve francouzském departementu Tarn-et-Garonne. Podle spisů Canburg měl stát na břehu řeky Labe. Je to nejstarší jménem známé místo bezpečně ležící na území dnešních Čech. Přesná poloha hradiště není jasná a vedou se o ní spory. Chronicon Moissacense píše, že Canburg ležel někde u Labe. Je pravděpodobné, že ležel někde poblíž soutoku Ohře s Labem, kde se Karlova vojska měla setkat. Je také možné, že kronikáři zaměnili za řeku Labe jinou řeku, například Vltavu. I břeh, na kterém mělo stát, je sporný, a prameny se o něm nezmiňují. Protože franské vojsko se v Čechách zdrželo několik týdnů a mohlo se přemísťovat rychlostí několika desítek kilometrů za den, je možné, že mohlo ležet i poměrně daleko od soutoku Labe a Ohře a i poměrně daleko od samotné řeky Labe.

Ale pojďme zpět k tomuto hradišti. Hradiště je také spojováno s jednou známou legendou o bojovné Šárce a Ctiradovi z Dívčích válek. Právě zde se pak mělo nacházet ono bájné dívčí hradiště. Archeologické výzkumy na hradišti probíhaly od devatenáctého století. Nejstarší z nich zdokumentoval Václav Krolmus. Velká část archeologických situací však byla poničena neřízenými výkopy, které prováděli sběrači kostí pro ruzyňský cukrovar. Od roku 1964 je chráněno jako kulturní památka a od roku 1995 je také národní kulturní památkou. Hradiště s rozlohou 25 hektarů bylo trojdílné. Celková délka dosahuje 820 metrů a šířka se pohybuje od 220 do 270 metrů. Skládalo se z akropole na Kozákově skále, vnitřního a vnějšího předhradí. Akropole převyšuje úroveň předhradí o dvacet až třicet metrů a její rozloha měří asi tři hektary. Přirozenou ochranu jí poskytovaly skalnaté srázy, takže pozůstatky opevnění jsou patrné pouze na severní straně. Vnitřní předhradí měří asi 12,5 hektaru a vnější přibližně 9,5 hektaru. Z jejich hradeb se dochovaly valy, jejichž část byla zničeny lomem a novodobou výstavbou. Údajný vstup se snad nalézal na jihovýchodní straně vnějšího předhradí, ale také se mohlo jednat o samostatně opevněný přístup k vodnímu zdroji. Původní hradby předhradí tvořila opuková zeď z nasucho kladených kamenů, na kterou z vnitřní strany navazovala dřevohlinitá konstrukce. Z vnější strany je lemoval příkop, který byl na zkoumaném místě 6,5 metru široký a 1,5 metru hluboký. Celková rozloha tohoto hradiště pak činí úctyhodných 25 ha.

Zdroj: https://www.stredovek.com/list_photo.php?category=hradiste&object=Praha%20Dolni%20Liboc%20-%20Sarka

Zdroj: http://slovane.cz/?p=19

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0%C3%A1reck%C3%A9_hradi%C5%A1t%C4%9B

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Canburg

Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/hradiste-sarka-12864233

Dojmy: Majestátní hradiště, nacházející se na skalách nad Divokou Šárkou.

Mapa

Fotografie

×