Hradčany - Černínský palác

Informace

Navštíveno: 31. 12. 2017

Historie: Původně se na tomto místě nacházela gotická zástavba, která ale byla poškozena během velkého požáru v roce 1541. Následně byli některé domy obnovené, ale v roce 1666 je všechny postupně vykoupil hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic, který již při svém pobitu v Benátkách ve funkci císařského velvyslance začal hledat architekta. Tím, jak byl ale náročný dlouho nemohl najít žádného architekta, který by dokázal jeho plány uskutečnit. Až 9. listopadu 1667 nabídl hraběti Černínovi své služby italský architekt Francesco Caratti. Jeho návrh paláce zaujal hraběte natolik, že zahájili spolu spolupráci. Dne 23. srpna 1668 pak hrabě Černín podepsal smlouvu o výstavbě paláce s pražskými staviteli Janem de Capauli a Abrahámem Leitnerem, samotné práce byli zahájeny ale až dne 26. března 1669. Již 6. srpna 1672 byl vyzdvihnut první sloup pomocí zvláštního stroje zapůjčeného ve zbrojnici. Dne 3 září 1673 pak navštívil tuto stavbu císař Leopold, který o ní ale prohlásil „Je to velká stodola, ale nemá vrata“.

Když hrabě Humprecht zemřel, převzal tuto stavbu jeho syn Heřman Jakub Černín dne 13. února 1682. Ten si najal architekta Giovanniho Battistu Madernu, který na tomto paláci pracoval jen deset let, a vystřídal jej Dominico Egidio Rossi a nakonec v roce 1696 pak architekt Giovanni Battista Alliprandi. Již ve 20. letech 18. století byli dokončeny štuky a sochařská výzdoba, o freskovou výzdobu se pak postaral Václav Vavřinec Reiner. Touto velkolepou stavbou, se ale rodina Černínů dostala do krize, která vyvrcholila při smrti Františka Josefa Černína 6. března 1733. Následně paláci nepomohla ani válka o moc, kdy tento palác použili obklíčená francouzsko-bavorská posádka jako pevnost a v budově byli vylámány stříly, spálen některý nábytek a zahrada proměněna na zákopy. Během této bitvy na palác dopadlo 150 dělových koulí. Další nebezpečí přišlo v období od 16. 9. 1744 – 27. 11. 1744, kdy Pruské vojsko okupovalo Prahu a chtělo si z tohoto paláce udělat kasárny, Černínům se ale podařilo vojáky uplatit. V letech 1745 – 1749 probíhali postupné opravy jak paláce, tak zahrady, které ale byli zmařeny v roce 1757, jelikož Prusové znovu oblehly Prahu a ostřelovali Hradčany. Černínové postupně začali pro špatnou finanční situaci části paláce pronajímat. Nejdříve zde byla lékárna v roce 1779, v roce 1809 přibyli vojenská nemocnice a následně zde byli v roce 1818 ubytováni vojenští rekonvalescenti.

V letech 1829 – 1830 bylo v paláci umístěno oddělení dělostřelců a dokonce v roce 1848 žilo v tomto paláci 28 rodin a menší vojenský oddíl. 11. dubna 1851 byl tento palác převeden do vlastnictví armády, pro kterou pak byla v letech 1855 – 1856 upravena architektem Achillem Wolfem. Velký sál paláce zanikl, štukování bylo zničeno a celý palác byl přepatrován a rozporcován na malé místnosti. Armáda pak v tomto paláci sídlila až do roku 1920, po ní přišla v roce 1923 československá vláda, která se rozhodla, že zde bude sídlit ministerstvo zahraničních věcí. V letech 1929 – 1934 proběhla přestavba tohoto paláce podle plánů architekta Pavla Janáka, díky kterému se paláci vrátil jeho původní vzhled podle původních plánů architekta Francesca Carattiho. Následně v letech 1933 – 1939 byla přistavěna k tomuto paláci tzv. Janákova přístavba, ve které dnes sídlí většina kanceláří. V průběhu 2. světové války pak v tomto paláci sídlily říšští protektoři. Během této doby vyla střecha vyztužena betonovým skeletem a sklepy proměněny na protiletecké kryty. Na konci války pak sloužila Janákova přístavba jako lazaret. Již v roce 1945 byla v tomto paláci obnovena činnost ministerstva zahraničních věcí. Během vynášení hlíny a písku ze sklepů byli ve sklepení náhodnou objeveny ztracené klíče od komnaty s korunovačními klenoty. V podkroví tohoto paláce pak také žil Jan Masaryk, který byl ministrem zahraniční. V roce 1948 pak došlo k dodnes nejasnému úmrtí tohoto ministra, který vypadl z okna koupelny.

Zdroj: https://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/budovy_architektura/cerninsky_palac/cerninsky_palac_hlavni_sidlo_mzv.html

Dojmy: Velkolepý palác, který dle mého názoru možná i tak trochu konkuruje Pražskému hradu.

Mapa

a

Fotografie

×