Chodov

Informace

Navštíveno: 3. 3. 2016

Historie: V roce 1185 jsou připomínáni chodovští kmeti – dosud svobodní sedláci – pozvaní Vyšehradskou kapitulou mezi svědky řešení sporu v jiné obci. Chodovská tvrz vyrostla zřejmě v místech dvorce oněch sedláků. Vznikla snad úsilím blíže neurčeného šlechtického rodu nakloněného křižáckému řádu Strážců božího hrobu neboli jeruzalémských rytířů, možná úsilím tohoto řádu samotného. V průběhu 14. století se křižovníci, sídlící Na Zderaze (dnes v sousedství Karlova náměstí) a držící jinde v Čechách, zejména na Mostecku, velká území, stali přímo doloženými majiteli Chodova.

Obvodová hradba tvrze na půdorysu o průměru asi 32 metrů se vstupní věží je částečně dochována ve vnějším zdivu. Uvnitř na ni navazovala menší obytná a hospodářská stavení a vyšší objekt v místech dnešního průchodu do nádvoří. Hradbu chránil vodní příkop o šířce až 10 m, přes který vedl dřevěný můstek ke gotickému portálku. Článek kamenného obložení paty zdiva je nyní umístěn před příkopem jako památník. Objekt sousedil s hospodářským dvorem.

Jeruzalémští rytíři upustili od držení zdejšího majetku hned počátkem husitských válek. Dvůr s tvrzí získal pražský husita Janek Puškař. Mezi lomovými kameny obvodního zdiva zachytil archeologický výzkum drobnou kamennou kouli z palné zbraně. Dvůr, tvrz a vesnici brzy získala pražská patricijská rodina, větev rodu vladyků z Chrástu. Držela majetek téměř sto roků a psala se Chodovští z Chrástu. V letech 1526–1558 následovali jejich příbuzní Osovští z Adlaru a Muchkové z Bukova, po nich další rytířské rody. Tvrz prošla renesanční úpravou.

Za třicetileté války přiřadili Chodov ke svému stále rostoucímu majetku prudce bohatnoucí Michnové z Vacínova, nově povýšení mezi české panstvo. Dvůr, tvrz i vesnice ale válkou velmi utrpěly. Poškozený majetek měnil majitele, až ho roku 1676 získali benediktini od sv. Mikuláše ze Starého Města pražského. Koncem 17. století dali dvůr radikálně přestavět, na místě tvrze vznikl barokní zámeček. Možná již tehdy byl prolomen dnešní široký průchod do nádvoří. Následující majitelé, Goltzové z Goltze, sídlili v pražském paláci, dnes známém jako palác Kinských, nebo v kunratickém zámku.

V závěru napoleonských válek přechodně získal chodovský zámeček František Rousseau z Happencourtu. Dal strhnout vstupní vížku a zahájil úpravy v klasicistním stylu, na které upomínají arkády nádvoří. V průběhu přestavby objekt převzala rodina Korbů z Weidenheimu, nových majitelů celého kunratického panství. Sloužil nadále jako obydlí správců dvora, v poschodí byly udržovány pokoje pro příležitostné pobyty úředníků panství nebo vrchnosti, později nájemců dvora.

Rodina kunratických velkostatkářů ve dvacátých letech 20. století prodala chodovský hospodářský dvůr pražské obci, která ho pronajímala nebo hospodářsky využívala. Dvůr po roce 1971 ustoupil potřebám pražské aglomerace. Došlo k výstavbě páteřní komunikace – Türkovy ulice, která propojuje Prahu 4 s dálniční křižovatkou. Objekt zámečku se dočkal v letech 1984–1989 zásadní rekonstrukce, přičemž Muzeum hl. m. Prahy zajistilo archeologický průzkum. Rekonstrukce podtrhla dochované prvky středověké tvrze.

Chodovská tvrz slouží jako kulturní zařízení, dnes jako středisko o. p. s. Kulturní Jižní Město, s tradicí výstavní galerie výtvarných děl, komorních koncertů vážné hudby, divadelních a vzdělávacích pořadů pro všechny generace. Stala se též vyhledávaným místem obřadů. Členové rady městské části v ní oddávají novomanželské páry, vítají do života budoucí občánky a předávají různá ocenění. Tvrz je obklopena dvěma parky, nabízejícími relaxaci, včetně různých herních prvků.

Tzv. politická obec Chodov s 1.328 obyvateli začátkem 20. století zahrnovala obyvatele vesnic Chodova a Šeberova, k nimž náležely tzv. osady Litochleby a Hrnčíře. Severní enklávou Chodova byl Chodovec. Šeberov s Hrnčíři (dnes k.ú.) se v roce 1909 oddělily. Od 20. let pražská obec umožnila parcelaci částí pozemků dvora na obytnou zástavbu. Vznikal dnešní starý Chodov.

V roce 1968 bylo území spolu s dalšími obcemi, včetně sousedních Hájů se samotou Milíčovem, připojeno k Praze a začleněno do tehdejšího obvodu Praha 4. Od roku 1971 se v Hájích začala stavět směrem k západu sídelní aglomerace Jižní Město. Západně od dálnice na ni navázalo Jižní Město II. V roce 1990 vznikla z katastru Hájů a Chodova městská část Praha – Jižní Město, od roku 1994 Praha 11. V této části Prahy nyní žije kolem 85 tisíc obyvatel. Dodnes pokračují dostavby vícepodlažními budovami, obytnými i účelovými, obdobně rodinnými domy. Celek doplňuje udržovaná veřejná i soukromá zeleň.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Chodov_(Praha)

Dojmy: V podstatě věžákové město kde moc zajímavých věcí není, ale i zde se něco najde.

Mapa

Památky a zajímavosti

WP_20150303_002
„Tragédie žen spočívá v tom, že se každá nakonec podobá své matce.“ Oscar Wilde